Vyhrát všech pět jednorázových monumentů je bezpochyby ultimátní cíl, úspěch, který naposledy dokázal Roger De Vlaeminck. Doposud se to podařilo jen třem cyklistům, kromě De Vlaemincka ještě Riku Van Looyovi a Eddymu Merckxovi, který jich vyhrál nejvíce a jako jediný vyhrál všechny monumenty aspoň dvakrát.
Cyklistika tedy na někoho tak všestranného čeká od roku 1979. De Vlaeminck vyhrál svůj poslední monument tři roky před narozením Philippa Gilberta. Ale pokud by to ze současných cyklistů mohl někdo dokázat, je to jen Gilbert. Jen on dokáže úspěšně kombinovat úspěchy v kopcích a na kostkách.
Gilbert už v kariéře vyhrál čtyři monumenty, dvakrát vyhrál vrchařskou klasiku Kolem Lombardie, jednou Lutych - Bastogne - Lutych a jednou Kolem Flander. Nechce sbírat co nejvíce vítězství na jedné, nebo dvou klasikách, chce co nejpestřejší sbírku vítězství. Od roku 2011, kdy měl životní sezónu, se toho hodně změnilo. Nyní už není pravděpodobné, že by dokázal vyhrát kopcovité klasiky jako jsou Lombardie a Lutych. A ani to už není jeho cílem. Po přestupu do Quick-Step Floors se naplno soustředil na vítězství na Kolem Flander a vyšlo mu to hned na první pokus. Pozornost teď směřuje k Milán - Sanremo a Paříž - Roubaix. A to bude o něco složitější.
Kvůli snaze o doplnění svých vítězství podepsal Philippe Gilbert novou smlouvu v Quick-Stepu a společně s ní i finanční bonus, kdyby se mu to podařilo. ,,Když vyhraje všechny monumenty, bude mě to stát velký balík.", smál se nedávno Patrick Lefevere, šéf týmu Quick-Step Floors. Lefevere tomu tedy příliš nevěří, ale ví, že Gilbert potřebuje velkou motivaci, aby zase vítězil. Letos měl smlouvu na jediný rok a šlo mu tedy o prodloužení a vyhrál Flandry a Amstel Gold Race. V letech 2012 až 2016, kdy měl jistotu lukrativní smlouvy v BMC, se mu takto ani zdaleka nedařilo. Pro Gilberta je tlak důležitý.
Jenže je tu pár problémů. Na Sanremu už sice dvakrát dojel na třetím místě, ale vždy byl poražen rychlejšími závodníky. Gilbert není špatný ve spurtu, ale na Sanremu se téměř vždy najde někdo rychlejší. Je to nejsnadnější klasika na dojetí, ale nejtěžší na vítězství. Své by o tom mohl povídat Peter Sagan. A právě závodníci jako Peter Sagan jsou pro Gilberta největší překážkou. Klasikáři s mnohem lepší koncovkou mají výhodu. Gilbert by musel něco vymyslet, ujet. Ale to je čím dál tím těžší.
A na Paříž - Roubaix to bude mít ještě o něco těžší. Gilbert totiž nejtěžší klasiku jel jen jednou. V roce 2007 dojel 52. Poté se už plně soustředil na ardenské klasiky, které je mnohem lepší jet bez Roubaix v nohách. Jenže na vítězství v Roubaix potřebuje každý cyklista hodně pokusů, spoustu zkušeností. Průměrně je potřeba 4,18 startů na první vítězství. Nejvíc ze všech klasik, na Roubaix uspějí jen zkušení závodníci. Gilbert zkušený je, je mu už 35 let, ale ne na Roubaix. On sám si ale věří. ,,Závodníci, kteří Roubaix vyhráli, nejsou lepší než já. Mám šanci."
Šanci má, ale není velká. Že se vítězství na všech monumentech podařilo jen třem závodníkům, není náhoda. Ani Seanu Kellymu, jednomu z nejlepších klasikářů historie, se to nepodařilo. Ale byl blízko, stačilo přidat vítězství na Kolem Flander.
Gilbert má ze současných cyklistů největší naději, protože už má tři z pěti závodů v kapse. Peter Sagan zatím vyhrál jednou Flandry a vítězství na Sanremu a Roubaix mu uniká. Že by se někdy v blízké budoucnosti pokusil vyhrát i kopcovité klasiky, sám zavrhl. ,,Mám skoro osmdesát kilogramů, jak bych mohl tyto závody vyhrát?", řekl nedávno na dotaz ohledně Lutych - Bastogne - Lutych a dalších náročných závodů. Také jeho sportovní ředitel Ján Valach tuto myšlenku už na jaře zavrhl: ,,Sanremo, Flandry a Roubaix jsou tak velké a prestižní závody, že stačí se zaměřit na ně. O ardenských klasikách Peter neuvažuje."
Dalším možným kandidátem je Greg Van Avermaet, vítěz Paříž - Roubaix. Pro něj by bylo také nejtěžší vyhrát kopcovité klasiky, zejména Kolem Lombardie, ale i Lutych by byl oříšek, zejména po absolvování všech klasik na kostkách. Všestranným závodníkem je Michal Kwiatkowski, ale k vítězství na všech monumentech má zatím hodně daleko.
Philippe Gilbert je prostě nejblíž, ale ne blízko. Kdyby to dokázal, vystoupil by do dějin. Pro klasikáře není většího cíle.
Foto Sirotti