Obidos: Půvabné městečko portugalských královen z kilometr dlouhých hradeb

11.01.2018 | Petr Nejedlý, www.cestomila.cz

Obidos: Půvabné městečko portugalských královen z kilometr dlouhých hradeb

Obidos byl po dlouhá staletí královským svatebním darem. A královny své městečko milovaly, nepochybně též díky jejich péči je i ve 21. století Obidos plný malebných a romantických zákoutí. Pouze poněkud přeplněných. Nejkrásnější pohled na Obidos je z jeho více než kilometr dlouhých hradeb. Nuže, vzhůru na hradby Obidosu.

„Opevněné vesničky na vrcholcích hor bývají jen zřídka krásnější než toto neposkvrněné malé místo 6 km jižně od Caldas da Rainha.“ Tato věta z knižního průvodce Lonely Planet je poněkud klamavá. Obidos je opevněná vesnička (městečko), ale hory jsou daleko předaleko. A navíc je Obidos v dosahu jednodenních výletů z Lisabonu, na rozdíl např. od Marvãa u španělských hranic, což z něj dělá doslova turistický cíl. Neposkvrněné místo to tedy vážně není. Právě těch 80 až 90 kilometrů od hlavního města způsobuje, že je Obidos přeplněný a zbytečně předražený. Mám doporučení, jak z této turistické pasti uniknout a Obidos si užít dále od valících se davů, ochutnávajících po stovkách malé čokoládové kalíšky místního likéru ginja (kalíšek se po vypití sní).

Bílých městeček a vesnic je v Portugalsku dost a dost, především na jihu v Alenteju. Obidos lze ovšem obejít celý kolem dokola po hradbách, nenapadá mne jiná vesnice, nabízející tak okouzlující pohled dovnitř dolů na bílé tradičně oranžově či modře lemované domy. Budete-li v Obidosu, více než kilometrová procházka po hradbách je nejlepší volbou, je to útěk z hektických uliček. A uvidíte ten nejkrásnější Obidos. Jedinou komplikací je, že hradby většinou nejsou nijak uzavřené, na vnitřní straně tak hrozí pád do několikametrové propasti, kdo trpí silnější závratí, vstup zapovězen. To nejméně zajímavé je na Obidosu jeho okolí. Obidos leží asi deset kilometrů od moře, kolem rovina, žádné dramatické kopce, a všude kolem jsou další městečka, silnice, pole. Zvláštní je, když jsme šlapali na hradbách, téměř jsme se nedívali do dálky, naopak neustále dovnitř na střechy a zdi bílých domů.

Zbytek článku a fotogalerie ZDE.


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste