partner

Římský akvadukt na věky hlásá slávu a skvělost Segovie

29.08.2017 | Petr Nejedlý, www.cestomila.cz

Římský akvadukt na věky hlásá slávu a skvělost Segovie

Sbohem, Extremaduro. Po téměř celodenním trápení ve vlacích a na nádražích, jsme v Segovii. Stálo to za to! Ten akvadukt! Vysoký až 28 metrů, přímo uprostřed města se tyčí nad domy na Plaza del Azoguejo. Dílo Římanů z prvního či druhého století, přesně nikdo neví – 166 oblouků, ve městě dlouhý asi 800 metrů, celkem měřil přibližně 15 kilometrů. Kde jinde si sednout k lahvi dobré španělské reservy a vychutnávat si ten pohled, tu historii.

Nejprve z Méridy do Madridu a… vlakové nádraží Chamartin v Madridu nám k srdci nepřirostlo. K prodeji lístků snad deset pokladen, ale… pouze ve dvou prodávají na dnešek a před nimi fronta jak… ve Španělsku. Jak jsme očekávali, první rychlovlak do Segovie vyprodaný, druhý stojí místo 13 eur za osobu dvojnásobek, takže jedeme za dvě hodiny třetím. Pominu-li ty dvě hodiny čekání, Madrid – Segovia za cca 28 minut, rychlovka (obyčejné vlaky jezdí asi dvě hodiny), ale většina cesty vede tunelem a z krajiny nevidíme nic. Pouze dostáváme z obrazovky informaci, že se řítíme rychlostí 220 km za hodinu (oficiálně dosahuje vlak Avant 250 km a je součástí rozsáhlé sítě španělských rychlovlaků).

Na Chamartinu byly otevřené ještě další tři pokladny, v nichž se prodávaly lístky na příští dny. Mačkám červený knoflík „venta anticipada“ a vyjede mi číslo 692. Právě prodávají čísla kolem 630, brzy poznávám, že bych čekal na lístek na zítřejší den nejméně dvě hodiny (velmi optimistický předpoklad) a vzdávám to. Jedna paní jde protestovat k pánovi sedícímu u okénka, který si jen tak ťuká do počítače, že by mohlo být otevřeno více pokladen. Výsledkem je cedulka, že zde je pokladna mimo provoz, prodej tedy rozhodně neurychlila. Zlaté poměry například na pražském „Hlaváku“. Samozřejmě, jízdenky je možné koupit přes internet, pro cizince to však není vždy ideální. Španělský systém kupování jízdenek na vlak je jednoduše šílený, přestože je ve Španělsku vysoká nezaměstnanost.

Podobné je to v Segovii, kde je otevřené jediné okénko a před ním asi 15 lidí. To máte pocit, že se Španělé fakt zbláznili. Čekám deset minut a u jediného okénka kupuje stále stejný pán a něco zdlouhavě řeší. To ale nemá řešení, stál bych tu hodinu dvě, přece nestrávím večerní Segovii na nádraží ve frontě. Mávnu rukou a ohlížím se po odjezdu do města a do hostalu, protože nádraží rychlovlaků je nějakých 5–6 km za městem. Autobus jede za 15 minut, cesty z Extremadury (ráno jsme vyrazili z Méridy) máme už plné zuby, vedle stojí taxi a za 8 eur nás doveze k hostalu v uličce za katedrálou. Jmenuje se Hospedaje La Juderia (dvoulůžkový pokoj za 45 €), protože v těchto uličkách bývala kdysi židovská čtvrť, ale to je půl tisíciletí zpět.

Zbytek článku a fotogalerie ZDE.


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste