Mistrovství světa v cyklokrosu

10.01.2017 | Jindřich Pulman

66. mistrovstvím republiky v Hlinsku, 7.1.2017, byla v podstatě ukončena domácí cyklokrosová sezóna 2016/17. Cyklokrosaře však čeká vyvrcholení 24. ročníku Světového poháru závody v Itálii - VC Říma a finálovým závodem nejvýznamnější světové série bude závod v Nizozemí v Hogerheide. Poslední závod se pojede zároveň jako „generálka“ letošního Mistrovství světa, které se bude konat 28. - 29. 1. 2017 a které se k tomuto datu uskuteční již po 68.

Dějištěm Mistrovství světa bude již po páté Lucembursko, tedy země, která k bohaté historii cyklokrosu neodmyslitelně patří. Po prvé se hlavní město Luxemburg, jako pořadatelské město, objevilo již při 2. ročníku šampionátu v roce 1951. Vítězem se stal poprvé, posléze až do roku 1953 neporažený, Roger Rondeaux  z Francie.

Na druhé pořadatelství si Lucembursko počkalo do roku 1956, kdy se v jeho hlavním městě na startu 7. MS poprvé objevili i reprezentanti Československa. Po „inspekční“ cestě zástupců Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport na MS 1955 v Saarbruckenu v Německu odjela v olympijském roce do Lucemburska poprvé i naše reprezentace. Odjížděla s falešnými představami o relativní šanci zisku úspěchu!? Výprava odjela ve složení: vedoucí soudruh Zeman,  trenér „grizly“- Ladislav Brůžek a sestava Jan Veselý, Josef Křivka, Karel Bouška a Jaroslav Cihlář. Právě s posledně jmenovaným jsem měl mnohokrát příležitost obsáhle rozebírat  dosažené výsledky.

Připomenu základní fakta našeho premierového vystoupení. 19. 1. 1956 startovalo na 37 závodníků (společně profesionálové a amatéři) v devíti národních celcích a sólující Nizozemec. 4 050 metru dlouhý zasněžený a zmrzlý okruh, s teplotou -16° C, s velkým převýšením. To byla pro naše reprezentanty v zásadě nepřekonatelná porce.

Umístění našich „cyklokrosových pionýrů“ tomu odpovídalo!? Za po 3. vítězným Francouzem André  Dufraissem (celkem 5 titulů) přijel se ztrátou 12:23 minut 24. Jaroslav Cihlář, 29. Jan Veselý +16:48 min, 30. Karel Bouška +17:17 min, Josef Křivka nedokončil. V soutěži národů byla ČSR 8., když na posledním místě dojeli zimomřiví Španělé.

V dobovém tisku se u nás psalo o sportovním fiasku… ALE, byť hořké poznání přineslo v r. 1957 ustavení cyklokrosové komise. A historicky se dá hovořit o začátku systematičnosti práce v tomto cyklistickém odvětví.

Důležité je připomenout, že na další start na MS si tehdejší reprezentanti počkali až do roku 1964 v Belgii. Tady se naši stali svědky již třetího prvenství legendárního Itala Renáto Longa. Ve společném závodu s profesionály vybojoval nejlepší z našich Jaroslav Antoš 25. místo se ztrátou 5:16 minut. V soutěži národů z 11 týmů byli naši devátí. Ani tohle nebylo to, nač se čekalo.

Na dalším mistrovství v roce 1965 v Itálii se také nezadařilo, a tak se naši cyklokrosaři představili až v roce 1967 v Curychu při prvním rozdělení pelotonu na profi a amatérskou část. Tady jen okrajově připomenu velmi dobré 12. místo Jaroslava Kvapila (+ 6:35 minut za prvým amatérským šampionem, kterým byl Michael Pelchat z Francie. Mezi 16 startujícími národy naši zajeli dobré 6. místo.

A to byl tedy začátek, do dnešních dnů nepřerušené účasti našich na nejdůležitějším závodu cyklokrosových sezón!

Vraťme se však k třetímu pořadatelství Lucemburska, které světovou přehlídku připravilo, jak již výše zmíněno bez naší účasti v Esch - Sur - Alzette v roce 1962. Tady si po přervání dvojnásobného primátu  Rolfa Wolfshohla z Německa, o druhý  titul (z celkem pěti) řekl italský pekař Renáto Longo před Francouzi Adolfe Gandolfo, a famózním Andre Dufraissem. Snad ještě dodejme, že šlo o 13. nikoliv nešťastně uspořádané MS.

V našem ohlédnutí se opět dostáváme do hlavního města Luxemburska. Na kalendáři byl pro nás politicky tragický, ale i sportovně úspěšný olympijský rok 1968.

Vraťme se nejprve k zmrzlému mistrovství republiky na Štěpánku v Mladé Boleslavi. Tady se stal do té doby nejmladším mistrem Břetislav Souček (nar. 2. 4. 1947), syn motokrosového reprezentanta evropského formátu. Byl to pro něj začátek dalších skvělých, především silničářských sezón ozdobených m.j. prvenstvím v závodě „Bohemia 1968“, účastí na silničářském MS Brno 1969 a nebojím se napsat plejádou nejen dílčích úspěchů při etapových startech v zahraničí. Žel, jeho skvostnou závodní kariéru předčasně a trvale přervalo těžké zranění hlavy….

Břetislav Souček

Po úspěchu v Mladé Boleslavi se Břetislav Souček objevuje v nominaci na 19. MS v Lucembursku společně s Janem Hanzlem, Pavlem Krejčím a elegantně působícím Karlem Hasoněm. Tento, zde po čtvrté pořadaný, šampionát vstupuje do historie vítězstvím bratrské dvojice Belgičanů – Erick de VLEAMINCK  v profesionálech (celkem 7x MS – zemřel 2016) a v amatérech světovou duhu odváží pozdější legenda především silničářských klasik - Roeger de VLEAMINCK. Pro nás, pochopitelně v závodu amatérů, získává skvělé 10. místo talentovaný Břetislav Souček, který na šampiona ztrácí 18 sekund a na bronz Van der Hulsta (Niz.) pouhých 8 sekund. Československý cyklokrosař poprvé v elitní desítce MS! (21. Jan Hanzl, 24. Pavel Krejčí, 27. Karel Hasoň). V soutěži národů je celkem 10 klasifikovaných týmů, tj. 42 startujících, naši obsazují 7. místo. Jednoznačně lze říci, že oproti našemu prvému lucemburskému startu v roce 1956 jde o  jednoznačný výkonnostní posun.

Předešlé řádky přibližovaly naše vystoupení při předešlých startech v Lucembursku. Chtělo by se věřit, že do třetice naší účasti v této zemi se nám podaří v kategorii Elite napodobit Součkovu „desítku“, že 68. MS v cyklokrosu po páté v Lucembursku bude naším návratem na světové výsluní.

A ještě jednou – úplně na závěr: 68. MS v cyklokrosu je 5. šampionátem v Lucembursku, dějištěm poprvé Bieles.

Ať se našim hochům daří – je na co navazovat!