partner

Finanční problémy pořadatelů Mistrovství světa

02.10.2017 | Marek Matějka

Finanční problémy pořadatelů Mistrovství světa

Pořádat Mistrovství světa v silniční cyklistice se nevyplácí. A je jedno, v jak bohaté zemi se šampionát pořádá. Finanční potíže měli a mají pořadatelé Mistrovství světa v Ponferradě, v Kataru i v Bergenu.

Mistrovství světa v Bergenu bylo z hlediska diváckého zájmu bezpochyby úspěšné. Finančně ale ne. Norská cyklistická federace jen pár dní po skončení šampionátu oznámila překročení rozpočtu. Původní rozpočet byl 156 milionů norských korun, v přepočtu asi 432 miliony českých korun. Jenže celá akce nakonec stála 220 milionů korun (přes 609 milionů českých korun).

Důvodů překročení rozpočtu je více. Norská koruna oproti euru oslabila, čímž se zdražil poplatek Mezinárodní cyklistické unii za pořádání. UCI požadovala 7 milionů eur. A pořadatelům se nepodařilo sehnat tolik sponzorů, v kolik doufali. Řešením by podle cyklistického svazu mohla být pomoc státu, ale ten už postupně svůj vklad navýšil. Dalším řešením je crowd-funding, fanoušci už začali posílat peníze, norská federace získala už 3 miliony norských korun. Ale problémy zůstávají.

Značné problémy měl i zámožný Katar. Světový šampionát v katarském Dauhá nebyl zrovna krásný, kromě závodu mužů to byla nuda. Ale UCI prý získala až dvakrát víc peněz z poplatku za pořádání, než v jiných případech. Jenže pořadatelé nezaplatili 130 lidem a po několika měsících se na tom nic nezměnilo. Podle UCI to není jejich problém, ale problém pořadatelů. Katařanům došly peníze a chuť pořádat závody a po mnoha letech následně zrušili i etapový závod Kolem Kataru.

Velké potíže měli i pořadatelé ve Španělsku v roce 2014. O jejich finančních problémech se ale vědělo už dlouho před závodem, nakonec se akce podařila uskutečnit, ale na dluh. Ztráta organizačního výboru se vyšplhala na 9 milionů eur. UCI chtěla 5 milionů eur, 6 milionů stála samotná organizace. Dohromady tedy 11 milionů eur, což je že zmíněných šampionátů jednoznačně nejméně. Podobně jako v Norsku, ani Španělům se nepodařilo získat dost sponzorů, kteří zaplatili pouze 1,4 milionu eur.

Finančně úspěšné sportovní akce umí pořádat hlavně Američané. Platí to o Olympijských hrách a platí to i o Mistrovství světa v silniční cyklistice. Šampionát v Richmondu v roce 2015 neskončil v červených číslech. Nejednalo se o žádný závratný obchodní úspěch, ale v porovnání s jinými pořadateli je úspěch už jen to, že nedošlo k velké ztrátě. A město Richmond a stát Virginie akce stála jen 4 miliony dolarů, zbytek z celkového rozpočtu 21,5 milionů dolarů (475 milionů korun) pokryly soukromé společnosti.

Co je však zajímavé, Richmond zaplatil UCI za pořádání světového šampionátu jen 4 miliony dolarů, tedy mnohem méně, než kolik licence stála Katar a Bergen.

Pořádat Mistrovství světa tedy není výhodné, pokud nepočítáme zvýšení zisků soukromých podnikatelů v místě konání závodů. Bude UCI nějaké reagovat? Patrně se tak už děje. Od roku 2020 se totiž už nebude konat časovka družstev, zahajující disciplína šampionátu. Mistrovství by se tam opět mohlo zkrátit z osmi až devíti dní na méně a tím ušetřit.

Další světové šampionáty se budou konat v rakouském Innsbrucku a anglickém Yorkshiru. Na obou akcích se předpokládá spousta fanoušků, ale vyplatí se závody i finančně?

Foto Sirotti



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste


Vasour
Mistrovství světa v hokeji v Praze a Ostravě stálo stát přes miliardu ze státních peněz .A je to jen,,hokej" kde ho hraje cca 20 států na světě. Takže globální Mistrovství světa za tyhle peníze je ještě dobrá investice státu do turistického ruchu a propagace.
02.10.2017 18:51:08