Mobilní zátěžová spiroergometrie

07.12.2011 | Tomáš Tichý

Mobilní zátěžová spiroergometrie

V dnešním článku se nebudeme zabývat vyhodnocováním tréninkových dat, ale představíme si jednu z konkrétních metod zátěžové diagnostiky a tou je mobilní zátěžová spiroergometrie, kterou obvykle podstupuje pouze menší skupina elitních profesionálních sportovců. Na základě spolupráce našeho tréninkového systému [odkaz=http://www.i-trenink.com/index_cz.php]i-trenink.com[/odkaz] s polským profesionálním MTB týmem JBG-2, za který například závodí Piotr Brzozka (juniorský vícemistr světa) nebo Marek Galinski (několikanásobný mistr Polska a aktuálně nový šéftrenér polského národního MTB týmu), jsme získali kontakt na polské diagnostické středisko [odkaz=http://diagnostix.pl/site_alfa/index.php]Diagnostix[/odkaz] Sport Center, ve kterém disponují touto metodou.

Diagnostix sídlí v polském příhraničním městě Wisla, které je vzdáleno několik desítek kilometrů od Českého Těšína, a hlavní osobou v tomto centru je Pawel Urbanczyk. Pawel kromě zaměstnání v Diagnostixu již posbíral řadu velmi dobrých cyklistických výsledků. Celkovým vítězem Intel Powerade Bike Marathon (2005-2006), Mio Fujifilm Bikemaraton (2008) a etapového závodu Glacensis MTB Challenge (2009). Kromě toho je Pawel několikanásobným amatérským mistrem Polska v MTB maratonu. Na úvod je ještě nutno zmínit, že v tomto centru kromě JBG-2 týmu testují například polský národní MTB tým včetně loňské mistryně světa Maji Włoszczowske.

Na základě rozvíjející se spolupráce nám bylo nabídnuto pozvání do Wisly včetně samotného testování. S Pawlem jsme se domluvili, že vybereme jednoho profesionálního českého cyklistu, kterému nabídneme možnost podstoupit profesionální testování včetně mobilní zátěžové spiroergometrie. Ve finále padla volba na Rosťu Krotkého z týmu AC Sparta Praha Cycling, který aktivním způsobem používá ve svém tréninku měřič wattového výkonu. Samotné testování ve Wisle, kde sídlí společnost Diagnostix, probíhalo ve dvou dnech, kdy první den Rosťa absolvoval laboratorní progresivní test a druhý den následoval venkovní vytrvalostní test. Metodika provádění těchto testů pochází od německé firmy Cortex Biophysik GmbH, která je jedním ze světovým leaderů v oblasti diagnostického zátěžového testování.

Den 1. Laboratorní progresivní test

Jedná se o „klasický“ schodovitý zátěžový test, při kterém se monitorují veličiny jako například tepová frekvence, wattový výkon, laktát a dýchací plyny. Prvním rozdílem oproti běžným laboratorním testům bylo to, že měřený wattový výkon pocházel z Rosťova PowerTapu. Což je velice důležité pro následující venkovní test a samotný trénink. Rosťa začínal na 50W a absolvoval 13 „schodů“, kde každý schod trval 3 minuty a přidávalo se po 30W. Tím pádem test trval téměř 40 minut a bylo odebráno 15 laktátových vzorků pro přesné stanovení laktátové křivky.

Cílem testu bylo stanovit v rámci měřených veličin dva prahové parametry – Anaerobic Treshold (AT) a Respiration Compensation Point (RCP).
Anaerobic Treshold (AT) značí efektivní spalování tuků, kdy za tímto prahem spalování tuků výrazně a rychle klesá. AT je ukazatelem aerobní kapacity organismu, kdy dodávaná energie pochází téměř výhradně za dostatečného množství kyslíku. Po překročení limitu začínají být ve svalech podporovány anaerobní změny. Práci pod hranicí AT lze dělat dlouhou dobu, ale postupné zvyšování intenzity práce způsobuje postupné snižování tolerance k úsilí.
Respiration Compensation Point (RCP) značí nejzazší mez, kdy je tělo v rovnováze. Jedná se o okamžik v rámci dýchacího systému, kdy dochází k hyperventilaci. Po překročení hranice RCP, a to navzdory hyperventilaci, nejsme schopni efektivně odstraňovat oxid uhličitý a energie ve svalech pochází výhradně z anaerobních procesů. To je způsobeno zvýšením laktátu (LA), snížení pH krve a budování metabolické acidózy. Čím delší dobu trávíme nad RCP prahem, tím déle trvají regenerační procesy pro zotavení organismu. Jinými slovy po překročení prahové hodnoty dochází k rychlému nástupu únavy, kdy testovaný jedinec nedokáže po delší dobu produkovat podávaný wattový výkon. Samozřejmě záleží na celkové kapacitě organismu a právě toto se testuje v dalším testu, který probíhá venku za standardních podmínek, ve kterých testovaný jedinec podstupuje své tréninkové jednotky nebo závody.

Obě dvě veličiny jsou stanoveny zcela exaktně na základě průběhu veličin VE (plicní ventilace), VCO2 (vydechnutý oxid uhličitý) a VO2 (navázaný kyslík na hemoglobin) (viz metodika Cortex Biophysik GmbH). Rosťovy hodnoty z tohoto testu byly srovnatelné s testy členů JBG-2 MTB týmu. Pro Anaerobic Treshold to bylo konkrétně 290W; 157 tepů/min; RQ 0,89; LA 1,2 mmol/l a další desítky parametrů. A pro Respiration Compensation Point 360W; 176 tepů/min; RQ 1,02; LA 4,25 mmol/l. Tím, že test trval dlouhou dobu (cca 40minut), Rosťa absolvoval 13 schodů a wattový výkon byl měřen jeho PowerTapem, byly získány velmi přesné hodnoty. Daleko přesnější než při běžném zátěžovém laboratorním testu. Pro upřesnění, zkratka RQ značí respirační koeficient (poměr mezi VCO2 a VO2) a prahová RCP hodnota většinou odpovídá RQ několik setin na hodnotou 1.

Den 2. Venkovní vytrvalostní test (mobilní spiroergometrie)

Hlavním cílem tohoto testu bylo ověřit naměřené hodnoty z laboratorního testu a především stanovit Rosťovu kapacitu organismu. Jedna věc je wattový výkon na prahu a druhá ještě i důležitější, jak dlouho daný jedinec dokáže podávat tento wattový výkon než dojde ke značnému zakyselení a neschopnosti podávat daný výkon.

Průběh testu byl naplánován následujícím způsobem. Rosťa měl jet nejprve wattovým výkonem okolo 360W, který odpovídal prahové hodnotě RCP, a následně po pokynu Pawla Urbanczyka měl Rosťa zvýšit výkon o cca 15-20W, kde se sledovala Rosťova anaerobní kapacita organismu.

Z videa je zcela zřejmé, že test dopadl nad očekávání dobře, protože prvních 17 minut, kdy Rosťa jel na úrovni 365W, nedošlo k výraznému vzestupu respiračního koeficientu - většinu času se pohybovala hodnota pod 1.0. A následně po zvýšení výkonu na 380-385W sice došlo ke vzestupu RQ lehce nad hodnotu 1.0, ale tento stav měl hladký nezvyšující se průběh. Kdyby Rosťa vyčerpal svoji kapacitu, došlo by k rychlému trvalému vzestupu RQ, což by znamenalo ve výsledku neschopnost pokračovat stanoveným wattovým výkonem. Na druhou stranu nejen z telemetrie, ale i podle Rosťových slov, už neměl moc rezervu svůj podávaný výkon po delší dobu trvale zvýšit. Celý test trval necelých 30 minut. Následující graf reprezentuje průběh nejdůležitějších měřených veličin v průběhu testu:

Prvních 17 minut jel Rosťa průměrných 365W a z výsledků testů jednoznačně vyplývá, že je to přesně ta hodnota, kterou je schopný Rosťa udržet dlouhé desítky minut. To můžeme vypozorovat z průběhu křivek RQ, VO2 a VCO2. Průběh křivek je dost plochý a RQ se pohybuje většinou pod hodnotou 1. To znamená, že vnitřní prostředí Rosťova organismu je do značné míry v rovnováze. Zbylou část testu jel Rosťa průměrných 385W a toto zvýšení wattového výkonu je zcela patrné z následujícího průběhu již zmíněných křivek (RQ se zvýšil trvale nad hodnotu 1). Ale na konci testu Rosťa nevyčerpal svoji kapacitu (musel by jet déle nebo ještě zvýšit wattový výkon), protože respirační křivky sice stouply, ale opět měly do značné míry tendenci ke stabilizaci. Kdyby se Rosťa dostal na svůj kapacitní strop, došlo by k hyperventilaci a v grafu by tento stav byl charakteristický rychlých strmějším vzestupem křivek VCO2 a RQ.

Hodnocení – Rosťa Krotký

S návštěvou centra Diagnostix jsem byl velmi spokojen. Jako inženýra mě vždy zajímaly technické novinky, zvláště pak v oblasti sportu, který provozuji, a mobilní spiroergometrie k nim bezesporu patří. Proto jsem byl rád, že jsem byl přizván k těmto testům. Ukázalo se totiž přesně to, co jsem očekával. Laboratorní test i přes jeho delší průběh neposkytl z hlediska wattového výkonu zcela odpovídající výsledky a to i za použití vlastního měřiče výkonu (powertapu). Pouze vymezil oblast, ve které bych se mohl pohybovat. Samozřejmě by bylo složité provést zátěžový test do maxima ve venkovních podmínkách, zvláště pak odběry laktátu. Pro stanovení respiračních hodnot to však ani není potřeba. Tam laboratorní test plně dostačuje. Ovšem pro stanovení wattových prahových hodnot je venkovní test velkým přínosem. Dokázal bych si ve venkovních podmínkách představit i další testy. Například různé intervalové testy, nebo test aerobního prahu (seznam standardních testů centra Diagnostix je na jeho webových stránkách). Největší přínos pak vidím pro cyklisty, kteří aktivně využívají wattmetr a dále v pravidelných návštěvách pro kvalitní řízení tréninku.

Přestože Wisla leží kousek od Českého Těšína, mohla by být pro některé překážkou dostupnost z některých míst v ČR. Byla zde ovšem možnost levného ubytování. Navíc Wisla je i pěkné zimní sportovní středisko, takže lze testování spojit s prohlídkou např. skokanského můstku, nebo přilehlých sjezdovek. Pro některé by překážkou mohly být i jazykové znalosti při následném vyhodnocení (je dobré rozumět polsky nebo anglicky). Zasvěcený člověk ovšem pochopí vše z množství dodaných výsledků.

Hodnocení – Tomáš Tichý

Pokud budeme brát toto testování jako samostatnou jednotku, viděl bych dva hlavní přínosy. Z grafů můžeme přesně odečíst tepovou frekvenci, od které začíná velmi rychle klesat poměr zapojení tukového metabolismu. To je především velmi důležité pro první měsíce zimní přípravy, ve kterých by mělo být primárním cílem efektivní rozvoj tukového metabolismu. A neméně důležitým parametrem je věrohodné sestavení wattových tréninkových zón, protože Rosťa absolvoval testování se svým wattmetrem.

Pokud cyklista navštěvuje pravidelně stejné testování, může si vyhodnotit vývoj výkonnosti a pracovní kapacity svého organismu. Pokud na tom budeme lépe, dosáhneme při testu vyšší wattové prahové hodnoty, nebo pojedeme na stejném výkonu déle anebo obojí.

Mistr světa handbiker Arkadiusz Skrzypiński

Ve stejný den, kdy Rosťa podstoupil venkovní spiroergometrický test, jsem dostal nabídku od Pawla Urbanczyka zúčasnit se stejného testu nyní ale s mistrem světa handbikerem Arkadiuszem Skrzypińskim. U tohoto testování také asistoval šéftrenér polské reprezentace handicapovaných cyklistů Bartosik Tomasz. Průběh testu můžeme opět shlédnout ve [odkaz=http://youtu.be/uxpN1d4NOmE]video[/odkaz] ukázce.

Výhled do budoucna

Jsme rádi a vážíme si toho, že můžeme spolupracovat s takovými lidmi, získat nové kontakty, nové zkušenosti a poznat nové technologie, které používá světová špička. Pokud půjde vše podle plánu, v jarních měsících bychom měli navštívit italské středisko Mapei Sport Center, se kterým například spolupracuje letošní vítěz Tour de France Cadel Evans nebo loňský vítěz Gira Ivan Basso. Na základě zaslaných PDF dokumentů o unikátních analýzách implementovaných v Inza Performance Cycling Softwaru a video ukázek mi bylo nabídnuto kromě pozvání také uspořádání mítinku, na kterém budu mít možnost prezentovat svůj software. Pokud se tato návštěva uskuteční a prezentace dopadne úspěšně, bude to znamenat další postupný krok na cestě do kategorie ProTour.

gallery



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste


Rethod
Taková krásná blondýna by mě mohla testovat jak jen by chtěla :-)
08.12.2011 16:39:10
raspi
Hezká kočka, to jo:-) Akorát mi to připomnělo vojenský zátěžový test s maskou a v "plný palbě". I když tam se na nějaké watty nehrálo.
08.12.2011 19:33:16