Rudi Altig zemřel v sobotu na rakovinu v německém Remagenu. Informoval o tom německý cyklistický svaz. Altig byl první velkou hvězdou německé cyklistiky a nejlepší cyklista ze západní části rozděleného Německa. Téměř všichni ostatní špičkoví cyklisté pocházejí z východu, bývalého NDR, kde má cyklistika delší tradici díky podpoře státu. Ullrich, Zabel, ale i současní němečtí cyklisté pocházejí převážně z bývalého NDR.
Altig s Gimondim na Giru 2012
Altig byl jedinou německou cyklistickou hvězdou šedesátých let. Svoji cyklistickou kariéru zahájil na dráze, kde jezdil se svým bratrem Willim. Profesionálem se stal v roce 1960 a hned se stal mistrem světa v stíhačce. A o rok později opět. Hvězdou byl především v šestidenních, vyhrál jich 22! Ale vždy tvrdil, že na dráze jezdil především kvůli penězům, aby si na šestidenních přes zimu vydělal: ,,Jezdil jsem na dráze, protože jsem tam mohl vyhrát peníze. Kdybych si nemohl vydělat nějaké peníze, nejezdil bych po všech těch velodromech světa kvůli šestidenním. Teď jsou cyklisté lépe placení, nejsou nucení jezdit silnici I dráhu. My, v naší době, jsme dělali vše pro to, abychom vyhráli nějaké peníze."
Altig například nikdy nejel Kolem Lombardie, protože už se soustředil na dráhovou sezónu, ale své největší úspěchy přesto sbíral na silnici. V roce 1962 vyhrál španělskou Vueltu a také tři etapy. Ve stejném roce získal tři etapy na Tour de France a vyhrál zelený trikot. O dva roky později vyhrál svoji první monumentální klasiku - Kolem Flander. Posledních šedesát kilometrů jel sám a vyhrál s náskokem přes čtyři minuty. V roce 1965 dojel druhý na světovém šampionátu v San Sebastianu, pouze Brit Tom Simpson byl tenkrát lepší, ale Altig na své velké vítězství nemusel dlouho čekat. V roce 1966 vyhrál na domácí půdě na Nürburgringu.
Altig a s ním i ostatní dva medailisté po závodě odmítli odevzdat vzorek moči na dopingovou zkoušku. Altig v té době také pronesl slavnou větu: ,,Jsme profesionálové, ne sportovci." Altig tím chtěl říct, že dopingové testy jsou pod jeho a ostatních cyklistů úroveň a také kvůli nim protestoval peloton Tour de France.
Vysoký, načesaný a dobře vypadající Altig byl ve své době velká hvězda, vítězil jako běžícím pásu, v roce 1968 vyhrál svůj druhý monument Milán - Sanremo. Během svojí kariéry jezdil za slavné celky jako byly Rapha-Gitane-Dunlop, Saint Raphael, Molteni a Salvarani. A závodil po boku s Jacquesem Anquetilem, Giannim Mottou či Felice Gimondim. Díky své otevřené povaze byl populární, rád se bavil s novináři a díky tomu sbíral přízeň fanoušků. Byl vlastně dost podobný Petru Saganovi. Byl podobný typ závodníka a také podobně veselý typ člověka. Jen byl ještě o trochu lepší než Sagan, ačkoliv Sagan má ještě spoustu času dosáhnout stejných vítězství. Altig před začátkem cyklistické kariéry dělal gymnastiku a spoustu kousků předváděl i na závodech. Chodil po rukou, stavěl se na hlavu a podobně.
Strávil celkem 18 dní ve žlutém trikotu na Tour de France a vyhrál 18 etap na všech třech Grand Tour. Dále titul mistra světa a dva monumenty. To jsou největší úspěchy jeho kariéry. První německé cyklistické hvězdy a kontroverzní osobnosti, která se velmi pravděpodobně neštítila dopingu, ale taková byla doba.
31. července, 50 let po mistrovství světa, kde získal titul, se bude konat jednorázový závod 1. kategorie UCI na Nürburgringu, na počest Rudiho Altiga.
Foto Sirotti