Za kondiční faktory sportovního výkonu se považují pohybové schopnosti, což jsou v podstatě vnitřní předpoklady organismu člověka k jakékoliv pohybové činnosti. Z toho vyplývá, že i pohybové schopnosti jsou částečně vrozené (ach ta genetika).

Znovu si jejich rozdělení zjednodušíme a to na schopnosti silové, rychlostní, vytrvalostní a koordinační. Všechny se nepřetržitě podílejí na konkrétním pohybovém úkonu, jen každá v různých situacích v odlišné míře (kopec = více síly, sprint = více rychlosti, sjezd = koordinace). Na druhou stranu pohybová dovednost je již konkrétní provedení pohybu (= správně a čistě sjet kopec, přeskočit kámen, atd). Taková dovednost už se dá naučit. Takže například Franta je nadšený cyklista, od přírody silné nohy a je strašně rychlý (schopnost), ale teprve v dráhařském oddíle SK Zadřená tříska se naučil výborně špurtovat, a tak se stal konečně mistrem ČR (dovednost).

Síla je schopnost překonávat, udržet nebo brzdit určitý odpor, určují ji tři aspekty:
a)      Příčný průřez svalu – velikost a počet svalových vláken
b)      Nitrosvalová koordinace – počet zapojených svalových vláken. Totiž ne všechna svalová vlákna se podílejí na výkonu. U netrénovaného jedince je to sotva polovina, trénovaný jedinec dokáže zapojit až 80% svalových vláken
c)       Mezisvalová koordinace – neboli souhra svalových skupin (zde mají výhodu ti, co rádi a často cvičí s celým tělem na rozdíl od těch, co posilují každý sval zvlášť)

Při tréninku silových schopností musíme zohlednit minimálně velikost odporu, rychlost a délku trvání pohybu, z čehož plynou pojmy jako síla absolutní (maximální), výbušná (rychlá) či vytrvalostní (dlouhotrvající). Když k tomu přičteme jejich vzájemné kombinace, můžeme se jen silou zabývat hodiny a hodiny :-)

Podstatné je ale také zmínit fakt, že silová připravenost nejen že zlepšuje už ze své podstaty cyklistův výkon, ale také nás chrání před většími následky poškození při pádech, přetížení a jiných negativních důsledcích sportu.

Rychlostní schopnosti jsou asi nejvíce geneticky zakořeněny a jejich trénovatelost je tím pádem nejmenší ze všech uvedených. Přesto kus práce lze v tréninku vždy udělat. Nejdůležitější informací je fakt, že maximální intenzitou prováděný výkon může trvat nejvýše 10 - 15 sekund! Při delších výkonech už nelze fyziologicky udržet maximální úsilí a tím se přestává jednat o rychlostní výkon. Tedy hláška „5 km před cílem jsem začal špurtovat a vydržel to až na pásku…“ je sice obdivuhodná, ale dotyčný si zkrátka jen vsadil velmi intenzivní anaerobní interval, který energeticky zajišťují již naprosto odlišné systémy. Trénujete-li rychlost, trénujte pársekundové úseky maximálním nasazením a velkým intervalem odpočinku.

Pro náš sport asi ty nejdůležitější jsou schopnosti vytrvalostní. Není to v zásadě nic jiného, než „odolávání únavě“ :-) U vytrvalosti má zásadní význam energetické zabezpečení samotného výkonu, o tom si řekneme hned v následujícím díle abecedy.

Prozatím nám postačí znát následující rozdělení vytrvalosti:
a)      Dlouhodobá – doba trvání výkonu je cokoliv nad 10 minut !!!
b)      Střednědobá – 8 - 10 minut
c)      Krátkodobá – 2 - 3 minuty
d)      Rychlostní – jsou výkony trvající 20 - 40 sekund

Tedy je zde jasně patrné, že již 20ti sekundový výkon patří do kategorie vytrvalostních výkonů :-) Co potom teprve 6 hodin etapy na Grand Tours... Vysoká úroveň dlouhodobé vytrvalosti znamená většinou také rychlejší průběh regeneračních procesů. Zkrátka většina cyklistických disciplín stojí na pevných základech aerobní složky tréninku, chcete-li na objemech. Ovšem ani to nemusí znamenat 4 - 6ti hodinové tréninky 5x do týdne (viz a) Dlouhodobá vytrvalost :-)).

Koordinační schopnosti jsou, zdá se, relativně na chvostu, přesto i ony mají co říci do celkového projevu sportovce. Všechny tři výše uvedené jsou primárně závislé na metabolických procesech v těle (využívání energie ze zdrojů). Koordinace, nebo také „obratnost“, je podmíněna především Centrální nervovou soustavou.  Pracovně tuto oblast nazývám „motorická inteligence“. Zkrátka někdo má zhůry dáno a vše se naučí mnohem rychleji. Koordinační schopnosti velmi úzce souvisí s technickou přípravou (viz. 1. díl). Patří sem orientace v prostoru, rovnováha, reakce, rytmus, odhad, spojování pohybů, atd… Takový motorický intelektuál je často nazýván talentem. Talentům se ale zpravidla zase nechce moc trénovat. :-)

Je to začarovaný kruh…