Petr Vakoč se chce soustředit na kostky a Okolo Flander

13.10.2017 | Petr Nejedlý

Petr Vakoč se chce soustředit na kostky a Okolo Flander

Jak ten čas letí! Petr Vakoč má za sebou čtvrtý rok v barvách stáje Quick-Step Floors. Ten příští možná bude zlomovým v jeho profesionální kariéře. Petr Vakoč má jasno o svém budoucím cyklistickém vývoji a ten mnohé překvapí – český reprezentant chce závodit především na kostkách a uspět na nejtěžších klasikách světového kalendáře. Na pražské tiskové konferenci Petr Vakoč navíc oficiálně oznámil, že i v příštím roce bude startovat v barvách stáje Quick-Step Floors.

Začněme odlehčeně, z týmu Quick-Step Floors odchází řada zkušených cyklistů, mj. Marcel Kittel, Daniel Martin, Matteo Trentin, Gianluca Brambilla, Jack Bauer, David de la Cruz. Nuže, přes Váš věk 25 let, nebudete už v týmu tím, čemu se u nás říká „starý mazák“?

Vzpomínám, že když jsem se před lety objevil jako nezkušený vyjukaný nováček v týmu, říkali mi: „Ty jsi mladej, ale než se naděješ…“. Je pravda, že se v příštím roce může stát, že budu v některých závodech nejstarším členem týmu. Už letos jsem byl hned po Nikim Terpstrovi druhým nejstarším v některých závodech. Takže jsem v nové pozici, než když jsem přišel jako kluk, který vyhrál pár závodů U23. Po přestupu k profesionálům se staré výsledky vlastně vymažou, začíná se od začátku. A stává se, že i ti nejlepší jezdci do 23 let se nedokáží jen tak prosadit. Já startoval první sezonu mezi profesionály po mononukleóze, bylo hodně otazníků, ale byl jsem odhodlaný. I díky tomu jsem byl považovaný za mladíka, který má ambice stát se jednoho dne lídrem.

Příští sezona by pro Vás měla být změnou… vážně kostky?

Už před časem mi Štyby říkal, že jsem typ na kostky. Vím, bude to těžké, nemám tolik zkušeností v těchto závodech, co se týká pohybu a pozice, vždyť můžete být v jednu chvíli vpředu, pak se projede náročný úsek, zatáčka a vše se přesype, na druhou stranu máme nejlepší tým na závody na kostkách, mohu se učit od špičkových závodníků, byla by škoda toho nevyužít. Mrzí mne, že jsem se na kostky nedostal pořádně v době, kdy závodil Tom Boonen, ale máme stále v týmu nejen Štybyho, také jezdí Niki Terpstra, Philippe Gilbert, od kterých se mohu učit. Štyby je na kostkách jeden z nejlepších na světě, dokáže to na nich neskutečně, má i výhodu z cyklokrosových zkušeností.

Monumenty Okolo Flander a Paříž – Roubaix jste ale nikdy nejel…

Například Paříž – Roubaix jsem jel v kategorii U23, už tehdy se mi to líbilo. Lákají mne především Flandry, ještě více než Paříž – Roubaix. Sedí mi ten typ zátěže, krátké náročné úseky v rámci minut, a také to, že se začne závodit brzy, třeba už 100 kilometrů před cílem. Cítím, že závody jako Strade Bianche, bývalé Eneco, tedy letošní BinckBank Tour, okruhy v Kanadě i Okolo Flander mi sedí, v nich chci vyzvat ty nejlepší. Vybojovat si pozici v tak špičkové klasikářské stáji, jako je Quick-Step Floors, je obtížné, ale mám v těchto závodech větší šanci uspět než třeba na Vueltě, která mi svým profilem a tradičním španělským horkem nesedí.

Příští sezóna tedy bude ve znamení klasik?

