30 let firmy Kalas Sportswear z Tábora - díl 2. Léta učednická

12.01.2022 | TZ KALAS Sportswear

30 let firmy Kalas Sportswear z Tábora - díl 2. Léta učednická

Se zcela novým a nečekaným podnikatelským záměrem se Kalaš vrátil do Tábora, kde se ihned s vervou sobě vlastní pustil do kroků potřebných k založení vlastní dílny na výrobu cyklistického oblečení.

Vyhledal v Táboře největší oděvní firmu, kde si najal první šičky a začal vstřebávat základní postupy šití. Každý měsíc podnikal cestu z Tábora do Lugana, kde sídlila firma, pro něž měl šít cyklistické dresy a kraťasy. Při prvních návštěvách trávil ve výrobě několik dní, aby ho Toni důkladně zasvětil do výroby a ukázal, jak správně a kvalitně šít. S hlavou plnou poznatků a nákladním prostorem dodávky plným kusů látek se vracel zpět do Československa, kde musel různé části látek ručně nasublimovat sítotiskem, nechat sešít a dovést zpět do Švýcarska.

Pravidelných cest z Tábora do Lugana přes zasněžené Alpy absolvoval Čestmír Kalaš nespočetně.

Již z prvních objednávek bylo patrné, že kvalita oblečení je na vysoké úrovni, a tudíž přicházely stále další objednávky. S rostoucím počtem zakázek, rostla i potřeba pro větší prostory a více zaměstnanců. Táborská oděvní firma Otavan, u níž si Kalaš zprvu nechával zhotovit první objednávky, se dostala do finančních potíží a byla nucena ve velkém propouštět. Na pracovním trhu se tedy objevilo hned několik nezaměstnaných švadlen, kterým Kalaš okamžitě nabídl práci. Na okraji Tábora našel vhodnou budovu pro zřízení nové dílny a mohl tak přijímat další zakázky ze Švýcarska. Do nové dílny ho přijela navštívit i Toniho manželka, aby předala své zkušenosti a zaučila nové švadleny, které šily podle vzorových dresů a kraťasů.

„Byla to půvabná dáma řeckého původu, která uměla několik světových jazyků. Když přišla na dílnu, sundala si svůj norkový kožich, zasedla k šicímu stroji a předvedla nám, jak se co dělá. My jsme se všichni na sebe uznale podívali a žasli nad její dovedností.“ 

Začátky nebyly vůbec jednoduché. Očividná zoufalost nad záplavou objednávek dresů přinutila Čestmíra Kalaše k okamžitému rozšíření výroby. 

Jelikož k výrobě cyklistického oblečení s vlastním designem jsou zapotřebí i další stroje než jen ty šicí, kterých měl Kalaš k dispozici jen pár, musel začít shánět. V té době však nebylo snadné takové stroje získat. Počátkem devadesátých let na jihočeském příhraničí vyrostlo několik textilek. Tím začaly značně konkurovat hornorakouským dílnám, z nichž několik záhy zkrachovalo. Jistý jugoslávský spekulant skoupil veškeré stroje po hornorakouských zbankrotovaných fabrikách a nabízel je na prodej ve své stodole. To se dozvěděl Toni Maier a společně se svým novým subdodavatelem z Československa je jel obhlédnout. 

Toni ukázal na několik základních strojů, které budou v Táboře zapotřebí pro důkladné zpracování cyklistického oblečení. Investovat do strojů však již musel Kalaš sám z vlastní kapsy. Hotově. Na rozjezd svého podnikání vynaložil všechny své rodinné úspory, které v té době činily 70 000 Kč. To stačilo pouze na začátek. Později do tak složitého procesu, jakým je výroba cyklistického oblečení, musel investovat dalších 400 000 Kč, které si půjčil z banky.

„Vzal jsem si půjčku na 400 000 Kč a musel jsem ji garantovat naším rodinným barákem. Moje žena samozřejmě šílela. Říkala mi, že nemám žádné zkušenosti, že zkrachuju a že půjdeme bydlet s rodinou pod most. Když má člověk takové závazky, to se pak musí snažit.“

Nové stroje nebylo snadné do budovy dostat. Musela se tedy vybourat zeď, stroje přesunout dovnitř a zeď opět zazdít.

Podnikání vyžadovalo samozřejmě spousta času a zdálo se až nadlidské, že Čestmír Kalaš dovedl skloubit funkci reprezentačního trenéra, trenéra a předsedu táborského oddílu a starat se o rozjíždějící byznys v cyklistickém oblečení.

„Nemohl jsem samozřejmě dělat tolik funkcí. Vzpomínám si, že jeden víkend jsme byli v Nizozemsku na závodech, já tam lítal celou neděli po trati, pak jsme odřídil cestu do Československa a ve tři ráno jsme byli doma. Na pár hodin jsem se prospal a hned šel do dílny. Funkci reprezentačního trenéra jsem tedy přenechal.“

Zakázky ze Švýcarska však stále rychle přibývaly, až pomalu začaly přesahovat potřebnou dobu k jejich zhotovení a Kalaš musel začít hledat další švadleny, aby rozšířil svou výrobu. Novou spolupráci se mu podařilo navázat ve Veselí nad Lužnicí v tehdejším Lidovém družstvu Blata. Spolupráce však neměla dlouhého trvání.

Pokračování příště...

O tom, proč Kalaš rychle ukončil novou spolupráci ve Veselí nad Lužnicí a kdo hrál důležitou klíčovou roli v historii firmy KALAS Sportswear se dozvíte v příští kapitole, kterou uveřejníme 10. 02. 2022.

Kalas | Kapitola 2 - Léta učednická



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste