Chaos v Polsku: Dan Turek pátý

07.09.2020 | Jiří Vlasák, foto: Israel Cycling Academy, Wibatech Merx 7R

Dan Turek byl jediný z českých cyklistů, jenž se účastnil 28. ročníku etapového závodu s oficiálním názvem Albertina Baltyk - Karkonosze Tour, který proběhl od 4. do 6. září, a dokončil ho na velmi dobrém 5. místě. Výsledku si cení, ale co si společně se všemi účastníky „užil“, to nám objasnil v rozhovoru.

Na start se postavil jeden ProTour tým, norský Uno-X, dále 10 kontinentálních týmů včetně Israel Cycling Academy či Jumbo-Visma Dvelopment, dva národní: polský a německý, a 7 klubových. Jelo se sice v Polsku, ale nejpočetnější zastoupení měli Němci, celkem 44, Poláků bylo 27 a Nizozemců 23. Ostatní národnosti byly v jednotkách.

Dana nejspíš poznáme: druhý zleva

Původně mělo jít o čtyřetapový závod, ale první etapa byla zrušena. Druhá i třetí končily hromadným dojezdem. O konečném výsledku se tedy rozhodovalo v poslední s centrem v Piechowicích, kousek od Harrachova mezi Szklarskou Porebou a Jelení Horou.

Etapu a tím i etapák vyhrál Polák Aniolkowski (CCC Development) před krajany Paterskim (Wibatech) a Stachowiakem (Voster). Dan dojel pátý (viz titulní snímek) a tato příčka mu tedy patří i celkově. V týmech bylo nejlepší Uno-X před Israelem a Wibatechem.

Dane, blahopřeju k dalšímu velmi dobrému výsledku této sezóny. Jak ses ocitl na tomto etapáku?

Tým mě povolal na poslední chvíli jako záskok za jednoho Izraelce, který nebyl úplně v pohodě na předešlých Karpatských kurýrech.

Proč byla zrušena první etapa?

Především šlo o nejhůř zorganizovaný závod tak za poslední tři roky, který jsem absolvoval. Údajně chtěli ještě před první etapu dát prolog, ale oboje zrušili s odůvodněním, že si starosta nepřeje sportovní akce. Můj soukromý názor je, že chtěli ušetřit peníze.

Nikde jsem nenašel profily etap, ani na webovkách závodu.

To nikdo!

Potíží tedy bylo víc?

Nikdo den předem nevěděl, jak bude vypadat druhá etapa. Nikdo neznal přesný rozpis i trasu. Přijeli jsme na start, a tam nebylo nic připraveného. Prostě vůbec nic. Pak nám řekli, že vrchařská prémie možná bude někde jinde, než bylo původně zamýšleno, ale není to jisté.

Druhá etapa už byla lepší?

Ne. Původně se mělo jet kolem stovky, na poslední chvíli ji zkrátili o třetinu. Ale uprostřed etapy se závod zastavil, stáli jsme dlouhé minuty, údajně proto, že se přejížděli hranice krajů a bylo nutno vyměnit policejní doprovod. Tuhle část etapy tedy neutralizovali. Pak se jelo stále rovně po široké silnici a hodně rychle, samotný závěr zúžili na šířku jednoho auta, zatáčka doprava a cíl. Hodně „dobrý“ nápad. Naštěstí se tam nikdo nesmotal.

Do třetice všeho špatného?

Třetí etapa už byla poměrně normální. Jelo se na okruhu, kde byl pětikilometrový kopec s průměrem 5%. Mým úkolem bylo jet na Ávilu, který má dobrý spurt. První dvě kola se jela standardně, pořádně  závodit se začalo v posledním okruhu. Pojal jsem to aktivně, pohyboval jsem se vepředu, kopec jsem jel dvě třetiny na špici.

Ávila ale nakonec nestačil.

Na kopci se to lámalo, po sjezdu už byla krátká rovinka a cíl. Přes vršek poodjelo pár lidí, dojížděl jsem je a Ávilu ztratil. Údajně na mě křičel, ale já ho neslyšel. Zůstalo nás vepředu sedm a Ávila přijel osamoceně za námi.

Říkáš, že se jelo přes ne příliš lehký kopec, ale vyhrál sprinter Aniolkowski.

On ten kopec nebyl strmý. Celý jsem ho jezdil na velký převodník.

Co samotný závěr? Bylo na lepší umístění?

Závěr se jel šedesátkou, a tak, jak jsme se naskládali ve sjezdu, to taky dojelo do cíle.

Takže trošku „exotický“ zážitek z tohoto podniku.

Obecně se neslo mezi týmy, že už sem nikdo nepojede. Náš tým určitě ne.

Jak si ceníš výsledku?

Páté místo je pěkné. Ale za těchto podmínek ho nepřeceňuju. Víc se ukáže teď na Solidaritě (pozn.: 9.-12. září), kam se zrovna letecky přesouvám.

Máš poměrně velmi dobrou sezónu. Kdekoli jsi startoval, tak jsi byl vidět. Namátkou na domácím šampionátu nebo na mistrovství Evropy.

Jsem s výsledky docela dost spokojený. Třeba na Evropě jsem dodatečně vyhodnotil, že určitě bylo lepší pomoci v závěru Adamu Ťoupalíkovi a pak už jen dojet do cíle, než se snažit i o vlastní výsledek a umístit se někde mezi 10. až 15. místem.

Hraje v těchto výsledcích i motivace získat dobrou smlouvu na příští rok?

O to se teď snaží všichni, takže i v mém případě to hraje roli. Ale spíše má větší vliv to, že loni jsem měl skoro 90 závodních dnů, kdežto letos tím, že je sezóna kratší, tak jsem v závodech víc v pohodě, nejsem tak unavený a daří se.

A smlouva?

Zatím nic, ale zrovna se snažím kontaktovat manažera, abych získal nejnovější informace. Tím, že je teď na Tour, je to samozřejmě složitější.

Tak přeju, ať se vyvede celá sezóna a pěknou smlouvu na minimálně další rok.

Jiří Vlasák
Všechny články autora