Wout van Aert byl na Strade Bianche nečekaně aktivní, udával tempo na čele skupiny favoritů a jako jediný zareagoval na únik Romaina Bardeta. Svou snahu dotáhl na třetí místo v cíli, ale nebylo to snadné. V závěru závodu Belgičana trápily křeče, ale stále bojoval. V cílovém výjezdu na Via Santa Caterina se snažil udržet Romaina Bardeta, ale křeče už byly tak silné, že dokonce spadl z kola a poslední metry stoupání musel vyjít. ,,Když Tiesj Benoot odjel mně a Bardetovi patnáct kilometrů před cílem, úplně mi došlo. Neměl jsem dost času na trénink. Kdybych mohl více trénovat vytrvalost, mohl bych být konkurenceschopný i na posledních kilometrech. Ale teď to bylo příliš ambiciózní."

,,Věděl jsem, že ve městě můžu ztratit hodně. Ale pád mě překvapil, posledních pět metrů jsem šel pěšky, byl jsem úplně zlomený, už dlouho jsem nebyl tak šťastný, že vidím cíl.", dodal van Aert a smál, že bude asi jediným závodníkem v historii, který v tomto kopci šel pěšky. 

Ale jinak byl viditelně spokojený a nadšení z jeho výkonu byli všichni. Včetně legend klasik Johana Museeuwa a Fabiana Cancellary. ,,Pokud může, měl by jít na silnici.", napsal Museeuw na svůj účet na Twitteru a stejný názor má i Cancellara: ,,Prosím, přejdi na silnici."

Van Aert v tomto rozhodně jasno nemá, v cyklokrosu je velkou hvězdou a vydělává velmi dobré peníze. Na silnici je talentovaným mladíkem. Je těžké vše změnit. Ale kombinovat cyklokros a silnici je téměř nemožné. Rozhodně ne dlouhodobě. To si myslí i Kevin De Weert, manažer belgického národního týmu: ,,Ukázalo se, jak velký potenciál Wout van Aert má. Ale musí si vybrat. Kombinace se mi zdá nemožná. Zdeněk Štybar se stal mistrem světa i poté, co přešel na silnici, ale brzo věděl, že kombinovat dvě disciplíny nejde. Pokud se vám Aert chce dále rozvíjet jako silničář, musí se rozhodnout." 

De Weert vybírá závodníky do národního týmu na velké mezinárodní akce a vyloučil nominaci van Aerta na světový šampionát v Innsbrucku, ale evropský šampionát v Glasgow je pro závodníka jeho typu vhodnější. Tam by startovat mohl. A De Weert si pochvaloval, že má k dispozici více mladých závodníků a ocenil také výkon Tiesje Benoota. On, van Aert a Tim Wellens by mohli navázat na Grega Van Avermaeta, Philippa Gilberta a Toma Boonena.

Van Aert se po Strade Bianche snažil být diplomatický: ,,Je to něco jiného, než cyklokros. Silnice má víc respektu a pozornosti. Ale po mém třetím místě nechci být příliš ambiciózní. Dnes se mi to podařilo, ale je na mně, abych se rozhodl o budoucnosti. Samozřejmě chci zkusit víc, bylo by divné, kdybych teď řekl, že se chci vrátit zpět."

Van Aert byl vidět i na Omloop Het Nieuwsblad, kde se také pohyboval vepředu. ,,Měl jsem štěstí, protože se jelo proti větru a mohl jsem více šetřit síly v pelotonu. Kdyby se jelo rychleji, tak bych asi měl problém, protože nemám moc natrénováno na silnici. A byl jsem spokojený v první skupině a asi kvůli tomu jsem se o nic na konci závodu nepokusil. Byl jsem příliš spokojený, je to škoda.", řekl po první belgické klasice. V čemž má nepochybně pravdu, ale hlavně ukázal svou vynikající poziční jízdu, která je na kostkách velmi důležitá. Bez dobrého pohybu v pelotonu není možné na klasikách uspět. 

Na Strade Bianche také využil svého přehledu v pelotonu a navíc i technické zručnosti při jízdě po blátivých bílých cestách. Neměl žádný problém udržet se na kole. Měl však problém se zrakem ihned po závodě a také druhý den. Závodníci museli zahodit brýle, které se okamžitě ušpinily a nebylo přes ně vidět. Bez brýlí se ale špína dostala závodníkům do očí a van Aert si na to stěžoval i ráno po závodě. Ale ani to mu náladu nezkazilo. 

Wout van Aert je stále velmi mladý cyklista, ve 23 letech jsou silničáři na začátku kariéry, přitom už má tři světové tituly z cyklokrosu a výkonnost na světové úrovni. V terénu už nemůže získat větší úspěchy, navíc je ve stínu Mathieu van der Poela. Přestup na silnici je podle nás nevyhnutelný. Je to stejný případ, jako Zdeněk Štybar. Když přičichne k velkým silničním závodům a má rychle úspěch, je těžké odolat. A van Aert má potenciál stát se dalším velkým belgickým šampiónem. 

Foto Sirotti