Evenepoel patří k nejlepším cyklistům současnosti, ale v jedné věci se rozhodně nemůže srovnávat s Tadejem Pogačarem, ale ani s Jonasem Vingegaardem. Nikdy si totiž nemůžete být jistí, zda belgický cyklista na závodech, které mu vyhovují, uspěje, nebo propadne.

„To, co je teď moje výborná forma, bych chtěl považovat za svůj standard,“ říká Evenepoel v rozhovoru pro Specialized během návštěvy kalifornského sídla americké značky v Morgan Hill.

„Musíme najít způsob, jak posunout můj standard výš, abych ve dnech, kdy se mi opravdu daří, dokázal předvést ještě víc. Abych si i při určitém poklesu ze svého vrcholného výkonu stále udržel velmi vysokou úroveň. V uplynulé sezóně byly mými nejlepšími dny vítězná etapa na Tour a časovka. Právě tuto výkonnost musím mít jako standard. A nad ní chci mít ještě mimořádně povedené dny. To je něco, na co se musíme během zimy zaměřit a zjistit, co je možné a co ne. S týmem, který mám kolem sebe, bychom ale měli být schopni najít potřebná procenta.“

Přesto byl se svou letošní sezónou spokojený, úspěchů totiž posbíral spoustu. „Svůj první rok v Red Bullu bych ohodnotil osmi body z deseti. Zažil jsem velmi dobré chvíle, především na Tour de France a na některých šampionátech. Na monumentech jsem ale ne vždy dosahoval výkonů, jaké jsem si představoval.“

Letos jel tři monumentální klasiky a skončil dvakrát třetí a jednou čtvrtý. Co by za to jiní závodníci dali! Jenže na žádné z nich neměl blízko k vítězství, a to je pro závodníka jeho formátu problém. Ačkoliv třetí místo při debutu na Kolem Flander bere velmi pozitivně. „Byla to moje první účast a vůbec jsem nevěděl, co mám očekávat. To, že jsem při prvním průjezdu přes Paterberg stále dokázal držet krok s Mathieuem van der Poelem a Tadejem Pogačarem, je velmi dobrý výsledek.“

Na Tour si chce v časovkách vytvořit náskok před horami

V jedné disciplíně nemá Evenepoel už delší dobu žádnou konkurenci. Je nejlepším časovkářem světa a chce toho víc využít i v etapových závodech. „Výkony, kterých dosahuji v samostatných časovkách, bych chtěl předvádět také v časovkách na Grand Tours. Například na mistrovství světa jsem vyhrál o minutu před Filippem Gannou a na Časovce národů jsem získal na Jaye Vinea náskok dvou minut a jedenácti sekund. Kdybych dokázal podobné výkony předvádět také v časovkách na velkých etapových závodech, mohl bych získat ještě větší náskok.“

Mohl by toho využít už na příští Tour de France, kde pořadatelé navýšili počet časovkářských kilometrů. „Celkově jsem s trasou velmi spokojený. Oproti loňsku je to krok vpřed. Tehdy bylo na programu jen 26 kilometrů individuální časovky a dvacetikilometrová týmová časovka, zatímco příští rok nás čekají dvě individuální časovky o délce 38 a 32 kilometrů. Podle mě tak půjde o největší porci časovkářských kilometrů od roku 2012,“ pochvaluje si.

„První časovka navíc podle toho, co jsem zatím viděl, není příliš technická. Je tam hodně dlouhých rovných úseků a je mírně zvlněná. To by mi mělo vyhovovat. Také časovka v Toulouse je poměrně rovinatá až k úpatí krátkého, prudkého stoupání. I ta by mi tedy měla sedět,“ věří si čtyřnásobný mistr světa a olympijský vítěz v individuální časovce.

„Musíme vymyslet strategii, abych do časovek přijížděl co nejčerstvější a potom mohl soupeřům pořádně zatopit. Uvidíme, jaké časové rozdíly to přinese v celkovém pořadí. V první řadě je to skvělá příležitost vyhrát dvě etapy, zároveň ale samozřejmě chci získat co nejvíce času pro celkovou klasifikaci.“

Skladba trasy v kombinaci s jeho letošními výkony Evenepoela povzbuzuje. Může být pro Pogačara vážnou hrozbou? „Před první časovkou to nebude nijak mimořádně náročné. První skutečné hory přijdou až kolem deváté nebo desáté etapy. Ještě před Alpami bych tak mohl získat pěkný náskok. To mi může pomoci a dodat dobrý pocit před nejtěžšími horskými etapami.“

„Loni jsem skončil druhý a vzhledem k trase to bylo vlastně překvapení. Někde uvnitř jsem věděl, že na to mám, ale v posledních deseti dnech bylo hodně stoupání. Tak dobré výkony jsem v horách podával poprvé. Letos jsou na programu časovky, v úvodu více klasikářských etap a pouze tři horské dojezdy. To mi vyhovuje víc než například deset dojezdů na kopec. V Alpách nás čekají dvě mimořádně těžké etapy a jedna v Pyrenejích, ale celkově je to velmi pěkná trasa.“

Duhový dres nechce vůbec svlékat

Nedlouho po Tour de France se bude snažit uspět i na dalším velkém závodě. Chce se totiž stát mistrem světa na jednom šampionátu v časovce i v závodě s hromadným startem.

„Double na mistrovství světa mám v hlavě. Bylo by to něco výjimečného, protože se to ještě nikomu nepodařilo. Na olympijských hrách už jsem to dokázal, ale s duhovým dresem by to bylo ještě lepší. Dvanáct měsíců bych nosil duhový dres na obou kolech. To je můj další největší cíl.“