Na úpatí prvního průjezdu Mur de Huy 30 km před cílem se před 50člennou skupinou pohybovaly s náskokem 25 sekund tři dívky: Brand z Treku, Chabbey z Canyonu a Henderson z Jumba. Na vrcholu tohoto cílového stoupání bylo hlavní pole chudší o několik závodnic, na které už to bylo příliš.

20 km před cílem ve stoupání Cote d´Ereffe byl únik zlikvidován a do útoku zavelela Demi Vollering (SD Worx), kterou stínovala Ruth Winder (Trek), jež se následně vydala do sólo akce. Přineslo to další početní redukci čelní skupiny, takže vepředu zůstalo zhruba třicet žen.

15 km před cílem měla Winder 30 sekund náskok. Ve stíhací skupině panoval relativní klid.

V předposledním stoupání Cote du chemin des Gueuses 11 km před cílem zaútočila z hlavního pole Van Vleuten. Výsledkem bylo oddělení 9členné skupiny se všemi největšími favoritkami s jedinou výjimkou: Marianne Vos.

Elisa Longo Borghini a Annemiek Van Vleuten

V druhé části tohoto stoupání najela na čelo ve vysokém tempu Vollering, ale Winder jela výborně a i po tomto kopci 8 km před cílem měla stále 20 sekund k dobru. Za ní se místo pravidelného tempa zprvu nastupovalo, takže náskok Winder 5 km před cílem opět vzrostl na 30 sekund.

Ve skupině pronásledovatelek měly týmy po jedné závodnici s výjimkou SD Worx, takže Vollering se obětovala a k úpatí Mur de Huy stáhla Winder na minimální odstup.

Jakmile se stěna zvedla nad 10%, začala udávat tempo Van der Breggen. Za ní se držely Borghini, Niewiadoma, Van Vleuten a Ludwig. Pak už byla malá mezera. První z čelní pětice nestačila Ludwig, nejlépe vypadaly Ven der Breggen a Niewiadoma, které jely bok po boku.

150 metrů před metou zkusila Niewiadoma nástup, ale Breggen ho úspěšně odrazila a vydala se vstříc sedmému triumfu.

Longo Borghini odsunula Van Vleuten ze stupňů vítězů metr před páskou, když Vleuten předčasně ukončila práci.

Sedmkrát v řadě je zcela výjimečný cyklistický počin.

Týmové kolegyně Ruth Winder a Longo Borghini po absolvování Valonského šípu