ede se v balíku, jede se v lajně, která začíná již spoluprací dvou závodníků, jede se v sólové jízdě. Dneska si rozebereme kolotoč, protože jízda v kolotoči vyžaduje určité technické návyky všech zúčastněných jezdců. Na rozdíl od lajny, ta je na techniku jízdy méně náročná. Kolotoč se jede nejlépe od počtu tak cca osmi jezdců. Jet v kolotoči v menší skupině není již tak efektivní a je lepší jet lajnu, ale i v menším počtu se dá jet kolotoč ve chvíli nejexponovanějšího okamžiku, například, kdy se chce získat prvotní rozhodující náskok. V kolotoči se také nejčastěji jede na špici balíku.

Kolotoč je určitým derivátem lajny, to jsme si řekli v prvním článku a má svá specifika. Jede se většinou při maximálním úsilí, ale jede se často i v případě dobré pohodové spolupráce většího počtu závodníků ve větší skupině nebo na čele balíku. Specifikum jízdy v kolotoči je to, že odstupující jezdec nečeká na posledního, jako v lajně, ale zařazuje se do háku za jezdce, který jel před tím za ním. Na špici se střídá rychle, na prvním místě se jede jen po dobu než vás předjede další závodník. Odstupující závodník nesmí jet příliš dlouhou špic, to by poodjížděl spolujezdci, který střídal před ním a také ne příliš krátkou, to by neměl tento jezdec místo na zařazení do háku.

Směr střídání.
Kolotoč se „točí“ proti větru. Směr odstupování jezdce na špici určuje směr větru (viz. první dva obrázky). Pokud fouká zprava, první odstupuje doprava k příkopu. Při opačném větru odstupuje první závodník do leva ke středu vozovky.

Samozřejmě se může točit vítr, ale hlavně se různě zatáčí a klikatí vozovka, takže se nám otáčí i směr větru a na to kolotoč musí stále reagovat a měnit směr střídání. Změna směru střídání se děje ve chvíli, kdy se změní hák, v tom případě první závodník odstřídá na druhou stranu, než se střídalo doposud. Současně se špic musí přesunout (pozvolna) na druhou stranu vozovky, aby ti jezdci na špici nechali jezdcům za sebou prostor na hák a nevyváželi je na terezín. Při jízdě v kolotoči se využívá maximální hák, takže jsou závodníci ve velice těsném kontaktu a to jak při jízdě dopředu, tak při couvání dozadu (samozřejmě se na kole necouvá, ale propadá se ve skupině, lehce pomalejší jízdou) a tak jízda v kolotoči vyžaduje zkušenost a určitý nácvik.

Pár rad:
1) Neustále sledujte směr střídání kolotoče, pokud odstřídáte na druhou stranu, můžete „poslat“ kolotoč, nebo několik jezdců k zemi.
2) Občas, především ve chvíli, kdy se blížíte na špici ke střídání, mrkněte pod sebe a zkontrolujte si, na které straně vašeho zadního kola uvidíte přední kolo jezdce jedoucího za vámi.
3) Nedívejte se na zadní galusku jezdce před sebou, sledujte jeho ramena a ruce, občasným vykouknutím sledujte vozovku a situaci v co nejdelší vzdáleností před vaší skupinou.
4) Nikdy nevybočujte prudce do stran, ani při odstupování ze špice.
5) Jízdu v kolotoči je dobré vyzkoušet při tréninku ve větší skupině jezdců.

Slovníček:

Balík: velká skupina závodníků
Hák: jízda v zákrytu za spolujezdcem (soupeřem).
Kolotoč: skupina závodníků spolupracující v rychlém střídání na špici (viz. článek: Díl první, základy střídání)
Lajna: skupina spolupracujících závodníků (viz. článek: Díl první, základy střídání)
Líznutí: jezdec v háku zavadí svým předním kolem o zadní kolo jezdce před sebou, asi nejčastější důvod pádu v silniční cyklistice.
Střídat: opouštět jízdu na špici, přesunutí se do háku.
Špic: jízda na prvním místě skupiny.
Terezín: (viz. druhý článek našeho seriálu)
Větrat: jezdec nejede v ideálním háku a je ofukován větrem.

Příští téma: některé chyby při jízdě v kolotoči.