Co nám o tom píše IVO HRUBÍŠEK ve své knize PŮVAB CYKLISTICKÝCH PLAKÁTŮ:
V osmdesátých letech 19. století byla Paříž již dvoumilionovým městem protkaným širokými bulváry, okázale elegantním velkoměstem, světovým centrem rozmařilé zábavy. Na pařížských bulvárech se zrodil moderní plakát, který svou svěží barevností a rozměrným formátem výrazně oživil nejrušnější tepny francouzské metropole – jejich nároží, reklamní plochy a plakátovací sloupy. Plakáty se staly neodmyslitelnou součástí velkoměstského folklóru, jakousi pouliční obrazovou galerií a dotvářely genia loci Paříže. A nejen Paříže, velmi brzy i dalších velkoměst, ale Paříž zůstávala i nadále „hlavním městem“ reklamního plakátu.
Původní význam plakátu jako textového sdělení byl silně potlačen a jeho výtvarné ztvárnění naprosto převážilo. Plakáty sice nadále zvaly, oznamovaly, upozorňovaly, nabízely, informovaly, ale upoutávaly především svou výtvarnou hodnotou. Barvami hýřící plakáty nenechávaly chodce lhostejnými, přitahovaly kolemjdoucí a sdělovaly jim svá poselství. Reklamě nesměla chybět kreativita, cenila se jejich původnost a originalita, výrazný grafický rukopis, nudné reklamy nezaujaly a neplnily tak svůj účel. Novodobá reklama si nevystačila s bezduchým vychvalováním předností a dobrých vlastností výrobku. Tvůrce musel být vtipný a mít neotřelé nápady.
Zlatý věk plakátu nastal po roce 1890 a vrcholil v polovině 90. let, což se náramně dobře shoduje s dobou, kdy svá nejlepší léta, svůj zlatý věk, zažívaly i velocipedy. Skončila éra vysokých kol, pro dámy zcela nepřijatelných a nahradily je bezpečnější nízká kola, velmi se podobající těm dnešním. Zájem o ně byl veliký, jejich výrobci se počítali na stovky a každý z nich se snažil upoutat zájem veřejnosti, strhnout na sebe pozornost a získat co nejvíce objednávek. V tomto boji o zákazníka, probíhajícím zejména mezi francouzskými, anglickými a německými firmami, hrál důležitou roli právě reklamní plakát. S důrazem na jeho výtvarnou stránku a se silně potlačeným textem. Natolik stručným a výrazným, co do velikosti písma a jeho barevnosti, aby neušel pozornosti chodců i bez zastavení u plakátu. Tak se zrodilo několik stovek nádherných reklamních plakátů, možná i více než tisícovka, propagujících bicykly té či oné značky.
Další evropská velkoměsta, která vždy vzhlížela k Paříži s obdivem, nechtěla zůstat pozadu a barevné plakáty brzy oživily i jejich ulice. Reklamní plakát se stal fenoménem té doby. A ještě i mnohem později, v prvních desetiletích nového století, kdy bicyklům již konkurovaly motocykly a automobily, zůstával plakát významným propagačním prvkem výrobců jízdních kol. Na přelomu století patřil k nejdůležitější a nejúčinnější propagaci výrobků, s cílem působit na co nejširší okruh lidí.
Další fotografie plakátů, které můžete vidět v Muzeu kol v Boskovštejně, naleznete ZDE.
Předchozí díly naleznete ZDE.
Foto: Pinterest, Muzeum kol v Boskovštejně