Kwiatkowského vliv na současnou polskou cyklistiku má velmi konkrétní výsledky. Dobrým příkladem byl úterní program na světovém šampionátu v Montréalu.
Nejdříve se Kwiatkowski postavil na start smíšené časovky družstev, kterou Polsko dokončilo na osmém místě. O několik hodin později pak získala titul mezi juniorkami Maria Okrucińska. Osmnáctiletá závodnice přitom zahájila svou kariéru v jeho akademii Copernicus, takže Kwiatkowski měl na jejím rozvoji také svůj podíl.
„Máme talentované mladé závodníky, muže i ženy. Jsou tady a chtějí se stát mistry světa a můžou to dokázat,“ předpověděl Kwiatkowski úspěch Okrucińské po dojezdu svého závodu ve smíšené štafetě.
V posledních letech už Kwiatkowski nesbírá vítězství jako ve svém nejlepším období, jeho role v polském národním týmu je však stále důležitá.
„Cyklistika je tak skvělý sport, že si ji můžete užívat v různých rolích,“ vysvětluje exkluzivně pro RoadCycling.cz. „V minulosti jsem byl favorit a teď jsem něco jako kapitán. Snažím se pomáhat se vším okolo polského národního týmu. Chci povzbudit ostatní, dodat jim motivaci, ukázat jim, jak pracuji. Protože když jsem byl já mladý, taky jsem vzhlížel a učil se od starších závodníků.“
V pozici mentora působí také v týmu Netcompany Ineos. „Snažím se motivovat týmové kolegy, dávat jim nějaké rady a podobně, aby vyhrávali závody,“ potvrzuje.
Sám přitom během své kariéry čerpal zkušenosti od celé řady závodníků. „Jsem rád, že cyklistika není individuální sport, ale týmový. Závodil jsem se spoustou kluků v různých týmech a učil jsem se ode všech. Je hezké, že můžete svůj život a sport sdílet s mnoha různými lidmi a zjistit něco o jejich kultuře a podobně.“
Neznamená to však, že by se už chystal s aktivním závoděním skončit a stát se sportovním ředitelem, trenérem nebo manažerem. Stále má osobní ambice v sedle svého kola.
„Rád bych byl zase ve formě, snažím se dostat do nejlepší kondice, myslím, že je to stále možné,“ věří šestatřicetiletý cyklista. „Poslední tři roky jsem měl hrozně moc smůly, pády a zranění a teď se snažím dostat do nejlepší formy. Blížím se k ní, ale vyžaduje to čas a hodně odříkání. Není to snadné.“
„Samozřejmě je mnohem snazší, když vyhráváte jeden závod za druhým, ale mít horší období je součástí hry.“
S profesionální cyklistikou začal Kwiatkowski už před více než 16 lety. Závodil proti velkým šampionům, dalším hvězdám pomáhal k úspěchům a sám posbíral řadu cenných triumfů. Má tak dostatek zkušeností, aby mohl porovnat, jak moc se profesionální silniční cyklistika od roku 2010 změnila. Jaký je podle něj největší rozdíl?
„Dnes cítíte tlak na každém závodě,“ zamýšlí se Kwiatkowski. „Když jsem byl mistr světa v roce 2015, mohl jsem jet do Argentiny v klidu odstartovat sezónu, protože mi v týmu říkali, že tam nejsou žádná média a nikdo tam nebude řešit moje výsledky.“
„A dnes má každý tým vlastní mediální tým a najednou se snažíte uspět všude, nemůžete si dovolit se v nějakém závodě schovávat,“ porovnává.
Velký rozdíl vidí také v tom, kolik závodů je jeden závodník při takovém tlaku schopný za rok absolvovat. V roce 2018 objel za rok 91 závodních dní, v posledních třech letech se přes 60 závodních dní nedostal.
„Dnes je skoro každý závod důležitý, a proto je tak těžké závodit od ledna do října.“
Letos však ještě minimálně dva závody do své statistiky přidá. Je totiž nominovaný do závodu s hromadným startem jak na světovém šampionátu v Montréalu, tak i na mistrovství Evropy ve Slovinsku.
„Chci ze sebe dostat sto procent a těším se na to,“ dodává.
