Co na tělo
Spodní prádlo je základem i vrchního oblečení, tedy oblečení směrem od pasu nahoru. Již dávno sportovci pochopili, že na tělo jako primární vrstva nepatří staré bavlněné tričko ani v létě a natož v zimě. Bavlna má tu nepříjemnou vlastnost, že nasákne pot, vytvoří se velké kapky, které obtížně vzlínají do dalších vrstev a hlavně neprojdou membránou vrchní vrstvy – pokud používáte například WindStopper a GoreTex, nebo materiály s jiným obchodním názvem.
Na tělo patří prádlo z materiálu, který má minimální nasákavost a je upletené do vazby, která pomáhá odvodu vlhkosti. Nejrozšířenější materiály, z kterých se funkční prádlo vyrábí, jsou v podstatě dva: polypropylen, ten je absolutně nejméně nasákavý, ale zase není pro někoho až tak příjemný na tělo. Druhým materiálem je polyester, který má trochu vyšší nasákavost, ale je mnohem příjemnější na nošení. K lepšímu odvodu vlhkosti přispívají některé speciální modifikace polyesterového vlákna, jako je například CoolMax. V dobách minulých se jako první vrstva do chladu používala vlna, která také nechladí pokud je vlhká, ale bohužel trochu „kouše“ a vlhká také trochu zapáchá.
Systém „cibule“
Osvědčený způsob, jak se obléci na kolo, je systém cibule, tedy více tenkých vrstev. Například základní tričko, mezivrstva, vrchní dres nebo bunda a nahoru vesta nebo větrovka. Právě vestu nebo větrovku může nahradit budna s membránou. Zde znovu pozor, bavlna nepatří nejen na holé tělo, ale také se nemůže použít jako mezivrstva. Sice by vás přímo nechladila, ale zabránila by odvodu vlhkosti skrz materiál s membránou.
Membrána ano nebo ne?
Moderní materiály, které jsou laminovány z nosné vrstvy, membrány a podšívky, zaručují nepromoknutí nebo neprofouknutí, ale přitom odvádějí pot. Hodí se na kolo nebo nehodí? Ta vlastnost, že neprofouknou, je pro cyklistu velmi důležitá, protože vítr je nepřítel cyklisty. Nízká venkovní teplota je ještě umocňována rychlostí větru a ani nemusí moc foukat, vítr si cyklista vytváří samozřejmě již svojí rychlostí jízdy (viz. tabulka – jak klesá teplota v závislosti na rychlosti větru = rychlosti jízdy). A druhá vlastnost, že tento materiál dokáže „vydýchat“ váš pot, tak tady pozor. Ano dokáže, ale jen určité množství a také tuto schopnost můžete zcela pokazit špatnou volbou spodních vrstev – viz. výše . Pokud si v bundě z takovéhoto materiálu půjdete zahrát v zimě na rybník hokej, tak při velkém mrazu budete zespodu bundy po hře lámat led. Hokej je velice intenzivní, vaše pocení bude také intenzivní a pot se vysráží na větrovce zespodu a zmrzne, tím ucpe „póry“ větrovky úplně a z funkčního materiálu se stává materiál nefunkční. Takže velice záleží na intenzitě činosti, při intenzivní jízdě na horském kole v lese tento materiál ani možná potřebovat nebudete. Ale na silničce při vytrvalostním aerobním tréninku je bunda z materiálu s membránou velmi vhodná. Pro cyklistiku se také vyrábějí často bundy, které mají vyrobeny z tohoto materiálu jen přední díly, ty chrání proti větru a na zádech je materiál prodyšnější, pro odvod vlhkosti.
