Rozhovor: Povídání nejen o cyklistice s Petrem Drahošem

31.10.2009 | Libor Matějka

Rozhovor: Povídání nejen o cyklistice s Petrem Drahošem

S Petrem Drahošem jsem závodil v juniorských letech (jsme stejný ročník), potom jsme jezdili spolu v Plzni, on následně odešel do Milevska, kde v 28 letech s cyklistikou skončil. Potom, jak říká, budoval rodinu, má čtyři děti a následně i firmu, dodává z

S Petrem Drahošem jsem závodil v juniorských letech (jsme stejný ročník), potom jsme jezdili spolu v Plzni, on následně odešel do Milevska, kde v 28 letech s cyklistikou skončil. Potom, jak říká, budoval rodinu, má čtyři děti a následně i firmu, dodává zubním lékařům techniku a materiály. V pětačtyřiceti letech se k cyklistice a potom i k závodní cyklistice vrátil. Dokonce v prvním ročníku ME ve Žďáře nad Sázavou získal bronzovou medaili, ale stejně považuje za lepší tento rok. Sice byl ve Žďáře „až“ čtvrtý, ale byl také šestý na MS v St. Johanu, kde vyprovokoval rozhodující únik, a také vyhrál v silničním závodě jednotlivců titul mistra republiky v kategorii nad 50let a s Petrem Ejemem obsadili druhé místo v časovce dvojic, také při MR.

RC: Co tě přivedlo zpět k cyklistice, dokonce závodní cyklistice?

P. Drahoš: „Vlastně dcera, možná nastala taková ta krize středního věku, kdy děti odrůstají, člověk si vytvořil určité profesní zázemí a potom se chce ještě nějak realizovat, aby neměl pocit, že do důchodu a ke sklonku života už nějak dojede setrvačností. Samozřejmě jsem si uvědomoval i svůj stále se zhoršující fyzický stav, člověk nevyjde do druhého patra, aniž by se nezadýchal, musí se před zaklepáním na dveře kanceláře vydýchat, to nejsou příjemné okamžiky. Tenkrát to asi na mě bylo znát a tak v rodinném kruhu padla varianta, ať se vrátím částečně k cyklistice, když mě v minulosti tak bavila, přišla s tím moje nejstarší dcera Aneta.“

RC: Tak jsi se vrhnul na cyklistiku?

P. Drahoš: „No, vrhnul! Začal jsem pěkně pomaličku, mě připadalo, že neujedu třicet kilometrů, ale začal jsem a po několika měsících, jsem se přihlásil do takového malého závodu a to mě nakoplo.“

RC: Zvítězil jsi?

P. Drahoš: „Ne, nezvítězil, ale uvědomil jsem si, že kdybych měl takovou výkonnost jako soupeři, asi bych dokázal vyhrát, prostě se ve mně probudil závodník, bylo mi jasné, kde ti soupeři dělají chyby, kde by se dalo zaútočit, kde bych mohl mít před nimi taktický náskok. A to mě přesvědčilo, že když budu trénovat stejně jako oni, můžu vítězit.“

RC: Kolik kilometru za rok jsi jezdil?

P. Drahoš: „První rok tři tisíce, potom pět, následující rok sedm, prostě postupně víc a víc, v posledních letech asi tak sedmnáct, ale mám pocit, že to pomalu klesá, nejezdíme nijak extrémně dlouhé závody, naše trvají tak tři hodiny a tak nemusím mít excelentní vytrvalostní parametry. Důležitější je kvalita a kvalitní závody.“

RC: Před dvěma lety jsme tě viděli i na Českých pohárech Elite!

P. Drahoš: „Ano startoval jsem v Třebechovicích a v Jindřichově Hradci, to bylo v přípravě na první ročník ME ve Žďáře, hodně mi to dalo, samozřejmě jsem nevyhrával, ale nezajel jsem ani tak špatně (48. místo a 23. místo, pozn. red.), motivace byla zajet ME, protože to mám téměř doma (Petr je z Hlinska). Ale nyní dávám raději přednost zahraničním závodům ve své věkové kategorii.“

RC: Co jezdíš za závody v zahraničí?

P. Drahoš: „Letos St Johan a v květnu etapový závod v Rakousku, ten se jezdí ve stejném místě jako MS, ale nejsou to profilem těžké závody, těžké jsou velkým startovním polem vyrovnaných závodníků, jezdí se rychle a takový etapák, každého posune k dobré formě.“

RC: A co doma, kde závodíš?

P. Drahoš: „Tak především Extraligu Masters, letos jsem se pokusil o vítězství a vyšlo to, i když velkým soupeřem do posledních chvil byl Radek Krummer z Karlových Varů.“

RC: Jsou to tvrdé boje?

P. Drahoš: „Jasně, při závodech neznáme bratra (s úsměvem), ale ne, nesmíme to brát tak vážně, i když řevnivost na trati také je, tak to chce nadhled.

RC: Co se stalo?

P. Drahoš: „Spolu s Radkem jsme ujeli, já se sice cítil na vítězství, ale moc mi nevyhovovalo, že on by byl nejhůř druhý a tak jsem mu řekl, že nepojedu. Nakonec to pro mě dopadlo optimálně, vyhrál jsem a on byl šestý. Radek mě poráží v časovkách, tam na něho ztrácím a tak jsem chtěl, aby jej předjeli i někteří jiní a tím mu sebrali body. Samozřejmě se mu to nelíbilo. Nejpodstatnější by mělo být, že se na trati popereme o vítězství, ale po závodě jsme schopni se spolu bavit.“ Popřípadě si vysvětlit naše jednání.

RC: No a jsme u toho, co má být tou hlavní motivací v závodech masters?

P. Drahoš: „Rozhodně dobrý pocit z výkonu, musíme už umět objektivně zhodnotit své výkony, nikdo nám nic nezaplatí za naše výsledky, takže pokud bychom podváděli v závodech, tak podvádíme jen sami sebe, ale proč bychom to dělali? Ale to neznamená, že se mimo fyzických sil neporovnáme taky v oblasti taktiky.“

RC: Jak si dokážeš najít čas pro cyklistiku? Práce, velká rodina!

P. Drahoš: „Když si to spočítáš, tak ti cyklistika, i když je hodně náročná na čas, toho celkového času moc nezabere, v týdnu je to minimum, o víkendu je to sice náročnější, ale našel jsem si cestu, nejen schůdnou pro mne, ale i pro manželku a naše dvě mladší dcery.“

RC: Jak to děláš?

P. Drahoš: „Hned na začátku sezóny se s rodinou dohodnu, co z cyklistické sezóny absolvuji, až do loňska jsem vždy končil po Masters mistrácích, potom jsem se věnoval jiným záležitostem. Až letos jedu celou sezónu. Také klub se jmenuje Family Team, prostě na závody jedeme celá rodina, sice to ráno před odjezdem vyvolává rodinné střety, ale potom si odzávodím a v místě akce si najdeme třeba nějakou kulturní památku, kterou už jako rodina navštívíme spolu. Také se musím přizpůsobit ostatním, ale když si to srovnáš v hlavě, tak je to několikanásobný zážitek, příjemný pro všechny.

RC: Takže program rodiny je dán tvým závodním kalendářem?

P. Drahoš: „Přes sezónu ano, ale to není ani půl roku a není to každý víkend a také je naše republika plná zajímavých míst, která jsou v místech závodů, nebo po cestě ze závodů a snadno najdeš tímto způsobem zábavu i pro rodinu.“

RC: Od manželky máš podporu?

P. Drahoš: „Rozhodně, ona je i mou rádkyní v taktice závodu, dokáže odhadnou typ člověka a poradit, jak přistoupit k soupeřům, o cyklistice má přehled a je mým závodním rádcem.“Hodně mě také ale poradil Ota Fiala, když jsme se potkali na Mallorce, kde byl s týmem na soustředění. S Otou jsme závodili v RH Plzeň.

RC: Co děti, sportují?

P. Drahoš: „Rekreačně všichni, kluk by asi nebyl špatným cyklistou, ale dělal vysokou školu a měl méně času. A především jsem nikoho do ničeho nechtěl nutit a také u té opravdové cyklistiky se v nějakém okamžiku stojí před rozhodnutím, jak se postavit k dovoleným i nedovoleným podpůrným prostředkům a to potom musíš lhát veřejnosti i sobě a to bych rozhodně nechtěl.“

RC: Jak si myslíš, že to s dopingem chodí v masters?

P. Drahoš: „Myslím si, že někteří jedinci si tzv. zobnou. Zvláště to vidím v zahraničí. Dám příklad. Jel jsem etapový závod. S jedním závodníkem jsem byl v odjeté skupině .Ten závodník jen visel a v každém menším převýšení jsme ho utrhli. Ovšem přišla rozhodující časovka a on nad celým 120 členým polem suvereně vyhrál. Já jsem jen kroutil hlavou. Ale nejsem naivní. Byl to bývalý profík. Myslím si, když za profíků zobal, že tam to pokušení je i nadále. Mě je to proti srsti. Zvláště když pozoruji kolik těchto bývalých profíků už v mém věku zemřelo na infarkt.“

RC: Ty si opravdu myslíš, že není cyklistika příliš náročná na čas?

P. Drahoš: „Nemám pocit, že je to nějak extrémní, vždyť kolik dní během týdne trénuju v podstatě tři a jak dlouhé, tak do tří hodin! Co jiného bych v tento čas dělal? Opravdu to není nijak extrémní. A mám pocit, že je to hodně přínosné, jistě prvním úkolem chlapa je zajistit rodinu, k tomu potřebuje slušné zaměstnání, v mém případě firmu. Ale stejně ještě zbývá čas na nějakou zálibu, nebo koníčka a tím pro mne je kolo.“

RC: A nemáš pocit, že závodní forma cyklistiky je zbytečnou zátěží a tím myslím hlavně psychickou, protože se přidává k tomu, že chceš, také to, že musíš?

P. Drahoš: „Právě to mi nepřijde jako negativní, ale jako pozitivní. Vedle jasných povinností k rodině a zaměstnání si stanovým dobrovolnou povinnost a když jí splním, mám lepší pocit, než z těch ostatních povinností. Mám pocit, že ještě zvládnu něco navíc, ale za předpokladu, že to ostatní nezanedbávám.“

RC: Vraťme se ještě na chvilku k cyklistice, co tě může dál motivovat? Samozřejmě jsi ve věku, kdy nebudeš dosahovat absolutně lepších a lepších výsledků, co je nejsilnější motivací?

P. Drahoš: „Abych byl i v sedmdesáti letech schopný sednout na kolo a projet se. Už dneska ten rozdíl mezi padesátníkem, který sportuje a stejně starým antisportovcem je nebetyčný, sportem se člověk udržuje mnohem déle „akceschopný“, ve všech významech tohoto slova. A také zážitky, které si uchováš v paměti, sport může být zážitkovou turistikou, kterou si nemusíš kupovat, kterou si sám zorganizuješ, zažiješ a která se ti zaryje do paměti, je něco jiného pro člověka přínosnější?“

RC: No tak dobře, ale co bys ještě v cyklistice chtěl zažít?

P. Drahoš: „Jet nějaké závody pod hlavičkou reprezentace, být vážným soupeřem Italů na MS v St. Johanu, Dánů na ME ve Žďáře. Oni jsou organizováni, mají reprezentační týmy a proti nim je možné bojovat jen tímto způsobem, přitom máme takovou spoustu dobrých závodníků v našich kategoriích, jen to chce dát všechny dohromady.“Ale na to je potřeba člověka, který má autoritu i mezi závodníky.

RC: Ano, já jsem dělal v nedávných dnech jeden článek pro 53x11, z amatérských lig a podobné názory padaly napříč ligami i kategoriemi, ale co pro to udělat, od svazu se ničeho nedočkáte?

P. Drahoš: „Mohli bychom si zorganizovat vlastní reprezentaci, v prvním roce, alespoň ve dvou věkových kategoriích, které jsou u nás nabity kvalitou i účastí. A to jsou kategorie do a nad 50 let. Zorganizovat reprezentační tým, jeho program, závody (nějakou účast v etapovém závodě) a vyvrcholit by to mohlo společnou účastí v St Johanu. Je mi jasné, že nám nikdo nic nezaplatí, proč by to také měl stát dělat! Ale když si akce zorganizujeme, tak nás nemusí stát tolik, jako když si to dělá každý sám po své vlastní linii.“

RC: Věříš tomu, že by se to mohlo podařit. Není mezi vámi příliš velká řevnivost?

P. Drahoš: „Samozřejmě, že jde o prestiž, ale je nám okolo padesáti, tak se nějak domluvíme, jen to chce koordinátora, takového „v uvozovkách reprezentačního trenéra“, kdo bude zapálený pro společnou věc, někoho takového, jako byl „Hamr“ (Vladimír Vávra, dnes manažer PSK Whirpool Author) v Plzni, který se už jako závodník dokázal obětovat pro tým. Ale dneska to nemusí být aktivní závodník, jen je potřeba hledat.“

RC: Třeba Karel Sumbal, který je spoluduší Extraligy masters?

P. Drahoš: „Třeba, musím se jich na vyhlašování ligy zeptat, nebo Jirka Škoda, případně nějaká jiná cyklistická autorita.

Můžeme tomu dát na našich stránkách podporu, vyzvat závodníky kategorie masters k názorům na tuto problematiku. Kdo by chtěl, kdo by měl zájem?

Foto: autor a z archivu Petra Drahoše.

Máte tipy na podobná povídání se zajímavými lidmi z cyklistiky, jak trénují, jak skloubili pracovní a rodinné povinnosti s cyklistikou? Dejte vědět, čekají nás dlouhé zimní večery a tak je čas si popovídat o cyklistice i jinak.

gallery



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste


Parťák
Ahoj Libore,mě by zajímalo proč Petr v ketegorii ,kdy jezdil s Boštíkem se chovat "malinko " nesportovně.V určitém období měl lepší spurt než Bošťa,většinou odjeli a tdy nastaly problémy,.Petr nestřídal.Nevím kde to bylo,ale Bošťa už volil taktiku,že se rozjel a prudce hamoval.Petr nic nestřídal.Když ho Bošťa "donutil"..na střídání jel Petr o hodně ,pomaleji,šetřil.Považuju to za nesportovní jednání.Každopádně v kategorii masters 50 jezdí Petr skvěle:-))Ať se daří.
01.11.2009 11:10:49
silničář
Parťáku, silniční cyklistika není jenom o nohách, ale i o hlavě. A pokud si dobře četl rozhovor, tak poradcem Petra D. je Oťas(Fiala). Zdar
01.11.2009 12:20:56
Parťák
Rozumím.Ale chování Petra bylo na hraně/ a nebylo to v jednom závodě/.Víš,že když odjedeš,tak máš šanci porazit balík,když spolupracuješ a ne,že se vyvážíš_POUZE!Vyhrávat v hoby závodech za tuhle cenu..u profi je to o něčem jiném.Petrovo chování zavání vychcaností a ne ..ježdění hlavou.Mohu se mýlit,ale Bošťa jezdí sakramentsky hlavou ,jináč by neměl úspěchy co má.Přál bych vám ho slyšet ,jak někdy komentoval chování Petra.Tak ať to v tom mrazu jezdí_SPORTU A DOBRÝM LIDEM ZDAR. [br]P.S.: Pana Fialy si velmi vážím a považuju ho za jednoho z našich nejlepších:-))
01.11.2009 12:55:29
danielson
proč by střídal když si věří na špurta? dokonce tak že nestřídá a riskuje že se klidně nechá dojet i balíkem...?!! Bošta ho měl servat v úniku, jinak si jednoduše nezasloužil vyhrát... na Petrově místě bych to nedělal jinak ;))) Možná jsem vychcaný, možná jen prostě rád vyhrávám... a přesně vím proč Bošta byl nasraný, prostě na něj neměl :)))
01.11.2009 17:37:10
Parťák
..jasný,mohli bychom si tady posílat různý názory.Každý mluvíme o něčem jiném.Mimo jiné_BOŠŤA Petra na MR v Sokolově porazil.Ústně bych Tě řekl jak:-)) Zdar.
01.11.2009 18:26:46
amater
a od tý doby Boštík nic kloudnýho nevyhrál,když nemá převahu,taky netahá....
01.11.2009 18:39:12
Mářa
co dat nekdy rozhovor se Zbynkem Jordanem z JALky...? :-)
01.11.2009 23:40:58
taky parťák
Parťáku Boštíka měl by jsi slyšet také druhý pohled Petra.Petr si váží cyklistů.Ví,že je to dřina.Nesnížil se k podobné odplatě,když mu Jirka prudce zabrzdil,aby Petr spadnul.Byla to bezradnost Jirky,když mu toto udělal.Petr není tak dobrý tempař(časovku po rovině jede jen když musí).Jirka je nadprůměrný tempař a proto se mu zdá že Petr jede pomaleji .Vím,že si Petr o závodech i v životě nenechá vnutit strategii jiných závodníků a lidí.Jede svůj závod,ať se to druhému líbí nebo nelibí.Vzpomeň si jak v Monínci mu neustále seděl Boštík za zadním kolem a čekal co v těch kopcích udělá.Petr nechal ujet skupinku a nejel.Ani nespurtoval.Pak se v cíli smál,že mu skočil Jirka na lep.A ten se jen zlobil.Cyklisktika není jen o hrubé tempařině nebo o watech.
02.11.2009 5:51:55
Vilda
celkove mam z toho dojem, ze Petr Drahos jezdi s rozumem a dokaze optimalne skloubit volnocasovou cyklistiku s profesnim i privatnim zivotem . Ta idea na vytvoreni narodaku pro "dedky" je taky zajimava a pak by se jim dalo daleko lepe koordinovat soupereni napr. s Italy a v tom momentu by dostala vahu i takticka rozvaha nad busenim...
02.11.2009 9:40:42
Honza
Dobrá práce chlape ! [br]Už se těším za 2 roky v té Vaši padesátkové kategorií. [br]Držím palce a´t Ti to i nadále lítá. [br]A Litomyšl a její klášterní zahrady je hezká kulisa. [br]Cyklisti z L.I.
02.11.2009 9:50:09
Václav U.
Petře, držím Ti palce. Tento článek jsem přečetl se zaujetím a v mnohém mě motivuješ. [br] [br]
02.11.2009 10:01:31
Petr
Petře,co to bylo za etapák v Rakousku?Taky by jsme příští rok možná vyrazili,je to určitě supr trénink.
03.11.2009 18:03:27
Petr Drahoš
Petře etapák je okolo 20.května.Start je v Scheffau.A jmenuje se Tirol - rad-Rundfart.Je to 5 etap.Většinou je tam okolo 120 lidí z Evropy.
03.11.2009 21:14:19
Petr Drahoš
Chtěl bych poděkovat Liborovi Matějkovi za jeho čas,který mě věnoval.Také děkuji za všechny ohlasy na tento rozhovor.
03.11.2009 21:17:54
Petr Prokeš
Díky za info.Jdu na to mrknout,třeba se chytne víc lidí a bude tam větší zastoupení.
03.11.2009 21:35:12
Mára
Na Pelotonu je článek o Czech cycling Tour 2010 víte někdo něco [br]více dík.
04.11.2009 9:53:12