partner

Trať světového šampionátu v Innsbrucku na vlastní kůži

16.11.2017 | -mlm-

Trať světového šampionátu v Innsbrucku na vlastní kůži

Velmi nás zajímal okruh a trať příštího mistrovství světa v rakouském Innsbrucku. Pořadatelé avizovali náročný mistrák, pro opravdové vrchaře, ale co je na papíře nemusí být skutečností. Proto jsme vyzkoušeli nájezd, okruh i finální stoupání.

Trať má tři úseky důležité pro vývoj závodu a stavbu tratě pro jednotlivé kategorie. Základní okruh je opravdu náročný, je na něm osmikilometrové stoupání, což je pro světový šampionát opravdu pořádný kopec, není zrovna extrémní, ale jsou zde úseky s deseti procenty. Extrémní je závěrečné stoupání v kategorii mužů.

Úvodní nájezd

Pořadatelé chtěli a vlastně museli zařadit nájezd na okruh. Protože kdyby například juniorky kroužily svoji porci kilometrů jen na okruhu, bylo by to pro tuto kategorii nepřekonatelné. A tak jedou jen jeden hlavní okruh a padesátikilometrový nájezd, ale v jeho závěru je také jedno náročné stoupání. Mají ovšem díky nájezdu prvních 25 kilometrů rovinatých.

Těsně před Innsbruckem a nájezdem na okruhy

Junioři májí delší nájezd (90,6 km) a absolvují dva okruhy. Ženy jedou stejný začátek a obkrouží tři okruhy. Muži U23 si přidají ještě jeden okruh navíc, tedy 90,6 km před Innsbruckem a 3x 23,9 km dlouhý okruh. Pochopitelně nejvíc kilometrů absolvují muži. K nájezdu si přidají pět kilometrů ze slavnostního startu v Kufsteinu, velký okruh absolvují sedmkrát a na závěr dostanou výšlap na Gramartboden.

Nájezd tedy ulehčuje většině kategorií jejich závod, ale u mužů je to trochu jinak. Celkové převýšení závodu nepřekročilo 5 000 výškových metrů, které doporučuje jako maximum UCI. V Innsbrucku muži překonají 4 670 výškových metrů a to se nezdá tak moc. Jenže kvůli šedesátikilometrovému nájezdu se většina kopců pojede na 200 kilometrech.

Nájezd je pro většinu kategorií shodný, tedy 90,6 km, jen juniorky jej mají zkrácený. Úsek mezi Kufsteinem a Innsbruckem je v začátku rovinatý, ale na šedesátém kilometru přijde první stoupání šampionátu, docela náročný kopec 2,6 kilometrů dlouhý s průměrným sklonem 10,5 % a maximy 13 až 14 %. Nebude to příliš důležitý kopec pro muže, ale pro ostatní kategorie to už bude náročná prověrka. Navíc je tato část šampionátu v mnoha úsecích technicky náročná a nebezpečná. Průjezdy alpskými vesnicemi jsou často hodně úzké. Důležité bude držet se vepředu. A moc se nekochat zdejší krásnou krajinou. 

Okruh

Na okruhu je jedno dlouhé stoupání, vlastně se okruh dá rozdělit na dva specifické úseky, samotný kopec a průjezd městem. Na celkové délce 7,9 kilometru vystoupají jezdci z nadmořské výšky 591 metr do 1 039 metrů. Převýšení 448 metrů dává průměr 5,7 %. Ale jsou zde úseky až desetiprocentní. Pocitově to není příliš těžký kopec s výjimkou kratších úseků s deseti procenty. Závodníci zde budou v plném nasazení jezdit na velký převodník. Ale pojede se sedmkrát a bude se postupně zakusovat do nohou cyklistů. 

Stoupání má jen v začátku dvě serpentiny, potom je vyloženě rovné a psychicky trochu nepříjemné. Ale s úžasnými výhledy. Nad návštěvou světového šampionátu neváhejte. 

Tady začíná dlohé stoupání, zatím není příliš prudké

Stejný charakter má i sjezd, je velmi rychlý a bez zatáček. Sjezd bude výhodný pro uprchlíky, protože zde nebude získávat žádná skupina, nebo peloton díky početní převaze. Všichni, jednotlivci i skupiny, rychle spadnou zpět do Innsbrucku. 

Jsou zde ovšem úseky i desetiprocentní

Zpátky do Innsbrucku se spadne velice rychle a vlastně bez šlapání. Pokud by se jel okruh obráceně, tak by byl ještě o dost náročnější, stoupání je téměř osmikilometrové, sjezd má jen šest kilometrů, pochopitelně se stejným převýšením.

Ve sjezdu zahlédnete i olympijské můstky

Druhou částí okruhu je rovinatý průjezd městem, dlouhý sedm kilometrů a to bude úsek nepříjemný pro uprchlíky, ovšem v Elite čeká na nejodolnější závodníky ještě lahůdka v podobě posledního kopce. 

Finále

Závěr závodu je hodně náročný, absolvují jej jen muži Elite. A už průjezd městem je náročný, úzký a technický.

Nájezd na poslední kopec Gramartboden je velmi technický, ale to nejhorší přijde později. Stoupání měří sice jen 2,8 kilometru, ale úseky jsou tu tak tvrdé, že jsem měl problém s prokluzováním zadního kola, zvedání předního kola a převody. A to jsem použil převod 36x30! Stoupání je opravdu na mnoho úsecích velmi těžké. 

Tady je to pravděpodobně nejtěžší, sotva zvládám převod 36x30. A profíci budou mít za sebou 260 kilometrů

Sjezd do cíle

Poslední sjezd bude také těžký, je to vlastně další místo k útoku. Sjezd na okruhu není technicky náročný, ale sjezd z Gramartbodenu nad Innsbruckem je pro výborné sjezdaře ideálním místem k útoku. Střídají se zde vracečky a zatáčky ,,na srdce", do kterých není vidět, ale dají se projet rychle. Ideální závěr pro Nibaliho? Pokud přežije 25% úseky Gramartbodenu a ve sjezdu nespadne, tak ano. 

Tento úsek je již ve sjezdu, ale při letošním Tour of the Alps zde byl cíl první etapy a své poslední vítězství získal Michele Scarponi, našemu fotografovi Josefu Vaisharovi se zde povedla výborná cílovka

Jmenovat favority závodu mužů je rok před konáním světového šampionátu asi zbytečné, ale už teď je jasné, že to bude závod pro vrchaře. Peter Sagan sice naznačoval, že se pokusí o obhajobu a přizpůsobí tomu přípravu, ale nevěříme tomu. Pravděpodobnost jeho úspěchu je minimální. Musel by shodit spoustu kilogramů. Favority jsou závodníci jako Vincenzo Nibali (kterému ale nebude moc vyhovovat poslední kopec), Alejandro Valverde, silní budou Francouzi Pinot, Bardet a Barguil. A samozřejmě i Kolumbijci. Když rozjede Nairo Quintana v kopcích tempo pro své krajany, tak z pelotonu mnoho nezbude. Jo, už se nemůžeme dočkat! 

Grafika pořadatelé

Foto Josef Vaishar



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste


K2.40
Takže česká ideální sestava: Kreuziger, Hirt, Kónig, Schlegl a Vokoč nebo štybar
17.11.2017 7:56:16