Délka mistrovského závodu je až děsivá, závodníci musejí objet 276,5 kilometru. Začíná se nájezdem dlouhým 40 kilometrů a následuje 12 okruhů dlouhých 19,1 kilometru. Jak už jsme mohli vidět při závodě kategorie U23, okruh není moc selektivní, ani profilem, ani technickou náročností. Ale útočit se rozhodně dá. Stoupání na Lososí kopec je jen 1500 metrů dlouhé a nijak zvlášť prudké, ale při dvanáctém průjezdu už bude hodně bolet. Už před tímto kopcem, ihned za tunelem, je docela technická část okruhu, kde se peloton natahuje a trhá.
Nedaleko před cílem je průjezd městem a úseky na kostkách, to je také důležitý úsek a potenciální místo útoku. Závěr se jede po široké silnici a spurt je z mírného sjezdu. To vyhovuje spíše opravdu rychlým závodníkům. Není to zrovna ideální dojezd pro domácího Alexandra Kristoffa, který má v oblibě těžké spurty.
Důležité je i počasí. Pokud by byla zima a déšť, nebylo by vůbec snadné udržet se celých 275 kilometrů v teple a správně jíst a pít. Jenže v neděli v Bergenu s velkou pravděpodobností pršet nebude a teploty vystoupají až k 18 stupňům. Závodníci, kteří se těšili na špatné počasí, mají smůlu.
Favorité
Hlavní favorit je jasný. Peter Sagan je na světové šampionáty už expert, od roku 2010 jel všechny mistrovské závody a loni a předloni získal titul. Žádný jiný současný závodník nemá víc titulů. Sagan bude samozřejmě sledovaným mužem, ale to mu nevadí. Spousta soupeřů se na něj zaměří, ale jeho taktika nebude nejspíš nijak složitá. Bude šetřit síly až do závěru, po 250 a více kilometrech budou už všichni hodně trpět, Sagan může vyhrát z úniku, ve spurtu malé skupiny, i ve spurtu celého pelotonu. Na podzim bývá ve skvělé formě a podle jeho výkonů z druhé poloviny sezóny se nezdá, že by ho někdo mohl porazit, jenže jednorázový závod nikdy není předem jasný.
Sagan je favoritem číslo 1, o tom není pochyb, ačkoliv byl prý lehce nemocný, měl by ale být připraven. Pojede v šestičlenné slovenské sestavě, kromě něj startují Erik Baška, Juraj Sagan, Michael Kolář, Marek Čanecký a Patrik Tybor. V závěru si ale bude muset poradit sám.
Proti jednotlivci Saganovi stojí hned několik mimořádně silných národních týmů s devíti členy. Začněme all-stars sestavou Belgie. V čele tohoto výběru jsou Olympijský vítěz a nejlepší klasikář letošní sezóny Greg Van Avermaet a vítěz Kolem Flander a Amstel Gold Race Philippe Gilbert. Dále jedou Oliver Naesen, Tim Wellens, Tiesj Benoot, Jens Keukeleire, Jasper Stuyven, Dylan Teuns a Julien Vermote. Je to jednoznačně kolektivně nejlepší tým na Mistrovství světa, ale kdo může vyhrát? Van Avermaet umí dlouhé závody, Gilbert také, ale jsou dostatečně rychlí? Je závod dostatečně selektivní? Dohodne se takto nabitá sestava na společné taktice? A jsou Van Avermaet a spol. ve formě? Belgičané se musí snažit udělat závod hodně těžký a soupeře přečíslit. Zodpovědnost za závod leží na nich.
Italové mají historicky nejvíce titulů a jejich tým je vždy velmi kvalitní. Jenže od roku 2008 marně čekají na další titul a letošní rok jim moc velké naděje nedává. Přesto je v italském týmu několik závodníků ve skvělé formě. Především Matteo Trentin, vítěz čtyř etap na Vueltě a jednorázovky Primus Classic v Belgii. Trentin je rychlý, ale může i zaútočit. Přejet menší kopce mu problém nedělá, ale v dlouhých jednorázových závodech nemá nijak skvělou statistiku. Nikdy nevyhrál závod delší než 250 kilometrů. Příležitost jezdit na klasických závodech na vlastní výsledek dostane až příští rok.
Ve skvělé formě je i Elia Viviani. Sprinter Sky vyhrál od léta osm závodů a i když původně ani nechtěl do Bergenu jet, sebevědomí mu stouplo natolik, že věří v úspěch. Jeho vítězství by však bylo mimořádně překvapivé. Italové mají v týmu také Diega Ulissiho, vítěze GP Montréal a další závodníky, kteří by mohli útočit, ale žádného opravdu špičkového klasikáře.
Francouzi nechali doma všechny své sprintery a sází na útoky. Lídrem je Julian Alaphilippe, tým je silný, ale reálnou šanci na titul má právě asi jen Alaphilippe a ani jeho naděje nejsou velké.
Jediného lídra po několika letech nesrovnalostí a konfliktů mají Australané. Michael Matthews má důvěru své země a řadí se k favoritům. Jenže v přímém souboji s Petrem Saganem ho jen těžko může porazit. Matthews je velmi podobný závodník, jen o něco slabší. Vyhrát může, dlouhé závody mu problém nedělají, ale musí mít štěstí.
Sprinterů, kteří umí přejet menší kopce, je ve startovní listině více. Například Fernando Gaviria, lídr Kolumbie, o kterém se moc nemluví, ale překvapit by mohl. Kolumbijci musí sázet na něj, jedou v devíti, ale Rigoberto Uran, Nairo Quintana, Sergio Henao a další nejsou vhodní závodníci pro tento typ tratě.
Velké sebevědomí má mistr světa z roku 2014, polský lídr Michal Kwiatkowski. Ten opakovaně prohlašuje, že se Sagana nebojí a přímý souboj si přeje, protože ho opakovaně poráží na velkých závodech. Naposledy se mu to podařilo v dojezdu Milán - Sanremo, ale Sagan si na něj dá určitě větší pozor. Kwiatkowski musí zaútočit, ve spurtu několika jednotlivců může uspět, ale v pelotonu ne.
Ve skvělé formě je i kapitán švýcarské reprezentace Michael Albasini. Vítěz Coppa Agostoni umí skvěle zaspurtovat z menší skupiny a nesmí se podceňovat. Albasini je velmi zkušený a chytrý závodník a šestičlenná švýcarská reprezentace je silná. Albasini se určitě řadí k favoritům závodu.
Nizozemci mají za sebou hromadu úspěchů v časovkách. V silničním závodě ale opravdového favorita nemají. Niki Terpstra může uspět, ale radši má kostky. Danny van Poppel je rychlý závodník, ale v takto dlouhém závodě těžko uspěje. Největší naděje tak může mít Tom Dumoulin. Pro něj okruh není nijak zvlášť vhodný, ale získat třetí titul během jednoho týdne je mimořádná motivace. Ve formě je, ale musí být velmi aktivní a dojet do cíle sám.
Všichni čekají na to, co předvedou domácí cyklisté. Norové si vybojovali devět mužů na startu a ambice mají největší. Lídry jsou Edvald Boasson Hagen a Alexander Kristoff. Tito dva si loni v Kataru moc neporozuměli a oba spurtovali sami za sebe pro šesté a sedmé místo. Kristoff to svému krajanovi dlouho vyčítal a ještě nedávno tvrdil, že každý pojede svůj vlastní závod. Poté svá slova mírnil, ale pochybnosti zůstaly.
Hagen umí zaspurtovat, ale větší šanci by měl v pozdním sólovém nástupu. Podobnou taktiku zvolili Norové na Mistrovství Evropy v Dánsku, Hagen zaútočil sám před cílem a když ho balík dojel, dosprintoval si pro vítězství Alexander Kristoff. V Bergenu bude samozřejmě mnohem větší konkurence, ale Norové můžou reálně jet o medaile.
Čeští závodníci jsou zdravě sebevědomí a lídrem bude Zdeněk Štybar. Tomu bude bergenský šampionát sedět nejvíce, ale naděje na medaili nejsou velké. Těžší okruh by mu vyhovoval více, ale při útočné taktice by se mohlo něco podařit.
Favorité Mistrovství světa podle RoadCycling.cz:
***** Peter Sagan
**** Edvald Boasson Hagen, Greg Van Avermaet, Michal Kwiatkowski
*** Michael Albasini, Matteo Trentin, Alexander Kristoff, Michael Matthews
** Fernando Gaviria, Philippe Gilbert, Julian Alaphilippe
* Zdeněk Štybar, Tim Wellens, Elia Viviani, Oliver Naesen, Tom Dumoulin
Foto Sirotti