V závodě se rozhodně neschovávali, vždyť Wout van Aert se připojil k nebezpečnému úniku Mathieuho van der Poela více než devadesát kilometrů před cílem. V tu chvíli vypadalo pro Belgii vše výborně, protože měla silného zástupce vpředu a Evenepoel mohl šetřit síly v pelotonu.
„Francouzi udělali závod velmi těžký. Nebylo by pro mě snadné jen se držet v pelotonu a pak něco vymyslet. Myslím, že bylo dobře, že jsem byl vpředu,“ nelitoval Van Aert své aktivity.
Jenže na další útok Van der Poela už odpověď neměl a najednou se Belgičané ocitli v nevýhodné situaci. „Bylo to strašně těžké a pro mě až příliš těžké,“ zhodnotil svůj výkon Van Aert. „Odjel jsem dobrý závod, ale čtyři nebo pět kol před cílem už mi začaly docházet síly. Mrzí mě to, ale víc ve mně nebylo.“

V tu chvíli by bylo logické, že se zezadu pokusí zaútočit Evenepoel, jenže ani ten neměl z čeho brát. Přesto se Van Aert po návratu do hlavní skupiny pokusil smazat ztrátu na skupinu kolem Van der Poela a pomoci svému krajanovi. „Mohl jsem už jen zkoušet dostat Remca blíž k čelu závodu,“ řekl.
Jenže Evenepoel nedokázal reagovat na útoky soupeřů a do boje o titul se vůbec nedostal. „Ale u Remca nikdy nevíte. Takže jsem pořád věřil, že to může vyjít, i když můj vlastní závod už skončil,“ vysvětloval Van Aert.
Evenepoel se necítil dobře od prvního kola
Evenepoel dorazil do cíle na dvanáctém místě a byl s tím smířený. „Kdybych si mohl vybírat dny, kdy budu mít dobrou formu, bylo by to snadné. Vyhrál nejsilnější, o tom nebylo pochyb,“ povídal po dojezdu.
„Byl to totiž těžký závod. Už od prvního kola jsem cítil, že mi toho v nohách moc nezbývá. Doufal jsem, že se přes to v závěru dostanu, ale trať mi to nedovolila. Zvlášť když člověk nemá svůj den. Zbývalo mi jen trpět a zatnout zuby.“
Ačkoliv v průběhu závodu z hlavní skupiny mnohokrát odpadl, vždy se do ní nakonec vrátil a v závěru předposledního kola se ještě pokusil o útok na medaili. „Měl jsem pocit, že tento útok byl ten správný. Ale pak to Del Toro dojel. To je škoda.“
„Prostě jsem neměl dobrý den,“ vysvětlil svůj překvapivě slabý výkon a výsledek. „Doufal jsem, že to v závěru nějak překonám, ale trať mi to nedovolila.“

„Jsme samozřejmě z výsledku zklamaní“
Trenér národního týmu Serge Pauwels nemohl být s vystoupením svých závodníků spokojený. Po odpadnutí Van Aerta z čelní skupiny už nic nešlo podle plánu.
„Wout rychle změnil plán a začal pracovat pro Remca, ale brzy se ukázalo, že Remco nemá svůj nejlepší den,“ litoval Pauwels.
„Podle toho, co jsem viděl, to dnes prostě nebylo ono. Zároveň se jich chci také zeptat, jestli jsme neudělali nějaké taktické chyby. Pokud ano, je to samozřejmě moje zodpovědnost. Samozřejmě jsme z výsledku zklamaní.“
Podle Pauwelse ale k žádným velkým taktickým chybám nedošlo a rozhodla výkonnost. „Remco neměl nohy, ve které doufal. Na druhou stranu jsem se ho během závodu ještě snažil motivovat. V Kigali byl taky v pozici poraženého, ale stále byl schopný bojovat o medaili. Jedno kolo před cílem se ještě poněkolikáté dokázal vrátit.“
„Sprint ale byl nejlepším důkazem, že tentokrát ty síly neměl. Na Grand Prix Montréal přitom předvedl fenomenální sprint. Doufali jsme, že to dokáže zopakovat, ale tentokrát se to nepodařilo. A proto jsme samozřejmě z výsledku zklamaní,“ dodal Pauwels.