Paříž - Roubaix je na programu už tuto neděli, fanoušci a experti stále vzpomínají na Kolem Flander, ale pozornost se pomalu upíná k největší že všech klasik, k Paříž - Roubaix. Na Ronde Sagan nadchnul. Udělal vše správně a dojel si sólově pro vítězství, navíc před jedním z nejlepších klasikářů všech dob, před Fabianem Cancellarou. A v dresu mistra světa, což naposledy dokázal Tom Boonen před deseti lety. Prostě to byl skvělý den pro slovenského cyklistu. Hlavně však už konečně prolomil prokletí a vyhrál svůj první monument.
Média v Belgii a jinde ve světě se rozplývala nad jízdou Petra Sagana a přirovnávala jeho jízdu k úspěchům Eddyho Merckxe. To se nám však zdá jako trochu přehnané nadšení. Sagan nevyhrál o pět minut, ale o 25 vteřin a třeba Cancellara býval ještě více suverénní. Ale momentální nadšení z posledního závodu k tomu prostě patří.
Zajímavé ale je, jaký zájem a nadšení fanoušků vyvolává osobnost Petra Sagana. Výsledky dělá samozřejmě skvělé, bez nich by to nešlo, ale Sagan víc než kdokoliv jiný poutá na sebe a své úspěchy pozornost. Jeho loňské vítězství na světovém šampionátu bylo oslavováno víc, než třeba vítězství Michala Kwiatkowského, nebo před ním vítězství Ruie Costy. Přitom závod ve Florencii byl zajímavější než ten v Richmondu. A toto neskrývané a davové nadšení z Petra Sagana není patrné jen v našem regionu, to by bylo logické, je přece Slovák, ale jeho osobnost funguje na fanoušky po celém světě. Je vidět, že se v tomto smyslu narodila opravdu velká osobnost a že dokáže bavit fanoušky cyklistiky.
Teď jde ale o něco jiného a pro Sagana rozhodně o dost těžšího. Kolem Flander úřadujícímu mistru světa sedí mnohem více než Roubaix. To lze poznat i podle výsledků. Na Ronde vyhrál a jednou byl druhý. Na Roubaix startoval zatím čtyřikrát a nejlepším výsledkem je šesté místo z roku 2014. Loni měl problémy se zažíváním i s kolem a dojel na 23. místě.
Letos je ale bezpochyby mnohem lepší. A patří k nejužšímu výběru favoritů. Vítězství na Ronde a Roubaix v jediném roce se zatím podařilo deseti cyklistům. Prvním byl už v roce 1923 Švýcar Heiri Sutter. O devět let později jej napodobil Belgičan Romain Gijssels, o dva roky později vyhrál double další Belgičan Gaston Rebry, ale poté se muselo čekat dvacet let až do roku 1954 kdy oba závody vyhrál Raymond Impanis. Poté to šlo rychle za sebou a byli to samí Belgičané. V roce 1957 Fred De Bruyne a v roce 1962 slavný Rik van Looy. Dalším byl až v roce 1977 Roger De Vlaeminck. A následovala další pauza - dlouhých 26 let, než opět oba závody vyhrál Peter Van Petegem v roce 2003. Od té doby ale je double opět častější, v roce 2005 vyhrál Tom Boonen, v roce 2010 Fabian Cancellara, o dva roky později opět Boonen a v další sezóně zase Cancellara. Jak je zřejmé, jen dva cyklisté získali double hned dvakrát - Tom Boonen a Fabian Cancellara. I to svědčí o jejich výjimečnosti. Sagan může být další, má na to dost času.
Jenže Roubaix je z taktického hlediska těžší závod. Víc záleží na týmu a ten nemá Sagan nejlepší. Může však vyčkávat a držet se hlavních rivalů. Zejména Fabiana Cancellary, který bude asi opět nejvážnějším soupeřem. Také Etixx - Quick Step bude chtít využít svoji početní převahu. Navíc všem lídrům Etixxu, Zdeňku Štybarovi, Tomu Boonenovi a Nikimu Terpstrovi francouzský závod vyhovuje více, než domácí Ronde. A zamíchat vývojem závodu budou chtít i další silné týmy a jednotlivci. Rozhodně to bude pro Sagana těžší. Každý si ho bude hlídat po triumfu na Kolem Flander, ale na to už je zvyklý a umí se v závěru závodu sám o sebe postarat.
Foto Sirotti