Ano, vnímám, že jsem na klasiky a kostky připravený. Jsou to specifické závody, je podstatné znát dobře terén, to není o tom, že si to jen jednou dvakrát projedete, fakt to musíte podrobně znát. Teď jsme si s Fernandem Gaviriou projeli trasu Flander, to je můj cíl, jet Okolo Flander a uspět. O tom by měl být příští rok. Ten styl závodění mi vyhovuje, krátké intenzivní úseky, boj o pozice, znalost tratě.

Jezdíte za belgický tým, pro který jsou klasiky vrcholem roku…

Jsme možná jediný tým na světě, pro který není Tour de France nejdůležitější závod roku. Tým tvoří špičkoví klasikáři, kteří chtějí uspět na nejdůležitějších Monumentech. Naše klasikářská sestava má asi deset členů a na nejdůležitějších závodech se vystřídají. Příští rok se chci zaměřit na Okolo Flander, ardenské klasiky, znovu vyhrát Brabantský šíp, který jsem letos obhajoval, ale v závěru byl Sonny Colbrelli prostě rychlejší. V minulých letech jsem se do závodů na kostkách nijak nehrnul, věděl jsem, jak obrovská konkurence v našem týmu v tomto směru je, ale v příští sezoně to chci změnit a uspět na kostkách.

Jak se sestavuje taktika na tyto závody?

Taktický plán je hodně stanovený předem sportovním ředitelem. Ovšem tyto závody jsou nepředvídatelné, plány jsou plány, ale v těchto závodech se situace často vyvine odlišně. Vždyť loni byl na Paříž – Roubaix lídrem Boonen a v závěru to byl Štyby, kdo byl kousek od vítězství. Bývá vždy určen jeden lídr, další závodník jako kapitán, na klasikách to bývá Iljo Keisee, který má za úkol držet první část závodu. A pak je to na tom lídrovi. V závěru je to hodně o komunikaci, v našem týmu naštěstí super funguje, že když lídr cítí, že na to ten den nemá, případně když zůstane někde vzadu, řekne to ostatním, a je to povel pro plán B a „jeď“ pro toho, kdo je v daný okamžik nejsilnější.

Jak probíhala jednání o prodloužení smlouvy? Jednal jste přímo s šéfem stáje Patrickem Leveferem?

Ano, jednání probíhala přímo s šéfem stáje za přítomnosti mého manažera, který mi v podobných věcech pomáhá. Ale v tomto případě nebyla jeho úloha tak podstatná, jednalo se pouze o prodloužení smlouvy. Měl jsem kontrakt, ale do července hrozilo, že tým nebude pokračovat, naštěstí se sezóna vydařila, vyhráli jsme spoustu závodů včetně etap na Tour de France a sponzoři se nechali našimi výkony přesvědčit. Takže zůstávám a jsem rád, protože jsem v týmu spokojený. Věřil jsem, že stáj bude pokračovat a po žádném dalším angažmá jsem se neohlížel. To by byl právě úkol pro mého manažera, určitě to nebývá tak, že bych já sám, který šéfy jiných stájí nezná, hledal na ně kontakty někde na internetu. Každopádně se mělo rozhodnout do července a kdyby stáj končila, měl bych ještě čas na hledání nového angažmá. Zatím jsem prodloužil smlouvu do roku 2018 a poté se uvidí.

Máte konec sezóny, objevíte se už pouze na exhibicích v Číně a v Japonsku. Jak odstartuje nová sezona? Opět Austrálie, nebo až úvodní evropské závody?

