„Klub vznikl 2. 11. 1892 jako samostatný sportovní odbor Literárního a řečnického spolku Slavia (studentská organizace postavená na slovanských ideálech). Klub byl však záhy policejně rozpuštěn pro svou neustálou protistátní činnost, jak se v minulých režimech často stávalo. Ovšem Slávisté se nevzdali, obešli tehdejší zákony a roku 1893 klub přejmenovali na Sportovní klub Slavia Praha. S veškerými následnickými právy hned toho roku rozšiřují svou činnost o atletické disciplíny. Zajímavostí pro mnohé může být, že fotbalový klub se přidal až v roce 1895. Od roku 1896 je pak klub otevřen všem, nejen studentům, ale i pracujícím a dokonce i ženám. I přes všechna úskalí si Slavia až do roku 1948 zachová statut intelektuálního spolku. Klub musel být ještě několikrát přejmenován, ale nakonec vydržel až do dnešní podoby, kdy je stále tvořen převážnou částí studenty. Pojďme si ale říci něco k nejvýraznějším osobnostem cyklistické Slavie. Mimo zakladatelů a dalších mistrů republiky se výrazně zapsal do historie klubu František Haupt. Ten se stal nositelem titulu republikového šampióna hned několikrát. Bohužel jeho horká hlava zapříčinila, že se nikdy více než na republikové úrovni neprosadil. K jeho největším excesům patřil trest za hanobení národního dresu, kdy sám nevzhledně ustřihl rukávy a dostal tím doživotní zákaz činnosti. K jeho neštěstí potrestání způsobilo, že přesedlal na rychlejší stroje, než byly kola a nedaleko Hořic v podkrkonoší měl vážnou nehodu, při které přišel o život. Zemřel v pouhých 27 letech.
Další zlatá éra Slavie přišla v sedmdesátých letech s trojicí Štěrba, Trčka, Zong. Vždyť Aleš Trčka se stal v roce 1984 v Colarado Springs mistrem světa ve stíhačce družstev! V osmdesátých a v začátku devadesátých let měla Slavia Praha jen průměrné výsledky. Našli se jedinci, kteří občas přivezli medaile zejména v dráhových disciplínách, ale vždy pak následoval přestup do Dukly Praha. Obrození cyklistikou zakládajícího spolku Slavie pak přišlo v roce 2003, kdy se zde po boku starších objevil jezdící Karel Kopr. K jeho nejlepším výsledkům patří celkové vítězství v Českém poháru "B" (1998) nebo 5. místo na dlouhém pohárovém Králi Šumavy v roce 1999. Dobrá umístění zaznamenal i na kritériích Giant ligy, kde v roce 2008 obsadil celkově 4. místo.
A s čím vlastně Slavia Praha počítá v letošní sezóně? Nechtěla by zůstat tam, kde v minulých letech, ale obhajovat výsledky a posouvat se dál. Do dalších let si splnit cíl a stát se silným profesionálním týmem! Doufejme, že se Slavii zadaří a za přispění níže uvedených sponzorů se podaří vytěžit z nízkého rozpočtu maximum. Věřme v opakování novodobých úspěchů, mezi které nepochybně patří tři stříbrné medaile z národních šampionátů a 24 vyhraných závodů. Na činnost klubu finančně nebo materiálně přispěly firmy Esatrade s.r.o. (ISOSTAR), KOVL s.r.o. (FAVORIT), CYKLOŠVEC s.r.o., pan Oto Skala (TOKEN products), Catherine s.r.o. (brýle RELAX), dále Tufo, Kastar, Energus či Bikestuff. Bez jakékoliv podpory by šel tento nedoceněný sport provozovat velmi těžko. Velký dík patří nejen všem sponzorům, ale i realizačnímu týmu, rodičům závodníků a samozřejmě samotným sportovcům. Právě oni jsou týmem s názvem KLUB CYKLISTŮ SLAVIA PRAHA.“
Tolik z podkladů Slavie Praha. Bohužel čtyřicet let komunismu, pokřivilo některé vazby v občanské společnosti a ani po dvaceti letech se ještě nepodařilo vrátit vše do normálních funkčních kolejí. To je příklad i cyklistické základny. Jen ve velice malé míře přežily do dnešních dní kluby s tradicí a silnou základnou, jejichž činnost stojí na dobrovolné práci samotných členů. Socialistický stát rád přebírá zodpovědnost za iniciativou jednotlivců, tak tomu bylo v socialismu komunistickém. Kdy státní peníze policejní a vojenské přetahovali sportovce základně a kdy neměly normální kluby šanci bojovat proti tomuto systému. Bohužel „socialismus“ státních peněz pokřivuje cyklistické hnutí i posledních dvacet let. Přitom je pro cyklistiku životně důležité, aby se pozvedly takové kluby jako je Slavie, nebo vznikly nové, ale silné, nezaložené na jepičím životě a iniciativě jedné osoby, ani státních financích. Máme jen velice málo klubů se základnou od žáků po muže, jen málo klubů se silnou základnou funkcionářů, kteří mají sílu zorganizovat závody, zajistit chod klubu. V tomto směru je cyklistika nedílnou součástí společenského života v České republice, který se ještě nedokázal plně zregenerovat. A bez funkčních občanských sdružení se nám nepodaří dát dohromady ani cyklistické hnutí.
Ilustrační foto: Tomáš Tesař
Základem článku je materiál Cyklistického klubu Slavia Praha
