Tréninková abeceda díl 3. - Fyziologické systémy

22.01.2017 | Jan Novota

Tréninková abeceda díl 3. - Fyziologické systémy

Sportovní výkony kladou různé nároky na orgány lidského těla a jejich funkce. Trénink samotný je pro organismus „stres“, který vychyluje tělo z rovnovážného stavu (homeostáza) a vede k adaptačním změnám v těle sportovce. Jednotlivé systémy člověka plní různé úlohy v rámci celkové odpovědi organismu na takový „stresor = tréninkovou jednotku“.

Nervosvalový systém

Toto složené slovo je vlastně všeříkající. „Svalová“ činnost je řízena „nervovými“ drahami. Nervový systém funkčně podmiňuje proces motorického učení (technické provedení pohybu). Zkrátka jakýkoliv nový pohyb je pro nás obtížný a cizí. Neustálým opakováním (tréninkem) naučíme tento systém pracovat efektivněji, pohyb nám jde lépe a lépe, ztrácíme u něj čím dál méně energie, až provedení pohybu dovedeme k dokonalosti :-) Jak prosté… Tak jednoduché to ale samozřejmě není a čím techničtější disciplína, tím větší nervosvalový dril to vyžaduje. Sluší se zde ještě dodat něco o svalovém vláknu a jeho typologii. Zpravidla matka příroda rozhodne, bude-li v našem těle převažovat svalové vlákno červené (pomalé, vytrvalostní), bílé (rychlé, sprinterské) nebo smíšené (kombinace). Tréninkem lze jako vždy ovlivňovat jejich rozvoj, ale v tomto případě proti genetice příliš nezmůžeme. Také platí pravidlo, že věkem a nevhodným tréninkem lze udělat ze sprintera vytrvalce, ale cesty zpět už není…

Srdečně-cévní systém

Je úzce spojen s dýchacím systémem. Kromě mnoha důležitých funkcí (přenos živin do svalů; odvádění zplodin metabolismu (laktátu); zajišťuje termoregulaci, imunitu, stálost vnitřního prostředí) je pro nás sportovce zásadní zejména okysličováním svalů. Tréninkem probíhají adaptační fyziologické změny v těle – zvětšuje a zbytňuje srdce, tepny a cévy se stávají pružnější a pevnější, krev je bohatší na tolik důležité červené krvinky (přenašeče kyslíku), … Tedy větší srdce, bohatší krev, atd. = větší efektivita systému. A o to nám jde především :-)

Dýchací systém

Je to pořád stejné – i tady tréninkem rozvíjíme, co se dá. Zvětšujeme objem plic (vitální kapacita), tím snižujeme dechovou frekvenci, zvyšujeme efektivitu využití nadýchaného kyslíku (spotřeba kyslíku), dokážeme lépe pracovat s kyslíkovým dluhem, atd. Tuto náročnou, do fyziologie a anatomie zasahující kapitolu, bych příjemně a netradičně zobecnil asi takto: Představme si, že srdečně-cévní systém je jako náklaďák, který veze náklad (buňky kyslíku) tam, kde je aktuálně nejvíce potřeba (svaly, mozek). A čím větší a silnější náklaďák (srdce, krev), tím víc se do něj vejde nákladu (kyslíku) :-) Náklaďák šoférce řidič (nervosvalový systém) a nad vším, kam se pojede, jak rychle a co to bude stát za náklady, bdí pak majitel firmy (Centrální nervová soustava), o kterém tu raději ani nebyla řeč. Ještě je tu ale jedna, a to dost zásadní, proměnná. Kdo to celé zaplatí? Protože ani ten náklaďák nejezdí na vzduch. Toto téma (energetické zabezpečení – metabolismus) je ale ve vytrvalostním sportu natolik zásadní, že si ho raději necháme na příště…

Předchozí díly naleznete ZDE.



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste