Visegrad 4 Bicycle Race - GP Slovakia (1.2) se zpočátku jezdila na rovinatých tratích a prosazovali se v ní především sprinteři. Od ročníku 2021 se přestěhovala do Nové Baně a přibylo kopců. Poslední tři ročníky se jely na totožné trase, která platila i letos.
Nejprve tři delší okruhy a v jejich rámci pět stoupání, z toho 2x 1,4 km á 10,6 % a 3x 2,2 km á 6,2%. Poté tři krátké okruhy každý s třemi výjezdy, z nichž to nejtěžší nad Novou Baňou 1,4 km dlouhé se opakovalo z velkého okruhu. Celkem na 139 km 2300 výškových metrů. Výsledkem bývalo, že se do cíle obvykle dojíždělo po jednom nebo malých skupinkách a že se cíle nedočkala citelná část startovního pole, jelikož chytla limit.
V loňském ročníku přijel jako první do cíle osamocený Martin Voltr v dresu svého tehdejšího zaměstnavatele Pierre Baguette s více jak minutovým náskokem před dvojicí Byron Munton (Epronex) a Barnabás Peák (Adria Mobil). Do desítky se z českých jezdců ještě dostal na 6. místě Dominik Neuman (ATT Investments).
Startovní listina letošního ročníku byla podobná, nikoli však totožná s tou ze včerejší maďarské verze. Oproti ní ubylo týmů (22) a tím pádem i jezdců (123). Dnes startující týmy byly registrovány v Česku, Slovensku, Maďarsku, Polsku, Nizozemsku, Norsku, Slovinsku a Itálii. 12 týmů mělo statut Conti: české ATT Investments, Elkov - Kasper a TUFO - Pardus Prostějov, slovenské Pierre Baguette a Dukla Bánská Bystrica, maďarské United Shipping, Epronex a Karcag, polské Monogo Lubelskie, slovinský Pogi Gusto Lubljana, nizozemský Universe a italský MBH Bank Ballan CSB. V sedmi týmech jsme mohli napočítat celkem 31 českých cyklistů.
Závod bylo možno sledovat na YouTube. Obdobně jako v předešlých ročnících došlo k výraznému nadělení startovního pole, zvláště na malých okruzích. Na těch velkých sice došlo k několika únikům menších skupinek, ale do finále na malé okruhy najelo hlavní pole, byť i tak už dost očesané, pohromadě.
Z něj se nejprve oddělila 12členná skupina, která se posléze smrskla na 9 lidí, kde bylo možno rozeznat dva dresy ATT Investments Michaeal Kukrleho a Jakuba Římana a dres Elkov - Kasper Michaela Boroše. Z téhle skupiny v posledním okruhu odjeli dva Italové, které si dojel Jakub Říman. Jenže ve sjezdu zhruba 5 km před cílem prorazil gumu a bylo po šanci na velmi dobrý výsledek.
Oba Italové to stihli dotáhnout až do cíle, byť jen těsně před dotahující se dvojicí, z níž tím lepším byl Michael Boroš. Jakub Říman projel cílem na 6. místě a velmi výrazně dával najevo svou frustraci.
Z interního souboje dvou hlavních domácích rivalů vyšel tentokrát úspěšněji Elkov - Kasper, když měl vedle Michaela Boroše ještě na 9. místě Matěje Zahálku a na 11. Jakuba Ťoupalíka. ATT Investments mohl vyložit na stůl kromě 6. místa Jakuba Římana také 12. místo Michaela Kukrleho a 13. Martina Voltra.
Jak závod prožili a okomentovali přímí účastníci?
"Na velkých okruzích ovlivňoval aktivitu protivítr v rovinaté části, takže to, co se natáhlo v kopci, se zase na rovině sjíždělo. Pořádně se tedy začalo závodit až na malých okruzích, kde byly dva těžké kopce. Tady odjela nejprve dvanáctka závodníků, která se v dalším průběhu ztenčovala, přičemž rozhodoval výkon v nejprudším stoupání. V něm odjeli dva Italové a za nimi se o třetí místo utkal úspěšně Michael Boroš se Slovákem Sivokem. Za nimi pak na předních pozicích dorazili i dva další naši závodníci Matěj Zahálka a Jakub Ťoupalík," uvedl Petr Kaltofen, sportovní ředitel Elkov - Kasper.
"Tenhle okruh mi sedí. Když jsem tu závodil naposledy, tak jsem byl taky třetí. V kopcích jsem se cítil dobře a to i po včerejším závodě v Maďarsku. V posledním kole nastoupili dva Italové, ale já věděl, že jejich tempo je moc vysoké, takže jsem se rozhodl jet svoje vlastní, o němž jsem věděl, že jsem schopen ho vydržet. Na vrcholu tohoto stoupání se vytvořila skupinka, v níž jsme dobře spolupracovali, takže se nám podařilo téměř dostihnout vedoucí dvojici," popsal závod ze svého pohledu Michael Boroš.
"Jako tým jsme pracovali výborně. Úkolem bylo přijet na cílové okruhy vepředu a to se povedlo. Pak už to bylo hlavně na mně a Kukym, s nímž jsme byli součástí odjeté asi 10členné skupiny. V následujících fázích odváděl Kuky výbornou práci, když opakovaně nastupoval, a tím dostával soupeře pod tlak. V nejtěžším stoupání v posledním okruhu jsme jeli brutální tempo, já si dokázal dojet oba Italy, kteří tady nastoupili. Totální hranu jsme jeli i ze sjezdu, v jedné ze zatáček mě to vyneslo a o kanál jsem prorazil gumu. Naštěstí tam byl alespoň neutrál, který mi vyměnil zadní kolo, ale mezitím mě několik soupeřů zezadu minulo. Jsem přesvědčený, že jsem dneska měl na vítězství, do spurtu jsem si věřil, bohužel dopadlo to takto. Pozitivní na tom je, že jsem se přesvědčil o úrovni mé výkonnosti. Doufám, že už to konečně někdy vyjde," už více v klidu popsal závěr závodu a svou smůlu Jakub Říman.
