Nepříznivé počasí v předchozích dnech způsobilo sesuv opěrné zdi, který trať zanesl sutí, kameny a blátem. Kvůli následné uzavírce silnice nařízené prefekturou museli organizátoři na poslední chvíli zvolit náhradní variantu — místo původní delší trasy absolvovali závodníci 106 kilometrů s převýšením 2050 metrů.

16x9-Granfondo Livigno Ale 2025-1.jpg

I tato střední trasa ale nabídla nádherný a technicky náročný okruh. Startovalo se v areálu Aquagranda, olympijském přípravném centru a budoucím sídle Italského domu pro ZOH 2026. Odtud se peloton vydal přes centrum Livigna k průsmyku Forcola, který je vstupní branou do Švýcarska. Následovalo stoupání na majestátní Berninu, sjezd údolím Engadin, průjezd tunelem Munt La Schera a závěrečné výjezdy, které prověřily i ty nejzkušenější jezdce.

16x9-Granfondo Livigno Ale_ 2025-5.jpg

V mužské kategorii si pro vítězství dojel Kanaďan Jack Burke v čase 2:50:26. Rozhodující náskok získal díky silnému nástupu při stoupání na průsmyk Eira, kde se odpoutal od sedmičlenné skupiny uprchlíků. Mezi ženami triumfovala slovinská cyklistka Laura Simenc, která svým výkonem podtrhla mezinárodní úroveň závodu.

16x9-Granfondo Livigno Ale_ 2025-6.jpg

Závodu se zúčastnil i Zdeněk Štybar, bývalý český profesionální silniční cyklista a cyklokrosař „Byl to nádherný závod na ikonických silnicích. Trasa byla technicky náročná, zvlášť závěrečný úsek. Ale zároveň jsme byli neustále obklopení dechberoucí přírodou. Livigno je právem považováno za hlavní město evropské cyklistiky - ideální místo pro trénink i cyklistické zážitky. Já sám tu trávím alespoň tři týdny ročně už 25 sezón a právě na Stelviu jsem požádal svou ženu o ruku,“ popsal atmosféru dne Zdeněk Štybar.

9x16-Granfondo Livigno Ale 2025.jpg

Další ročník se uskuteční 27. června 2026.