V letech, které končí šestkou často vítězili outsideři a favorité ztráceli. Čeká nás něco podobného i letos? Bude Tour 2016 výjimečná? Vezměme to proti proudu času.
Před deseti lety, v roce 2006, se poprvé po dlouhých letech na startu neobjevil Lance Armstrong, vítěz sedmi předchozích ročníků. Favoritů na vítězství bylo několik. Jan Ullrich býval největším soupeřem Armstronga, Ivan Basso suverénně vyhrál Giro d’Italia, Floyd Landis od začátku sezóny vítězil a tak dále. Ale těsně před startem závodu vypukl skandál Operace Puerto a Ullrich, Basso a další nemohli kvůli podezření z dopingu startovat.
Největším favoritem proto byl Landis a také se oblékl do žlutého dresu, ale v jedné etapě se dehydratovaný propadl výsledkovou listinou a druhý den musel útočit už daleko před cílem. V té době žlutý Oscar Pereiro, ani například Němec Andreas Klöden nevěřili, že by Landis mohl získat čas zpět. Byla to jedna z nejvíce dramatických etap historie, Landis se dokázal vrátit do popředí a v časovce Pereira porazil a získal žlutý trikot. Dnes však už víme, že Landis byl po zázračné etapě testován na doping a zkouškou neprošel. Titul byl proto zpětně udělen Pereirovi. Španělský cyklista přitom nebyl nijak zvlášť dobrý vrchař ani časovkář, ale dostal se do jednoho dlouhého úniku, posunul se do čela a pak se nechtěl vzdát žlutého dresu. V Paříži stál na druhé pozici, ale Landisův skandál mu pomohl k životnímu triumfu. I o Pereirově čistotě panují velké pochybnosti. V této době nebylo bez dopingu stále možné vítězit, je tedy pravděpodobné, že ani Pereiro nebyl čistý, ale to už se asi nikdy jistě nedozvíme.
Podívejme se o dalších deset let zpět, do doby, kdy doping a především EPO mělo svou slavnou éru. Šestý titul v řadě chtěl získal Miguel Indurain, ale ani on neměl být tím, kdo překoná legendy Merckxe, Hinaulta či Anquetila. Závod ovládá tým Deutsche Telekom v čele s Dánem Bjärnem Riisem a mladým Němcem Janem Ullrichem. Riis získal své jediné vítězství na Grand Tour s velkým přispěním svého mladšího týmového kolegy a také s velkým přispěním zakázaných látek. K tomu se o spoustu let později Riis sám přizná, ale o titul nepřijde, všechna provinění jsou už promlčená. Bylo překvapivé, že právě Riis dokázal Tour vyhrát. Byl to skvělý cyklista, ale vítězství to bylo nečekané a všichni už očekávali dominanci mladého Ullricha v následujících letech.
Ročník 1986 se ostatním ročníkům s šestkou na konci trochu vymyká. Vyhrál největší favorit Greg Le Mond, po strhujícím souboji s týmovým kolegou Bernardem Hinaultem. Francouz sice slíbil mladšímu kolegovi, že mu pomůže k prvnímu vítězství, ale opak byl pravdou. Hinault útočil a snažil se porazit nejen soupeře, ale i Američana. Le Mond to však zvládl a jako první anglicky mluvící cyklista zvítězil.
Ročník 1976 se stal šťastným pro jednoho z nejlepších vrchařů všech dob, Belgičana Luciena Van Impeho. Šestinásobný vítěz puntíkatého dresu pro nejlepšího vrchaře právě v tomto roce nečekaně vyhrál celkovou klasifikaci, poprvé a naposledy. Eddy Merckx tenkrát kvůli zranění nestartoval, také obhájce vítězství Bernard Thevenet se trápil a před koncem závodu vzdal. Van Impe tak získal triumf, o který se předtím nepokoušel a radši se soustředil na vrchařské prémie. Porazil největšího favorita Joopa Zoetemelka a Raymonda Poulidora, dva věčně druhé.
Ročník 1966 vyhrál nečekaně Lucien Aimar, domestik Jacquesa Anquetila. Aimar nebyl favoritem, ale okolnosti jej vynesly do čela celkové klasifikace a Anquetil, který přišel o šanci na celkové vítězství svému kolegovi velmi pomohl. Anquetil nechtěl nechat vyhrát svého největšího rivala Raymonda Poulidora a těžil z toho Aimar. Už nikdy takto významný závod nevyhrál, ačkoliv se stal i mistrem Francie.
Ročník 1956 je slavný tím, že vyhrál cyklista, který byl úplně neznámý a nevyhrál jedinou etapu. Roger Walkowiak byl amatérským cyklistou, přesto dokázal vyhrát. Je jediným vítězem Tour de France, který nikdy nevyhrál etapu. Dodnes se ve Francii říká, že jeho vítězství bylo šťastné a nezasloužené, protože se do žlutého dresu oblékl po dlouhém úniku. Tento únik získal v nenápadné etapě 18 minut na peloton se všemi favority. Walkowiak musel tvrdě bojovat v horách a byl výborný taktik, uhájil svůj dres a vítězství to bylo jednoznačně cenné, jenže Walkowiak byl reakcí veřejnosti a závodníků velmi zklamán, zahořkl a od té doby o svém vítězství nerad mluví.
Walkowiak, Aimar, Van Impe, Riis i Pereiro vyhráli Tour pouze jednou a všichni v roce s šestkou na konci. Letos budou největšími favority Chris Froome a Alberto Contador, oba pojedou o třetí vítězství. Ale neměli bychom se divit, kdyby vyhrál nečekaně někdo jiný. Historie nás už poučila.
Foto Sirotti a wikipedia