Z pohledu silniční cyklistiky je tato část Jeseníků spíše pro odvážnější cyklisty, kterým nevadí hrubější povrch silnic, ale ocení neotřelé výhledy, divokou přírodu a odlehlá místa. Hlavní cesty – především na Ramzovou, do Polska, na Červenohorské sedlo a na Rejvíz jsou ve výborném stavu, některé dokonce nově vyasfaltované. Doporučuji však vyzkoušet některé lesní asfaltové cesty, které nabízejí kopce skvělých parametrů a většinou také nádherné výhledy. Tyto cesty jsou klasicky úzké a hrubější povrch je vykompenzován zákazem vjezdu automobilů. Mohu vám však garantovat, že pokud natrénujete výjezdy na takových cestách, pak se vám stoupání po hladkých cestách budou zdát mnohem jednodušší – hrubý asfalt klade rozhodně větší odpor. Nepřekvapí vás pak ani třeba stoupání na Kasárna na BeskydTour nebo některé cesty na Sudety Tour nebo Králi Šumavy. Tento díl bude peředvším o těchto skrytých lesních cestách, o kterých ne každý ví. Z přírodních zajímavostí rozhodně stojí za shlédnutí oblast Rejvízu – Malé a Velké mechové jezírko. Dále Obří Skály – pod ně i nad ně se dá vyjet na silničním kole. Na sedle mezi Lipovou-Lázně a Vápennou při cestě do Javorníka jsou jeskyně Na Pomezí. Naleziště zlata v okolí města Zlaté Hory, kde si můžete dokonce zkusit vyrýžovat zlatá zrníčka a mnoho dalšího můžete v této oblasti také nalézt. Pojďme se ale podívat na to, co nás zajímá nejvíce – cyklistické trasy a kopce na nich.

Ramzovské sedlo – začněme klasikou největší. Toto horské sedlo se nachází na hlavní cestě z Hanušovic do Jeseníku a jak již byl zmíněno výše, díky charakteru krajiny bylo možné sem dovést i železnici a Ramzová se svojí nadmořskou výškou 762 m.n.m. je nejvýše položenou rychlíkovou stanicí. Přestože jesenický region dlouhdobě trpěl podfinancovaností a zaostalostí, cesta na Ramozovské sedlo byla v poslední době opravena a tak se z obou stran (od Jeseníku i z Branné) svezete po nádherném novém asfaltu. Celému sedlu dominuje mohutná Mračná hora (1252 m.n.m.) jako předvrchol Šeráku, který není vidět, spolu s Obřími skálami (1081 m.n.m.). Toto sedlo nemá nijak zvláštní parametry – zvláště ze strany od Branné – je to několik kratších, ale prudkých „hupů“, kterými jako po schodech stoupáte na sedlo. Hlavní část stoupání začíná pod obcí Branná v nadmořské výšce 580 m.n.m. a končí na sedle ve výšce 765 m.n.m. Toto převýšení necelých 200 m absolvujete po asi 3 hupech (každý dlouhý asi 1,5 km) a tím nastoupáte podstatně více, protože vždy kousek sjedete. Tyto hupy mají místy hodně přes 10% a tím dost ostrouhají nohy. Na druhé straně je situace zcela opačná – stoupání je typický utahovák. Začíná v obci Lipová-Lázně v nadmořské výšce 550 m.n.m. Převýšení je tedy opět něco přes 200 m.n.m. a délka stoupání asi 4,5 km. Průměrně tedy asi 4,4%. To není mnoho, ale dělá to hlavně mírnější začátek, v půlce začne kopec přitvrzovat a poslední kilometr vás pořádně potahá za nohy 12% stoupáním.

Obří skály– je to sice strmý skalnatý ostroh nad hlubokým údolím, ale těsně pod ním se nachází průjezdná silnice. Je to moje oblíbená varianta, když se mi Ramzovské sedlo zdá příliš malým kopcem. Jde o klasickou lesní cestu s hrubším asfaltem, zato s nulovým provozem, protože je zde zákaz vjezdu automobilům. Stoupání začíná také na konci obce Lipová-Lázně ve výšce 555 m.n.m. odbočkou za koncí obce doleva z hlavní cesty k hájence. Po projetí kolem hájenky ihned začnete strmě stoupat – střídá se sklon 12% a 17%. Po chvíli se stoupání umoudří a sklon se pohybuje kolem 8-12%. Zhruba v polovině se na chvíli projedete cca 0,5 km po vrstevnici a odpočinete si před tvrdým 10-12% závěrem. Po celkových 5 km stoupání se nacházíte ve výšce 950 m.n.m. a otevře se vám nádherný výhled na Rychlebské hory oddělené hlubokým údolím pod vámi a strmou stěnu mnohem vyššího (o dalších 400 m) Šeráku vlevo nad vámi. Na 5 km nastoupáte 400 m, což je průměrně 8%. Tento sklon je degradován tou rovinou uprostřed kopce, ale i tak je to velmi slušná hodnota. Pokračováním po této cestě sjedete postupně na Ramzovské sedlo přímo k dolní stanici lanovky.

Rejvíz – dalším velmi známým kopcem, který začíná hned na konci Jeseníka, je stoupání na náhorní rovinu v okolí Rejvízu. Stoupání začíná hned po odbočení z hlavní silnice směrem na městskou část Dětřichov v nadmořské výšce 450 m.n.m. Zprvu je stoupání mírné a tvoří prostor pro dobré rozjetí. Po cca 2 km ale najedeme do úzkého kaňonu, kde stoupání přitvrdí a definitvně se zvedne za zatáčkou a mostem přes řeku. Po dalších 5 km vyjedete na vrchol kopce do výšky 800 m.n.m. Celková délka stoupání je tedy asi 7 km a převýšení 350 m. Průměr 5% se tváří také jako nic moc, ale prostřední 4 km část má v průměru skoro 6,5% a to je již docela slušná hodnota. Povrch cesty je v poměrně dobrém stavu, ale cesta je dost úzká a ve všední dny poměrně frekventovaná.

Zelený vrch – za mnohem lepší variantu výjezdu na Rejvízskou náhorní plošinu považují cestu přes Zelený vrch. Stoupání začíná na straně masivu přikloněném k polské hranici v malé osadě Studený Zejf v nadmořské výšce 375 m.n.m. Dostanete se sem asi po 6 km jízdy po hlavní silnici z Jeseníka směrem na hranici s Polskem. Obcička Studený Zejf se nachází těsně za obcí Písečná na druhé straně říčky Bělá, takže je nutné přejet ještě před ní přes most. Ihned začínáme stoupat malebným údolím a rezervací potoka Chebzí. Zpočátku je nový asfaltový povrch, ale ten se asi po 2 km změní opět na klasickou lesní asfaltku. Stoupání je poměrně konstantní kolem 6-8% a po 6,5 km vyjedeme ve výšce 800 m.n.m. na vrcholu stoupání nad Rejvízem na hlavní cestu z Jeseníka. Převýšení je tedy 450 m a průměrné stoupání 7%. Nejprudší je prostřední část s nádhernými výhledy do Polska, kde si kopec drží sklon kolem 10%. Toto stoupání opravdu stojí za to a velmi vám jej doporučuji.

Cesta svobody – nádherné stoupání drsnou divočinou do centra nejprázdnější části Jeseníků je opravdu úchvatné. Nádherné výhledy, dlouhé a místy hodně prudké stoupání a to celé je průjezdné až na Rejvíz – co více si přát? Toto stoupání začíná v Adolfovicích po zelené turistické značce. První dva kilometry jsou velmi pozvolné stoupání loukami podél Šumného potoka. Celé stoupání má několik fází. Po těchto úvodních asi 2 km následuje nejtěžší prostřední asi 7 km pasáž, kde se sklon málokdy dostane pod 8% - většinou drží kolem 10%. Následující pasáž po vrstevnici stoupá jen velmi mírně a jsou na ní nejkrásnější výhledy na hluboko zaříznuté údolí pod vámi. Poslední asi 1,5 km utahovák se opět dostane do dvouciferného sklonu a dovede vás až k poeticky pojmenovanému rozcestníku – Kristovo loučení – ve výšce 1051 m.n.m. pod vrcholem Orlík (1203 m.n.m.). Pokračováním po této cestě z kopce dolů podél Černé Opavy se dostanete asi po 8 km na cyklostezku Rejvíz-Vrbno. Celková délka kopce je 13 km, převýšení téměř 600 m, což dává průměr asi 4,6%. Tato hodnota je však silně degradována mírnější pasáží pod vrcholem. Nejtěžší 4 km pasáž uprostřed má převýšení skoro 350 m, což je průměrně 8,7%. Toto stoupání je opravdu nádherné a stojí za to si jej vyjet.

