Pogačar nevymýšlel žádnou překvapivou taktiku, věřil si totiž na 1300 metrů dlouhý a velmi strmý výjezd ve městě Huy a vše mu vyšlo zcela podle plánu. Mohl se opřít o skvělou práci svého týmu UAE Emirates, který kontroloval celý průběh závodu a když Slovinec těsně před cílem nastoupil, nikdo se mu nemohl vyrovnat.
Soupeři se však snažili udělat závod těžký. Do dlouhého úniku se vydalo osm cyklistů: Georg Zimmermann (Intermarché-Circus-Wanty), Søren Kragh (Alpecin-Deceuninck), Daryl Impey (Israel-Premier Tech), Raúl García (Kern Pharma), Johan Meens (Bingoal WB), Lawrence Naesen (AG2R Citroen), Jetse Bol (Burgos-BH) a Jacob Hindsgaul (Uno-X). Tým UAE Emirates udržoval odstup na přijatelné hodnotě a vedoucí skupina se v posledních 50 kilometrech začala rozpadat.
Na čele zůstali pouze Kragh a Zimmermann, ostatní byli postupně dostiženi. Při druhém výjezdu na Mur de Huy, 37 kilometrů před cílem, zaútočil Ital Samuele Battistella (Astana Qazaqstan) a vydal se stíhat vedoucí duo. Za chvíli se k němu přidal domácí Louis Vervaeke (Soudal Quick-Step) a společně rozšířili první skupinu na čtyři závodníky. Vzadu stále pracoval tým UAE Emirates a před závodníky byly ještě poslední výjezdy na Ereffe, Cherave a samozřejmě Mur de Huy.
21 kilometrů před cílem došlo k nepříjemnému pádu, do kterého se zapletlo sedm jezdců, včetně Andrease Krona (Lotto Dstny) a Neilsona Powlesse (EF Education-EasyPost). Největší favorité nebyli nijak postiženi, takže sjíždění vedoucí skupiny nezpomalilo. Zimmermann odpadl ve výjezdu Ereffe a na čele zbyli tři jezdci. V předposledním výjezdu Cherave zrychlil Vervaeke a pokračoval sám. V pelotonu rozjeli vysoké tempo Diego Ulissi a Marc Hirschi z UAE Emirates, čímž drželi Pogačara na dobré pozici a bránili dalším útokům soupeřů.
Technické problémy musel řešit Sergio Higuita (Bora-Hansgrohe) a stálo ho to šanci na dobré umístění. Vervaeke pokračoval na vedoucí pozici až do cílového stoupání, ale hned na začátku byl dostižen. Hirschi vyvezl Pogačara do špice hlavního pole a vystoupil si. Nejlepší cyklista světa se schoval za Michaela Woodse (Israel-Premier Tech), jednoho z favoritů. Kanaďan převzal vedoucí pozici, ale radši by se ještě za někoho schoval. Nečekaně brzo se o nástup pokusil Romain Bardet (DSM), jenže Woods ho zavřel u bariéry a Francouz musel ještě chvíli počkat.
Nakonec si našel místo a nastoupil, jenže 200 metrů před cílem se zvedl i Pogačar a byl viditelně rychlejší než soupeři. Za ním se pořadí přemlelo, dopředu se tlačil Giulio Ciccone (Trek-Segafredo), ale neměl dostatečné zrychlení. Jeho týmový kolega Mattias Skjelmose byl úspěšnější, dostal se na druhou pozici a tu udržel před Mikelem Landou (Bahrain Victorious) až do cíle.
Pogačar měl dost času na ohlížení a oslavy, za Skjelmosem a Landou vznikla třísekundová mezera a na čtvrtém místě dojel Woods, pátý Ciccone, šestý Victor Lafay (Cofidis), sedmý Tiesj Benoot (Jumbo-Visma) a další. Vyloženě zklamal Tom Pidcock (Ineos Grenadiers), který byl na dobré pozici, ale v nejtěžší pasáži se propadl na konečné 18. místo, hned za Enrica Mase (Movistar), který také nenaplnil naděje.
„Ne, vyhrávání mě samozřejmě nezačíná nudit. To člověka nikdy neomrzí,“ řekl Pogačar svém už dvanáctém triumfu v této sezóně. „Snažím si to co nejvíce užívat. Jsem opravdu vděčný za všechno, co mě potkalo. Čtyřikrát nebo pětkrát jsem si dnes během závodu pomyslel, jak skvělý tým jede přede mnou. Když na to člověk myslí, musí to dotáhnout do konce. Opravdu mě to povzbudilo.“
Pogačar čekal se svým útokem až na poslední chvíli. „Takový byl plán, ano. Chtěli jsme sice udělat těžký závod ještě před Mur de Huy, ale po celém dni na špici balíku byli kluci také hodně unavení. Byl to velmi nervózní den a jsem rád, že jsem zůstal na kole. V jednu chvíli jsem málem spadl,“ přiznal čtyřiadvacetiletý závodník, který se v neděli pokusí zkompletovat ardenský týden, což se v jedné sezóně podařilo pouze Davide Rebellinovi a Philippu Gilbertovi.
