Kluby s historií: Klub cyklistů Slavia Praha

20.06.2010 | Libor Matějka

Kluby jako základ cyklistického hnutí. Stavebním kamenem občanské společnosti jsou spolky, které sdružují do funkčních skupin jednotlivce a propojují je ve společné činnosti. Občanskou společností se rozumí všechna ta činnost, na které mají občané státu chuť se podílet a za kterou se sdružují. V tomto případě ne za účelem výdělku, zisku, ale své zájmové činnosti. Je jedno, zda je to sport, kultura, zahrádkáři nebo něco jiného. Tak tomu je i ve hnutí jménem cyklistika. Jakou máme v Čechách cyklistickou základnu, jaké sdružení ji tvoří? Podívejme se na ty s dlouhodobou historií.

Jeden z mála klubů, který byl založen již v předminulém století, a stále o něm slyšíme je KC Slavia Praha. Využili jsme podkladů klubu k tomuto článku:

„Klub vznikl 2. 11. 1892 jako samostatný sportovní odbor Literárního a řečnického spolku Slavia (studentská organizace postavená na slovanských ideálech). Klub byl však záhy policejně rozpuštěn pro svou neustálou protistátní činnost, jak se v minulých režimech často stávalo. Ovšem Slávisté se nevzdali, obešli tehdejší zákony a roku 1893 klub přejmenovali na Sportovní klub Slavia Praha. S veškerými následnickými právy hned toho roku rozšiřují svou činnost o atletické disciplíny. Zajímavostí pro mnohé může být, že fotbalový klub se přidal až v roce 1895. Od roku 1896 je pak klub otevřen všem, nejen studentům, ale i pracujícím a dokonce i ženám. I přes všechna úskalí si Slavia až do roku 1948 zachová statut intelektuálního spolku. Klub musel být ještě několikrát přejmenován, ale nakonec vydržel až do dnešní podoby, kdy je stále tvořen převážnou částí studenty. Pojďme si ale říci něco k nejvýraznějším osobnostem cyklistické Slavie. Mimo zakladatelů a dalších mistrů republiky se výrazně zapsal do historie klubu František Haupt. Ten se stal nositelem titulu republikového šampióna hned několikrát. Bohužel jeho horká hlava zapříčinila, že se nikdy více než na republikové úrovni neprosadil. K jeho největším excesům patřil trest za hanobení národního dresu, kdy sám nevzhledně ustřihl rukávy a dostal tím doživotní zákaz činnosti. K jeho neštěstí potrestání způsobilo, že přesedlal na rychlejší stroje, než byly kola a nedaleko Hořic v podkrkonoší měl vážnou nehodu, při které přišel o život. Zemřel v pouhých 27 letech.

Další významnou osobností Slavie Praha stojící za zmínku byl Otakar Rozvoda. Ten měl na svém kontě rovněž mnoho medailí z republikových či protektorátních šampionátů. Jeho jméno je spojeno i s trojnásobným vítězstvím v závodu Praha - Karlovy Vary – Praha. Největším sportovním triumfem se však stalo vítězství v profesionální klasice Paříž - Remeš (1946) v dresu francouzského profesionálního týmu, kam vstoupil téhož roku. Později se vrátil k amatérům, aby mohl startovat na 1. ročníku Závodu Míru, ale k tomu již nedošlo. Po komunistickém puči se rozhodl odejít do USA a již se do Čech nevrátil.

Další zlatá éra Slavie přišla v sedmdesátých letech s trojicí Štěrba, Trčka, Zong. Vždyť Aleš Trčka se stal v roce 1984 v Colarado Springs mistrem světa ve stíhačce družstev! V osmdesátých a v začátku devadesátých let měla Slavia Praha jen průměrné výsledky. Našli se jedinci, kteří občas přivezli medaile zejména v dráhových disciplínách, ale vždy pak následoval přestup do Dukly Praha. Obrození cyklistikou zakládajícího spolku Slavie pak přišlo v roce 2003, kdy se zde po boku starších objevil jezdící Karel Kopr. K jeho nejlepším výsledkům patří celkové vítězství v Českém poháru "B" (1998) nebo 5. místo na dlouhém pohárovém Králi Šumavy v roce 1999. Dobrá umístění zaznamenal i na kritériích Giant ligy, kde v roce 2008 obsadil celkově 4. místo.

Přes Karla Kopra jsme se dostali z historie do současnosti. Karel je stále na soupisce závodníků i v letošním roce. Ve svých 37. letech je jistě cyklistickým matadorem, který stále dokáže potrápit i závodníky o 10 či 15 let mladší, což jasně dokázal nedávno v Pičíně na závodu Českého Poháru. Zároveň již několik let zastává pozici předsedy klubu a hlavního trenéra. Další výraznou osobností současné Slavie je 1. místopředseda a závodník, dvojnásobný celkový vítěz JAL a držitel medailových umístěni z AMČR Pavel Jelínek. Student medicíny Univerzity Karlovi umí velice dobře zajet v kopcích, ale jeho dominantou jsou časovky. Hlavní závodní postavou Slavie Praha je v letošní sezóně Zdeněk Křížek. Právě on by měl týmu pomoci získat dobrá umístění v republikových soutěžích. Nesmíme však opomenout další závodníky, kteří se letos na závodech zatím neukázali, jelikož se potýkají se zdravotními obtížemi. Na jarním soustředění si Aleš Staněk ošklivě zlomil při pádu stehenní kost. Dlouhodobé potíže s vazy má Jakub Erler a Aneta Šimáková. Na webových stránkách týmu pak můžete nalézt i další závodníky, například slovenskou dvojici Jozefa Adamku a Martina Zaťko.

A s čím vlastně Slavia Praha počítá v letošní sezóně? Nechtěla by zůstat tam, kde v minulých letech, ale obhajovat výsledky a posouvat se dál. Do dalších let si splnit cíl a stát se silným profesionálním týmem! Doufejme, že se Slavii zadaří a za přispění níže uvedených sponzorů se podaří vytěžit z nízkého rozpočtu maximum. Věřme v opakování novodobých úspěchů, mezi které nepochybně patří tři stříbrné medaile z národních šampionátů a 24 vyhraných závodů. Na činnost klubu finančně nebo materiálně přispěly firmy Esatrade s.r.o. (ISOSTAR), KOVL s.r.o. (FAVORIT), CYKLOŠVEC s.r.o., pan Oto Skala (TOKEN products), Catherine s.r.o. (brýle RELAX), dále Tufo, Kastar, Energus či Bikestuff. Bez jakékoliv podpory by šel tento nedoceněný sport provozovat velmi těžko. Velký dík patří nejen všem sponzorům, ale i realizačnímu týmu, rodičům závodníků a samozřejmě samotným sportovcům. Právě oni jsou týmem s názvem KLUB CYKLISTŮ SLAVIA PRAHA.“

Tolik z podkladů Slavie Praha. Bohužel čtyřicet let komunismu, pokřivilo některé vazby v občanské společnosti a ani po dvaceti letech se ještě nepodařilo vrátit vše do normálních funkčních kolejí. To je příklad i cyklistické základny. Jen ve velice malé míře přežily do dnešních dní kluby s tradicí a silnou základnou, jejichž činnost stojí na dobrovolné práci samotných členů. Socialistický stát rád přebírá zodpovědnost za iniciativou jednotlivců, tak tomu bylo v socialismu komunistickém. Kdy státní peníze policejní a vojenské přetahovali sportovce základně a kdy neměly normální kluby šanci bojovat proti tomuto systému. Bohužel „socialismus“ státních peněz pokřivuje cyklistické hnutí i posledních dvacet let. Přitom je pro cyklistiku životně důležité, aby se pozvedly takové kluby jako je Slavie, nebo vznikly nové, ale silné, nezaložené na jepičím životě a iniciativě jedné osoby, ani státních financích. Máme jen velice málo klubů se základnou od žáků po muže, jen málo klubů se silnou základnou funkcionářů, kteří mají sílu zorganizovat závody, zajistit chod klubu. V tomto směru je cyklistika nedílnou součástí společenského života v České republice, který se ještě nedokázal plně zregenerovat. A bez funkčních občanských sdružení se nám nepodaří dát dohromady ani cyklistické hnutí.

Ilustrační foto: Tomáš Tesař

Základem článku je materiál Cyklistického klubu Slavia Praha