partner

Coimbra: Sé Velha, co nezaplňuje katedrála, zabírají auta

05.12.2017 | Petr Nejedlý, www.cestomila.cz

Coimbra: Sé Velha, co nezaplňuje katedrála, zabírají auta

Snad nejhezčím místem, kde zvolit v Coimbře ubytování, je malé náměstí, které téměř celé zaplňuje katedrála – Sé Velha. Co nezaplňuje katedrála, zabírají auta. A přes ta početná auta je to půvabné místo s úžasnou atmosférou. Jako bychom spali uprostřed portugalské historie. Té dávné i té novější 20. století. Asi se mi ještě nikdy tak nelíbil pohled na zaparkovaná auta, která navíc berou domácím i cizím to málo prostoru.

Když se člověk vyšplhá starým městem po schodech až před katedrálu, oddychne si, že už je konečně nahoře. Není, náměstí – ostatně jako celé staré město na tom coimberském kopci – pokračuje dále nahoru, ubytovali jsme se až na jeho horním konci v hostelu Serenata. To platí, hledáte-li ubytování pěšky, my jsme se z autobusového nádraží nechali odvézt k hostelu taxíkem za asi šest eur. Nevýhodou Serenaty je společné sociální zařízení, výhodou hezký dvoulůžkový pokoj s moderním uměleckým nádechem a malý balkón, z něhož shlížíme dolů na náměstí a jen si sáhnout na zdi katedrály. Dole je v odpoledních hodinách shluk lidí poslouchajících hudební pouliční představení. Má to atmosféru, vážně, přes ta auta.

V Coimbře je doma fado. Nelze se protloukat strmými uličkami staré Coimbry a nevidět a neslyšet fado. Jan Burian mi kdysi vyprávěl: „Na to, abyste se potkali s autentickým folklórem, musíte čekat týdny v nějaké lisabonské hospodě, než přijde zavírací hodina a sousedi či číšníci vytáhnou nástroje. Z toho, co vám nabízejí jako turistovi k večeři, si člověk musí velmi pečlivě vybírat a vycítit, co je opravdovější a co je podvod. Mnohdy se to nepozná, to se nedá nic dělat. Ale když se do kavárny přivalí parta ruských emigrantů, hrají Oči čjornyje a tváří se, že to je to pravé portugalské fado…“Lisabonské hospody byly daleko jižním směrem, o těch coimberských předpokládám, že by mohla Burianova slova platit též. Jenže překvapení na úvod večera, vždy jsem čítával, že Portugalci večeří hodně pozdě, tak od deváté večerní. Z toho jasně vyplývá být připraven nejen na fado, ale i delší noc. Ovšem noční život v Coimbře se zastavil mezi devátou a desátou, poté už bylo všude zavřeno, v uličkách téměř ani živáčka, jen sem tam světélko, pod nímž načepují portugalské pivo, tedy cerveju, a to kolem už uklízeli a zvedali židle. Studentské město a večer ticho a tma. Tak pozdě už se fado nehraje. Bylo někdy kolem sedmé, hned po schodech z náměstí dolů, před podnikem stálo děvče a nabízelo vstupenky za deset eur. Podle Burianovi rady jsem se zeptal, zda hrají opravdu Portugalci a místní, nikoli umělci z jiných zemí, například Rusové, odpovědí byl nechápavý výraz, takže zřejmě Portugalec vedle Portugalce. Vzal jsem si leták. Každopádně, kde jinde si poslechnout fado než v Lisabonu a právě v Coimbře, kde se mu říká někdy i studentské – Fado de Estudante.

Zbytek článku a fotogalerie ZDE.


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste