Příroda kolem tebe, když jedeš na kole

CHKO Litovelské Pomoraví se nachází na severu střední Moravy v srdci Hané mezi městy Olomouc a Mohelnice. Dominantou této chráněné oblasti je delta řeky Moravy, která dotváří komplex rozsáhlých lužních lesů a luk. V této CHKO se vyskytuje spoustu vzácných rostlin a živočichů.

Cyklostezka EuroVelo 9, Moravská stezka a zároveň Cyklookruh Litovel – Olomouc v jednom

Když jedete po cyklostezkách lemujících tuto doslova překrásnou ničím nedotknutou krajinu, všimnete si na označení cyklostezek hned několika značek. Protože nejen, že tyto lužní lesy patří k unikátu v Evropě, ale také se mohou pyšnit právě označením EuroVelo „9“ - Jantarová stezka/EuroVelo 9 Balt - Jadran.

V historii byla známá jako dopravní koridor k přepravě jantaru.

V současné době se svými bezmála 1930 kilometry patří mezi kratší trasy EuroVelo s pořadovým číslem 9. EuroVelo 9 začíná v polském přístavním městě Gdaňsku a pokračuje podél řeky Visly, která je nejdelším a druhým nejvodnatějším přítokem Baltského moře. Stezka vede přes města Gdaňsk a Poznaň. Vede také do České republiky a začíná v Jeseníkách. Z Jeseníků pokračuje stezka přes Olomouc do Jihomoravského kraje. EuroVelo 9 končí v Chorvatsku.

Dalším významným označením je Moravská stezka, což je cyklistická trasa, která spojuje Jeseníky s jižní Moravou a je rozdělena do základních 6 etap, kdy druhá z nich je právě cyklostezka vedená oblastí CHKO Litovelské Pomoraví, měří 55,3 km. Celá tato cyklostezka končí ve vinařských oblastech jižní Moravy a Lednicko – Valtického areálu.

Poslední označení, které tato cyklostezka má, je Litovel – cyklo okruh – Olomouc, mikroregion Litovelsko. Snadná cyklotrasa v celkové délce 40 km nabízí cyklistům jak příjemnou cestu lesy CHKO Litovelské Pomoraví, tak otevřené pohledy na úrodnou Hanou.

Cyklostezka není jen pro cykloturistiku

Každá dálková i mezinárodní cyklotrasa slouží opravdu nejen pro cykloturistiku, ale i pro místní lidi k projížďce po okolí nebo k jízdě na nákup z obce do města atp.

Hanácká obec Střeň

Jedna obec, kterou lemuje právě tato cyklostezka, je má rodná obec Střeň, z které vyráží na projížďky můj táta a strejda a když mohou (za volant už ve svém věku nesednou), libují si právě pohledu ze sedla jejich kola s taškami na řídítkách nebo s brašnami kolem zadního kola.

Co mě jen mrzí, že tato již zmiňovaná cyklostezka neprotíná přímo Střeň, ale jen jí lemuje a když si budete chtít do této malebné hanácké obce zajet, musíte odbočit a zajet si asi kilometr a další kilometr do středu obce, a to jen po komunikaci pro motorová vozidla, která není sice tak frekventovaná, ale pozor si na automobily je třeba dávat. Myslím si, že to ale stojí za to ke krátkému zastaveníčku.

Je škoda, že cyklostezka nemá všechny úseky ve stejné kvalitě, a proto musíte mít i přizpůsobené kolo terénu, což je škoda, na rozdíl od cyklostezek Bečva nebo Labské, která lemuje řeku Labe.

loading...

Nyní něco málo o obci Střeň

Historie

Unikátním důkazem pohybu prehistorických lidí v okolí Střeně je nález bronzové sekyrky datované do dob osídlení oblasti lidem z mohylové kultury, tedy asi 600 let před naším letopočtem.

Za nejstarší doklad o Střeni je považována listina krále Václava I. datovaná 1. září 1249 v Praze. Panovník v ní potvrzuje klášteru Hradisku držbu vsi Hejčína a určuje přesné hranice klášterního majetku.

Samotné jméno Střeň má dle názorů jazykovědců dvojí výklad. Buď se jedná o místo ležící na hlavním z řady vodních toků nebo o lokalitu porostlou třtinou, tj. rákosím nebo také odvozené od slova dřeň tedy jádro stromu či rány, případně jako střed řeky, kde bývá voda nejhlubší.

Velký význam v životě střeňských usedlíků měla od pradávna řeka Morava se svými rameny. Obec byla od středověku domovem rybářů a výnos z rybolovu byl důležitou součástí vrchnostenských příjmů. Stejnou roli hrál v životě osadníků lužní les se svým přírodním bohatstvím.

Poloha uprostřed lužních lesů, na jedné straně řeka Morava a na druhé Benkovský potok (pomístně Poňeva), ochránila Střeň od největšího řádění třicetileté války. Pověst o lese Plačkov nedaleko Střeně mluví o místě, kde se lidé z okolních měst a obcí skrývali před Švédy. Přesto bylo po válce i v obci samotné zaznamenáno mnoho pustých usedlostí.

Cyklistika ve Střeni

Střeň má navíc své plnohodnotné místo v cyklistické historii. V obci se pořádal závod pod názvem O POHÁR VESNICE STŘEŇ, kterého se účastnila celá česká a slovenská cyklistická špička, která stála na jedné startovní čáře s cyklistickými nadšenci a pro zajímavost jeden z vítězů byl například Olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý nebo mistři světa Alois Kaňkovský a Tereza Huříková, vítěz etap na Tour de France Jáno Svorada, Jan Hruška a nebo Roman Kreuziger, mistr Evropy František Raboň, třetí z Mistrovství světa Lubor Tesař a další a svoji kariéru zde ukončil vítěz jedné z etap Vuelta Espáňa a také účastník Tour de France Tomáš Konečný, Emil Hekele st., česká reprezentantka Pavlína Šulcová a i střeňská rodačka, reprezentantka Jiřina Ščučková rozená Frantíková.

Současnost

Když odbočíte doleva a sjedete z EuroVelo cyklostezky, známější pod názvem Moravská stezka, mezi obcí Lhota na Moravě a Stření přejedete most přes řeku Moravu, na levé straně vidíte fotbalové hřiště, kde místní klub hraje okresní soutěž.

Za hřištěm naopak na pravé straně, uvidíte první z křížů (jížní část obce) postavený v roce 1898, což je zmínka o tom, že místní lidé byli v minulosti bezesporu velice zbožní. Hned naproti střeňský usedlík prodává domácí, tedy doslova eko med, který je z těchto lesů. Med a rybolov byl konec konců v historii zdroj obživy místních obyvatel.

Asi po dalším kilometru vidíte po pravé straně budovu, tzv. „středisko“, kde naleznete kadeřnictví, pedikúru, lékařskou ordinaci, kam dojíždí lékařky z nedalekého Nákla.

Po pár metrech narazíte na pravé straně na další z křížů (z roku 1867), dále na kapličku postavenou v roce 1718 a těsně před ní pomník padlých z roku 1919. Ten znázorňuje, jak se dotkla místních obyvatel první světová válka a že za svobodu položili obyvatelé obce život i v druhé světové válce.

Když sednete na kolo a budete pokračovat směrem dál do obce, minete po pravé straně hájovnu a dojedete na místní „náměstíčko“, kde se nachází budova místní školky a školy, pomník padlých z druhé světové války, dřevěný rozcestník psaný v hanáčtině vyrobený místním občanem, dále pak obchůdek, parkoviště a mapu obce. Z tohoto místa můžete odbočit cyklotrasou 6107 směrem na Šternberk. Při výjezdu z vesnice narazíte na zajímavost, která je v těchto zeměpisných šířkách přinejmenším netradiční. Na svazích areálu ČOV zde obec vybudovala malou útulnou vinici. 

Obec prošla úžasnou revitalizací a zkrášlením veřejných míst. Podél cesty vede nový chodník (škoda, že nezbylo místo i na cyklostezku) Když dorazíte před obecní úřad Střeně, za normálních okolností se můžete posadit ve venkovním posezení a dát si pivo (na kole samozřejmě nealkoholické), limo, prostě něco na občerstvení.

Vedle posezení stojí i sloup, který je osazen kompresorem pro foukání jízdních kol a USB zásuvkami pro dobíjení mobilních zařízení (včetně držáku na mobil či tablet). Jako zdroj napájení slouží solární panel, ze kterého se vyrobená energie ukládá přímo do baterie. Ta potom zajišťuje funkčnost zařízení po celý den. Takže každý, kdo potřebuje si může zdarma dofouknout jízdní kolo nebo nabít mobilní telefon. Obec má v plánu doplnit místo také o zařízení na dobíjení elektrokol. Vedle obecního úřadu naleznete místní kulturní sál, kde se pořádají plesy, představení a další akce. Součástí stavby je také hasičská zbrojnice a nově zrekonstruovaná knihovna. 

Za kulturním domem, naleznete zázemí pro všechny věkové kategorie a vyžití všech kolem jedoucích nebo místních lidí. Naleznete zde nejen klidné prostranství na venkovní posezení, ale také asfaltové hřiště pro nohejbal, volejbal, tenisové antukové hřiště, venkovní posilovnu (workoutové hřiště), dětské hřiště i paralelní lanovou dráhu pro děti.

Ve Střeni se pořádají kulturní akce a tou nejznámější jsou v zimních měsících hasičský, farní a fotbalový ples „Šibřinky“ a v létě pak Komárfest. Ob víkend si můžete zajít na místní hřiště na fotbal. Pořádají se zde různé akce pro děti, hasičské dětské závody, volejbalový turnaj, turnaj v nohejbalu, šipkařský turnaj nebo turnaj ve stolním tenisu a další. Ve Střeni se nezapomíná ani na ty dříve narozené a je zde i klub seniorů.

Když pokračujete na druhý konec obce, narazíte na vlakové nádraží, které je na hlavní vlakové tepně Olomouc – Praha. Po pár stech metrech stojí unikátní budova  vystavěná roku 1911, která dříve sloužila jako výpravní budova střeňského vlakového nádraží. Podle nejnovějších informací plánuje obec zachovat vzhled budovy a po opravě interiérů ji pronajmout pro účely železničního muzea, občerstvovny a turistické nocležny.

V obci naleznete i popovodňové domečky, které původně sloužili místním lidem, když přišli o střechu nad hlavou, když se v historii prohnala obcí stoletá voda. Vedle těchto domečků je svah, který v zimních měsících slouží k sáňkování a prostor pro vytvoření kluziště s osvětlením.

Na závěr bych neměl opomenout, že ze Střeně se na kole můžete vydat Lesánkovou cyklotrasou ze Střeně do Litovle a zpět přes Šargoun (okruh), naučnou stezkou Luhy Litovelského Pomoraví, cyklotrasou Litovel – Olomouc, Poděbrady, cyklotrasou Olomouc – Horka nad Moravou - Hynkov – Střeň. Turisticky nejatraktivnější je okolí Střeně v období jara, kdy se v lužních lesích objeví bílé koberce sněženěk, bledulí a dalších jarních květinek. Nedaleká je i cyklotrasa Za krásami přírody (ze Šternberka), z Uničova do Litovelského Pomoraví, Litovelské Pomoraví s koupáním (Hanácké skanzen Příkazy).

Tolik z toulek po okolí a cyklostezkách z cyklistického sedla. Ale dopravnímu prostředku se meze nekladou, pro zdatné koloběžkáře jsou cyklostezky také nakloněny.