Lysý vrch – Nad údolím říčky Bělé podél cesty na Videlský kříž se zvedá úbočí hory Lysý vrch (1128 m.n.m.). Pod vrchol vede z údolí asfaltová lesní cesta, která dále pokračuje směrem do hor a lze projet až na výše zmíněnou Cestu svobody, což vytvoří zajímavý okruh. Pojďme se ale věnovat vlastnímu stoupání. To začíná asi 1,5 km za Horním Domašovem, kde začíná stoupání na Červenohorské sedlo, směrem na Videlský kříž ve výšce 590 m.n.m. Stoupání hned od počátku nasadí poměrně prudký sklon a ten si drží až po závěrečný utahovák, než se vyjede pod vrchol Lysé hory do výšky 1050 m.n.m. Celé stoupání se odehrává v serpentinách o celkové délce 5,7 km. Převýšení činí 460 m a to značí poměrně velké průměrné stoupání – 8%. To je ještě zmírněno malou rovinkou těsně před záverečným prudkým úsekem. Na této rovince je také velmi pěkný výhled na údolí říčky Bělé směrem k Jeseníku. Pokračovat se po této cestě dá víceméně z kopce nebo po vrstevnici dojet po asi 9 km do údolí Borového potoka, kde začíná stoupání po Cestě svobody.

Další kopce již jen výčtem, neboť v Jeseníkách je jich spousta. Zmiňme však ještě další zajímavé z popisované oblasti:

Stoupání při průjezdu masivu Studničního vrchu.
Výjezdy na vyhlídky Čertovy kameny či Křížový vrch na úbočí masivu Zlatý chlum – přímo z Jeseníku.
Výjezd na Rejvíz od Zlatých hor.
Horské sedlo pod Jelení horou na cestě ze Zlatých Hor do Vrbna.
Sedlo pod vrcholem Biskupská kupa z obou stran – cesta Zlaté Hory – Petrovice.
… mnoho dalších by se sice našlo, je však problém je přesně popsat.

Zajímavá trasa

Délka 130 km, převýšení 3000 metrů.

Závěrem si zase jako už tradičně představíme zajímavou trasu. Jako výchozí místo zvolme město Jeseník. Na rozjetí máme mírné stoupání podél potoka do Lipové-Lázní, kde odbočíme vpravo na hlavní silnici na Javorník a vystoupáme na sedlo Na Pomezí. Sjedeme necelé dva kilometry úzkým údolím, které jakmile se začne otevírat a objeví se první výhled do kraje, tak nabídne také odbočení na lesní asfaltku vpravo. Po 500 m přejedeme přejezd a začínáme stoupat na Žulový vrch poměrně prudkým 12% stoupáním borovým lesem po poměrně hezké lesní cestě. Zde se vydáme na rozcestí 4 cest rovně – tedy tou prostřední. Zde pokračujeme asi 6 km mírným klesáním pořád po nejlepší cestě až dojedeme na další lesní asfaltku, která stoupá zleva z obce Nová Červená Voda. Dáme se doprava a po kratším „vyhupu“ sjedeme do obce Supíkovice, kde najedeme na hlavní cestu doprava a sjedeme až na hlavní výpadovku na Polsko, kde se dáme v obci Písečná doleva a po 500 m přejedeme most do Studeného Zejfu, kde začíná nádherné stoupání na Rejvíz. Po kochání se výhledy do Polska vyjedeme na hlavní cestu vedoucí z Jeseníku a vydáme se doleva směrem na Rejvíz a Zlaté Hory. Po průjezdu Rejvízem sjedeme serpentiny a hned pod nimi odbočíme na vedlejší cestu doprava směrem na Vrbno do obce Horní Údolí a podél potoka Olešnice vystoupáme po pěkně zakroucené asfaltce na sedlo pod Jelení horou do výšky 780 m.n.m. Odtud sjedeme dvě serpentiny a na hlavní silnici na Vrbno se dáme doprava a dojedeme do Vrbna pod Pradědem. Zde je dobré objet střed města hned prvním sjezdem směrem na Karlovu Studánku a pokračovat stoupáním až do této obce, kde pokračujeme se vstoupání přímo na sedlo Lyra do 1002 m.n.m. (celkové převýšení z Vrbna činí hezkých 450 m a rozhodně nebudete mít pocit, že se flákáte). Sjezd do Videl a stoupání na Videlský Kříž do 930 m.n.m. a opět sjezd po hlavní až do Albrechtova, kde první větší asfaltová odbočka přes most přes říčku Bělá je ta naše. Zde začíná stoupání na Lysý vrch, na který dojedeme po překonání 460 m převýšení. Následně se s občasnými výhledy na údolí Jeseníku dostaneme po asi 9 km až do údolí Borového potoka a dáme se údolím proti jeho proudu po Cestě svobody a vyjedeme zase do výšky přes 1000 m pod vrchol Orlík a pokračujeme dolů podél Černé Opavy až najedeme na cyklostezku Vrbno-Rejvíz, po které se odbočením vlevo dostaneme až na hlavní cestu v Rejvízu. Sjezd po hlavní do Jeseníka je již sladkou odměnou za zdolaných 130 km a úctyhodných 3000 výškových metrů.