Františkův skvělý březen

01.04.2009 | Libor Matějka

Františkův skvělý březen

Franta Raboň vyjel během března výborné výsledky. Na španělské Murcii se oblékl po vítězné časovce do žlutého dresu, a i když zde nedotáhl výsledek do celkového pódiového umístění, nechal za sebou výborný dojem. Na tento úspěch navázal ve Francii při

Franta Raboň vyjel během března výborné výsledky. Na španělské Murcii se oblékl po vítězné časovce do žlutého dresu, a i když zde nedotáhl výsledek do celkového pódiového umístění, nechal za sebou výborný dojem. Na tento úspěch navázal ve Francii při Critérium International. Obsadil druhé místo v celkové klasifikaci, jen dvě vteřiny za vítězným Jensem Voigtem. Tohoto skvělého výsledku dosáhl také díky časovce. Samozřejmě jsme jej po návratu museli ihned vyzpovídat. Nejen postřehy k samotným závodům, ale také výtečné postřehy k časovkám přinášíme na dalších řádcích:

RoadCycling.cz: Zdravíme tě, Franto, březen jsi měl ve znamení skvělých výsledků, co na to říkáš ty sám?

František Raboň: No já nevím, snad dobré.

RC: Ne opravdu skvělé, ale kde začneme? Asi na tom právě uplynulém Critérium International. Byl to v podstatě tvůj souboj s do té doby čtyřnásobným vítězem, německým závodníkem Jensem Voigtem, jak se vyvíjely etapy?

FR: Od začátku bylo jasné, že je tady Voigt specialistou (vyhrál čtyřikrát, v historii vyhrál jen Poulidor vícekrát a to pětkrát). Já zde měl od týmu volnou ruku. Mimo tohoto závodu také Murcia a Circuit de la Sarth byly určeny týmem pro to, abych se zde předvedl. A tak po mé dobré časovce ve Španělsku jsem chtěl zkusit dobrý výsledek i v celkovém pořadí a bylo jasné, že bude spolurozhodovat časovka, která se jela jako poslední etapa. V sobotní etapě jsem se snažil vydržet v čele pelotonu a neztratit žádnou vteřinu. Což se mi podařilo a dojel jsem na 38. místě a ve stejném čase jako vítězný Jimmy Casper. Nebylo to až tak jednoduché, etapa měla téměř 200 km (190 km pozn. redakce), jelo se na úzkých silnicích a silně foukalo. On se jede tento závod sice ve Francii, ale nedaleko belgických hranic, a tak je spíše podobný belgickým závodům. Věděl jsem, že v této etapě se nesmí nic ztratit, že v celkové klasifikaci budou rozhodovat jen vteřiny (a také rozhodovaly), což se nakonec podařilo.

RC: Jak vypadala neděle, lépe řečeno nedělní dopoledne?

FR: Nedělní dopolední etapa je dlouhá jen sto kilometrů, ale je těžká svým profilem. Sice žádné dlouhé kopce, ale stále nahoru dolů. Vědělo se, že pokud bude Voigt chtít útočit, tak to udělá hned ze začátku etapy, a tak jsme se na to připravovali i jako tým. Start je do kopce a od kilometru „0“ se jede nadoraz, první stoupání je jen 1.500 metrů, ale druhý kopec má tři kilometry průměrné stoupání 8% a jede se dvakrát a tady Voigt vždy a také letos útočil, odjel už na pátém kilometru a za ním zůstala asi padesátičlenná skupina, mně se jelo dobře a neměl jsem problém s tempem pelotonu.

Za odjetou Voigtovou skupinou jelo několik týmů, včetně našeho, tempo a udržovali jsme rozumný odstup. Postupně nás ubývalo, až zůstalo nějakých pětadvacet závodníků. Do závěrečného stoupání jsme vjížděli asi s dvaceti vteřinami a ještě se nám podařilo něco z náskoku uprchlíků ukrojit. Nakonec to bylo v cíli 12 vteřin, já jsem dojel jedenáctý, sedmý ze skupiny a cítil jsem se docela slušně, sice to bylo naprosto na krev, ale věřil jsem si před odpolední časovkou.

RC: Jak se závodník cítí po tvrdé i když ne příliš dlouhé etapě, když ví, že musí ten den ještě jednou na kolo a udělat výsledek?

FR: Ta neděle byla celkově dost obtížná. Ranní etapa poměrně časně (v 8:30), k tomu časový posun, změna na letní čas ještě hodinu ubrala a tak jsme vstávali někdy v pět. Po etapě na hotel, lehké jídlo a zpět na trať, kde jsem chtěl být brzo a na trati časovky ještě potrénovat, projet si jí a vyzkoušet si materiál i technické záludnosti okruhu.

RC: A dělá ti to potíž?

FR: Mám pocit, že mi obecně sedí časovky v etapáku více, než specializované závody, jako je mistrovství světa.

RC: Ale zpět k samotné nedělní časovce!

FR: Já chtěl dobře poznat trať, po dobré zkušenosti z Murcie jsem věděl, že musím jet i technicky dobře, že nikde nesmím zbytečně ztrácet. Na Murcii jsem si okruh projel třikrát. Pokud je tato časovka krátká a zde měla jen 8.3 km, tak budou rozhodovat jen vteřiny a ty se dají získat i ztratit nejen fyzickým výkonem, ale také technikou jízdy. Jde o to vědět, kterou zatáčku si můžu dovolit projet na doraz a stále zalehlý v časovkářském posedu. Musí se i trochu riskovat, ale ne bezhlavě a proto musíte znát podmínky trati. Projíždí se tam například kruhový objezd v rychlosti asi 65 km/hod a stále zalehlém posedu, prostě zde rozhodují detaily.

RC: Promiň, já zde trochu odbočím, u profesionálů se asi, tak já to sleduji, jezdí časovky mnohem více technické, nejen profilem, nahoru – dolů, ale také více doprava – doleva, není to tak?

FR: Ano, já snad u profesionálů nikdy nejel časovku tam a zpět. Vždy je to okruh a velice často velice technický, jen se podívejte na poslední tři mistrovství světa! U nás stále přežívá, asi z minulosti, že je ideální tratí pro časovku dálnice, ale tak to ve světě není. Při časovce také musíte umět jezdit na kole, nejen šlapat.

RC: Takže to dopadlo při časovce výborně, i když ty dvě vteřiny asi mrzí?

FR: No, mrzí, především proto, že jsem na Voigta najel deset vteřin, a tak si člověk říká, proč to nemohly být ještě ty další dvě – tři.

RC: Ale spolu s časovkou na Murcii to jsou skvělé výsledky, vždyť ve Španělsku jsi porazil i svého týmového kolegu a především mistra světa v časovce Berta Grabsche, tady byl první Tony Martin, druhý Bradley Wiggins a čtvrtý Maxime Monfort, pátý Voigt, kterému šlo jistě o vše a šestý zase Bert Grabsch. Bude to tak i nadále pokračovat?

FR: Samozřejmě mojí snahou to je, ale buďme upřímní, třeba na závodech jako je Giro, tam já časovku nejedu nadoraz, tam je můj úkol jiný a nemohu si dělat co chci, to je prostě zákonitost profesionální cyklistiky. Dost pravděpodobně si nemůžu dělat ambice na etapový úspěch a tím méně na celkové umístění, a tak časovku zde na doraz nejezdím.

RC: Takže to byly první časovky, ve kterých jsi měl volné pole působnosti?

FR: To ne, už vloni a předloni jsem jel slušně časovky na Kolem Rakouska, vloni v Dánsku, takže určité náznaky dobře zajetých časovek zde byly.

RC: A něco se proti minulým létům změnilo?

FR: Ano, dovedení k dokonalosti jakéhokoliv detailu. Testujeme v aerodynamických tunelech, snažíme se mít dokonalý materiál, na tom lpí vedení týmu, a tak musíme také udělat vše pro výsledek my. Na tomto závodě za mnou v doprovodném autě jel náš technický pracovník, který má na starosti právě i časovkářský materiál, a který byl se mnou i v tunelu v Praze, Lars Teutenberg. A to je změna proti předešlým létům a především můj přístup, to že jsem si zde několikrát projel trať i přes to, že jsem v nohou měl dopolední etapu, to že jsem si trať časovky projel na Murcii třikrát, jsou ty nejpodstatnější změny. Vloni, předloni jsem sice časovky zajížděl slušně, ale pár vteřin mi ke špičce scházelo, letos jsem se do té špičky dostal.

RC: Budete také dál testovat v tunelu v Praze?

FR: Tak to právě technický ředitel Lars Teutenberg řeší, vyhodnocuje první poznatky a věřím, že se sem vrátíme. Je to v mnoha otázkách pro tým výhodnější, finančně, časově. Uvidíme.

RC: A zpět k tomu, co tě čeká nyní?

FR: Circuit de la Sarthe…

RC: Takže třetí závod kde máš volnou ruku?

FR: Ano, v pondělí mám odlétat na tento závod, i když jsem v hledáčku i pro klasické závody, ale ty by měly být až ty „asfaltové“, v druhé polovině dubna, včera jsem dostal SMS, že jsem zařazený na Amstel Gold Race.

RC: To jsou závody v Ardenách velice podobné právě tomu závodu, co máš za sebou a také velice podobné profilem, co já si pamatuji ze své kariéry, závodu Circuit de la Sarthe. Je to také dost podobné českým závodům nebo lépe řečeno české krajině!

FR: Byl bych rád, kdybych mohl ještě zkusit dobrý výsledek na Sarthu, ale také se může stát, že budu nominován už na první klasiky, jsem tam náhradníkem a máme některé jezdce zraněné, v neděli si zlomil klíční kost Adam Hansen, uvidím.

RC: A v dalších termínech, jsi opět v nominaci na Giro?

FR: Nejprve jsem byl, potom jsem vypadl, že tam pojedou jen vrchaři, ale pak se to změnilo a v nominaci bude i Mark Cavendish a pro něho bych měl být v nominaci i já, ale…

RC: Promiň, že tě přerušuji, to je ještě dost daleko a to se ještě spojíme. Vloni Roman Kreuziger překvapil na Kolem Romandie a obsadil druhé místo, jenže potom ještě více překvapil na Okolo Švýcarska a vyhrál. Ty jsi se letos ukázal na Murcii, byl druhý nyní, a tak očekáváme vítězství :)!

FR: :) Když to tak dopadne, že pojedu na Sarthe, tak se budu snažit. Již jsem si to letos dvakrát vyzkoušel, mám podporu týmu, tak se budu prát!

RC: A my ti budeme držet palce, děkujeme za rozhovor.

Dnešní rozhovor byl hodně o časovkách a můžeme říci, že RoadCycling připravuje minimálně na první polovinu roku program věnující se časovkám, a proto také očekávejte více článků k této tématice.

Foto: Josef Vaishar, Jan Brychta.



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste


chorche
je dobrej!
01.04.2009 15:17:09
Nick
je kuurwa dobrej
01.04.2009 15:47:38
italiano
bravo Rabon!
01.04.2009 18:09:24