Švýcarsko patřilo k největším favoritům smíšené časovky, mělo totiž na papíře mimořádně vyrovnanou sestavu v mužském i ženském kádru. Jenže vše se pokazilo už v úvodu mužské části časovky. Stefan Küng totiž musel měnit kolo a už se nedokázal zapojit do závodu.
Bez Künga se Mauru Schmidovi a Stefanu Bisseggerovi už moc nedařilo a předávali štafetu s odstupem 35 sekund na Itálii. Švýcarky měly více štěstí a vedly si lépe. V ženské části závodu byly nejlepší a stáhly odstup na 20 sekund, což stačilo na třetí místo.
„Je těžké to hodnotit po závodě, ale myslím, že bychom jeli o zlato. Prohráli jsme o dvacet sekund a kluci byli o 35 sekund za Italy, takže si myslím, že bychom byli blízko,“ řekl Küng po dojezdu. „Jenže to jsou ‚kdyby‘ a technické problémy patří ke sportu. Mohl jsem víc pomoci a je to rozhodně frustrující.“
Künga nejvíc mrzelo, že nemohl svým kolegům víc pomoci. „Stalo se to po třech a půl kilometrech, musel jsem vyměnit kolo a už před závodem jsme si řekli, že nebudeme na nikoho čekat,“ vysvětloval.
„Upřímně, asi jsem se na pódiu nikdy necítil tak nešťastný,“ smál se Küng trochu kysele. „I když je z toho medaile, tak jsem měl pocit, že jsem nijak nepřispěl a že jsem tým zklamal. Vím, že to není moje chyba, ale prostě jsem se tak cítil.“
„Klobouk dolů před týmovými kolegy, zvládli to a až do konce bojovali o medaile. Vyhrajete jako tým a taky prohrajete jako tým, ale dnes to bylo jiné,“ pokračuje dlouholetá stálice mezi nejlepšími časovkáři světa.
Ačkoliv smíšená štafeta nemá takovou prestiž jako individuální závody, Küngovi na závodě hodně záleželo. „Dnes jsme měli velké ambice a líbí se mi, že muži a ženy závodí společně, zejména za národní tým. Už jsme byli dvakrát mistři světa, ale v Curychu jsme měli technický problém a loni jsme měli technický problém v ženském týmu. A tento rok zase další technický problém…“
„Ale příští rok chceme ten dres získat zpět,“ dodal bojovně.
Věřily jsme, že můžeme ještě vyhrát, tvrdí Marlen Reusser
Schmid s Bisseggerem předávali pomyslnou štafetu na šestém místě s odstupem 35 sekund a už málokdo věřil, že by se Švýcarsko ještě dostalo na medailové pozice. Jenže v ženském týmu na svou příležitost čekala Marlen Reusser, nejlepší časovkářka současnosti, která svůj národní tým vytáhla až na třetí místo.
A stále doufala i v lepší výsledek.
„Měli jsme nějaké technické potíže už potřetí, takže jsme věděly, že můžeme ještě dojet na pódiu, a když by šlo všechno extrémně dobře, mohli jsme i vyhrát. Nikdy nevíte, jestli ostatní také nebudou mít technické problémy nebo nějaké jiné potíže s rozložením tempa, nebo o někoho na trati přijdou,“ vysvětlovala svůj přístup.
„A holky do toho daly všechno až do cíle,“ pochválila Noemi Ruegg a Jasmin Liechti (mimochodem vítězku letošního ročníku Gracie Orlové).
Marlen Reusser v neděli získala svůj druhý světový titul v individuální časovce, přesto cítila před smíšenou štafetou velkou motivaci. „Myslím, že je to moje oblíbená disciplína, mám ráda týmové časovky a řekla bych, že je hezké mít dvě skupiny, muže a ženy. Jinak jezdíme v šesti nebo sedmi, ale je fajn jet jenom ve třech, je to jiná taktika,“ dodala charismatická cyklistka.