Především si nyní potřebuji odpočinout. Ano, mám před sebou ty exhibice ve východní Asii. Už jsem jel Saitama Critérium před dvěma lety, vzal jsem tehdy svého o dva roky mladšího bratra a udělali jsme si po exhibici hezkou japonskou dovolenou. Letos se mnou pojede další brácha, kterému je 14 let, moc se na to těším, uděláme si výlet kolem Šanghaje a poté v Japonsku, v Tokiu mám kamaráda, takže to bude parádní cestování. Na úvod sezony tentokrát nepojedu do Austrálie, neviděl jsem ještě přesný přehled závodů, ale plánuji odstartovat později, na přelomu ledna a února. Když jsem jezdil v Austrálii, vnímal jsem, že mi chybí správná zimní příprava. Navíc, to australské horko… já mám raději chladnější počasí, klidně déšť a mokro než ta australská vedra. I to je jeden z důvodů, proč nemusím Vueltu a radši jedu na závody do Kanady.

Nuže, předběžný ideální program příštího roku?

Okolo Flander, Brabantský šíp, ardenské klasiky, poté Giro d´Italia, což by se mělo dát zvládnout, protože po Lutych – Bastogne – Lutych stále zbývají téměř dva týdny do italské grandtour, bude čas na nějakou přípravu v horách. Ale opravdu si s týmem teprve sedneme a probereme kalendář. Giro d´Italia bych dal přednost před Tour de France, měl bych na italských etapách více prostoru.

Vlastně, ta letošní sezona jako by pro Vás byla hledáním, kudy dále… Jak jste spokojen s výsledky?

Dá se to tak říci, že to byla sezona o tom, kudy dále. Výsledkově nevyšla podle mých představ, ale výkonnostně jsem na tom nebyl hůře než v minulých letech, kdy jsem několik závodů vyhrál. Tentokrát vždy chyběl ten pověstný krůček, možná i z toho důvodu, že jsem měl letos více zdravotních problémů včetně obyčejných nachlazení. Ovšem nasbíral jsem další a další zkušenosti.

Nejlepší výsledky roku 2017?

Druhé místo na Brabantském šípu, kde jsem obhajoval loňské prvenství. Závod jsem zvládl dobře, bojoval o vítězství až do závěru, ale Sonny Colbrelli byl lepší. Cením si i desátého místa na BinckBank Tour, vždyť je to etapový závod World Tour.

Nejbližší budoucnost znamená i snížení počtu závodníků na grandtour z devíti na osm. Bude to pro Vás výhoda, či nevýhoda?

Pro mne by mohla být výhoda, protože jsem univerzální jezdec, umím na rovině, v kopcích, zvlněné etapy, spurt do kopce atd. Když jel tým v devíti, nominováni byli především spurtéři a vrchaři. Když bude v týmu osm závodníků, snad dojde i na univerzály, jako jsem já, kteří zvládnou více rolí, bude jich více potřeba.

Blíží se ME v cyklokrosu…

Minulý víkend jsem si vyzkoušel cyklokros, bylo to takové instinktivní rozhodnutí, zablbnout si v bahně, je to úplně jiná zátěž, zpestření přípravy. Nebylo to naposledy, v Belgii cyklokros ještě vícekrát zkusím. Ne, na ME nepojedu…

V těchto dnech podporujete onkologicky nemocné děti…

V sobotu se jede Memoriál Robina Ženíška, se kterým jsem v minulosti trénoval. Nejprve vyhrál boj s rakovinou, zkoušel pokračovat v cyklistické kariéře, jezdili jsme spolu, ale poté se mu zrádná nemoc vrátila a Robin jí podlehl. Právě přes něj jsem se dostal k podpoře onkologicky nemocných dětí. V sobotu bych se rád na akci zastavil, pokud bude čas.

Na pražské tiskové konferenci byl představen i charitativní počin Petra Vakoče, který se rozhodl podpořit nadaci Pink Bubble, pomáhající onkologicky nemocným dětem. Společně připravili akci, během níž se budou dražit podepsané dresy Petrových kolegů z týmu Quick-Step Floors (Fernando Gaviria, Bob Jungels, Matteo Trentin) a také Petrův dres z OH v Riu. Vyhrát lze i další atraktivní ceny, dokonce večeři s Petrem! Akce bude probíhat na oficiálním Petrově facebookovém profilu až do čtvrtka 19. října.



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste