Čeští rozhodčí a média

02.04.2016 | Libor Matějka

Čeští rozhodčí a média

Závěr závodu Velká Bíteš – Brno – Velká Bíteš byl divácky zajímavý, když se o vítězství rozhodovalo mezi první trojicí až do samého konce. Bohužel fanoušci, kteří sledovali závod v přímém přenose na YouTube, o právě ty nejzajímavější chvíle přišli. Motocykl s kamerami byl totiž rozhodčími vyhnán pryč od závodníků. Tento předpoklad před závodem směrem k našim rozhodčím se potvrdil, přestože proběhlo krátké jednání s hlavním rozhodčím před závodem.

Zodpovědně prohlašuji, že jsem neohrozil, neomezil a ani o jediný watt neovlivnil průběh sobotní Bíteše. Přesto jsem si užil dvakrát pohled do okénka rozzuřeného rozhodčího, jednou jsem byl ohrožen v technické pasáži vozidlem rozhodčího, jednou vykázán a opětovně povolán do závodu a na závěr vykázán z pozice, kdy diváci přišli o nejzajímavější momenty závodu.

Záběry – zezadu, za první trojicí jsme mohli přiblížit až na cílovou pásku, kde přenos přebírala statická kamera. Ovšem ne na českých závodech!

Normální televizní motorka by dovedla první tři odjeté závodníky až na cílovou rovinku, do záběru statické kamery a odbočila, tak jako ostatní vozidla na odstavné parkoviště. Mohli jste vidět souboj mezi Bucháčkem, Kukrlem a Koudelou. Z pozice za závodníky, kdy pronásledující skupina byla dostatečně daleko. A opět nemohl televizní motocykl nijak ohrozit, omezit závodníky, nebo ovlivnit vývoj závodu. Bylo to naprosto zřejmé všem, ovšem jiný pohled na danou situaci měl rozhodčí Richard Kratochvíl.

Práce řidiče televizního motocyklu je o dost náročnější než toho fotografického. Já je sám obdivuji a pečlivě sleduji od dob, kdy jezdíme s fotografem. Velké ponaučení bylo Giro d´Italia 2012. Nyní s firmou TECHNISERV IT jsem se dostal do stejné pozice a kývl jsem na spolupráci. Všichni společně hledáme nejoptimálnější výrobu přenosu z pohledu ceny a kvality. Živou kameru na motocyklu máme jen jednu a tak je práce o to těžší. Věnoval jsem v minulých dvou týdnech hodně hodin studiem přenosů italské televize, abych pochopil televizní záběry z pohledu pozice motocyklu. A pochopitelně je přizpůsobil našim podmínkám. Nechtěl jsem, aby snažení celého týmu RoadCyclingu a Techniservu bylo pokaženo naší malou zkušeností a neznalostí. Nechtěl jsem, aby záběry z kamer byly stejně nekvalitní, jako v případě Žiliny, nebo Dolan. Je mi jasné, že když se podařilo firmě Techniserv zajistit přenos živého vysílání, záleží kvalita záběru právě na posádce motocyklu a sehranosti posádky. K tomu máme ovšem ještě daleko a minimum zkušeností.

Situace, která rozzuřila hlavního rozhodčího! Matějka si jede jen tak z plezíru mezi závodníky. Ne, RoadCycling vezl statickou kameru na zádi motocyklu, když vypadla technika používaná kameramanem. A foukalo tak výrazně zleva, že motocykl neovlivňoval záv

Ovšem svoji erudovanost a neoblomnou pravdu předvedli rozhodčí, kteří jasně viděli mé chyby a nevhodnost pohybu motocyklu. Potvrdili, že podobné přenosy u nás budou jen těžko realizovatelné, nebo to bude hodně trnitá cesta. Již dvakrát jsem ji zažil a prošel si na začátku focení cyklistických závodů, před dvěma lety ještě v souvislosti s Live fotoreportážemi, kdy se motocykl musí u skupin a pelotonu pohybovat častěji. Nyní potřetí se mi už do ní nechce.

Vůbec jsme nechtěli zasahovat do vývoje závodu a to se nám 100% podařilo. Sami závodníci jsou velice ukáznění a nesnaží se nastupovat do závětří motocyklu.

Posledních čtrnáct dní, týden před Hlohovcem a v týdnu před Bíteší, jsem prošel mnoha poradami s Techniservem, dělal technických úprav a přípravoval motorku. V den Bíteše se sešel celý kolektiv (kolem deseti lidí) už v osm hodin ráno na poradě v Brně. Z domova jsem odjížděl ráno v sedm, vrátil jsem se večer v sedm a přivezl jsem si ze závodu pokutu 500 Kč.

Především rozhodčí Richard Kratochvíl vidí RoadCycling a Matějku očima nenávisti. Z tohoto pohledu bude těžké realizovat něco podobného záběrům světové cyklistiky. Musím podotknout, že podobná situace s rozhodčími je i na Slovensku, v Polsku, nebo třeba Rakousku. Naprosto odlišná je třeba v Itálii. Je to tím, že mají místní rozhodčí malé zkušenosti, jedou velké závody jen občas a u nás s televizním přenosem nemají dlouhodobě zkušenosti žádné.

Rád se vrátím k pilotování fotografa, tady už je cesta prošlapaná a práce méně náročná, nestojí tolik energie a nervů.

Foto Jan Brychta

Libor Matějka
Všechny články autora


Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste