Závodníci na Giru stihli během devíti etap časovku, tři dojezdy na kopci, tři sprinterské etapy a dvě klasikářské. Už toho za sebou mají hodně, ale rozdíly v celkovém pořadí nejsou nijak velké. Ještě 17. Sam Oomen neztrácí ani tři minuty na vedoucího Simona Yatese. Většina těžkých etap teprve přijde na řadu.
Yates jasně nejlepší
Přesto se síly přeskupily a jména hlavních favoritů se částečně změnila. Simon Yates zvládl překvapivě výborně úvodní časovku a poté také dvě nejtěžší etapy s dojezdem na Etně a na Gran Sasso d'Italia. Yates působí ze všech závodníků jednoznačně nejsvěžeji. Na Etně byl stále v popředí a když sám nastoupil, nikdo ho nedokázal stíhat. A na Gran Sasso d'Italia, ve výšce přes dva tisíce metrů nad mořem, jel takticky perfektní závod, počkal si na poslední metry a využil své rychlosti a zvítězil. Sice nenajel žádný čas na Thibauta Pinota, ale stejně získal deset sekund bonifikace, takže Pinotovi nadělil čtyři sekundy a ostatním více. Cenný je především zisk na Toma Dumoulina. Obhájce titulu je totiž pro všechny velkou hrozbou kvůli převaze v časovce.
A mimořádně silnou zbraní Simona Yatese je jeho tým. Ten zatím funguje dokonale. Esteban Chaves je druhým lídrem a jede spolehlivě, nejvíc práce však odvádí Jack Haig. Mladý Australan v kopcích září, v neděli utrhnul svým tempem Fabia Arua a Chrise Frooma. Také Roman Kreuziger pracuje velmi tvrdě a ještě je v záloze další výtečný vrchař Mikel Nieve. Mitchelton-Scott se na Giro připravil skvěle.
Pinot ve formě
Simonu Yatesovi v kopcích nejzdatněji konkuruje Thibaut Pinot. Francouzský cyklista je pořád v čele, na Gran Sasso d'Italia zkoušel i útočit, ale je pečlivě hlídaný. Právě Yates, Pinot a Dumoulin by podle dosavadního vývoje Gira měli bojovat o celkové vítězství. Yates je na tom nejlépe, ale Pinot má více zkušeností s třítýdenními závody a dlouhými etapami v horách. Dumoulin zase dominuje v časovce a v kopcích příliš neztrácí. Pinot bude muset útočit v horách, v těch největších horách. A to je pro atraktivitu závodu výborná zpráva.
Dumoulinovi jen časovka nestačí
Tom Dumoulin po devíti etapách ztrácí 38 sekund na Simona Yatese. To není moc, ale ve dvou těžkých etapách s dojezdem na kopci byl nizozemský cyklista v defenzivě a pouze eliminoval ztráty. To je docela velký rozdíl oproti minulému roku, kdy byl i v kopcích aktivní a dostával Naira Quintanu a Vincenza Nibaliho do úzkých. Velkou radost z dosavadního vývoje závodu mít nemůže. Simon Yates sice tvrdí, že před individuální časovkou potřebuje na Dumoulina najet mnohem více času, nejlépe pár minut, ale pravda je taková, že Dumoulin potřebuje získat zpět sebevědomí i v kopcích. Pouze se v horách bránit, nemůže na vítězství stačit, tak velký rozdíl v jediné časovce neudělá.
Udrží Chaves pódium?
A pak je zde Esteban Chaves, kolega Simona Yatese a pojistka týmu Mitchelton-Scott. Chaves není tak dobrý jako Yates, na Gran Sasso d'Italia jel výborně, ale vydrží s nejlepšími až do konce Gira? Máme trochu pochybnosti. Nyní sice drží druhé místo celkově a Mitchelton-Scott díky němu má více taktických variant v záloze, ale očekáváme, že ještě bude mít aspoň jeden špatný den.
Astana - silný tým s průměrným lídrem
Po Mitcheltonu-Scott je nejlepším týmem v závodě kazašská Astana, ale potřebovala by o něco silnějšího lídra. Miguel Angel Lopez začal Giro pádem při rozjíždění se před časovkou a od té doby mu nic nevychází. Ztrácí už 2:34 na Yatese a těžko bude odstup snižovat. Astana umí vytvořit úžasné tempo, které pokaždé několik soupeřů odnese, ale Lopez zatím není tím správným lídrem. Je možné, že se v průběhu Gira zlepší, ale pódium se zdá být hodně daleko.
Carapaz překvapuje
Richard Carapaz zažívá zlomové okamžiky své kariéry. Doposud nepříliš výrazný závodník už vyhrál etapu a jasně vede soutěž do 25 let. Na začátku Gira se zdálo, že Movistar nepřivezl na start žádnou svou hvězdu, žádného muže pro celkové pořadí. Alejandro Valverde, Nairo Quintana, Mikel Landa a Marc Soler zůstali doma, ale příležitosti se chytil Carapaz. 24letý Ekvádorec je celkově šestý a ztrácí jen 1:20. Suverénně vede kategorii do 25 let, před favorizovaným Lopezem vede o 1:14, třetí Ben O'Connor ztrácí 1:16. Jeho vítězství na Mercogliano di Montevergine bylo krásné, útok byl agresivní a správně načasovaný, ale ještě více překvapil výkonem v zatím nejtěžší etapě na Gran Sasso d'Italia. Zde dojel pátý se ztrátou jen čtyř sekund.
Froome a Aru na kolenou
Dokáže tým Sky někdy Giro ďItalia vyhrát? Na italské Grand Tour už vyhořeli Bradley Wiggins, Richie Porte, Geraint Thomas, Mikel Landa a nyní zažívá stejnou zkušenost i Chris Froome. Zatímco na Tour de France je Sky většinou suverénní, v Itálii má smůlu, nic se nedaří a nic nevychází. Ale není to jen náhoda. Každý rok je pro Sky důležitější Tour. Každý rok jede na Tour o něco silnější sestava. A předpokládáme, že ani Chris Froome není na Giro připraven tak dobře, jako bude na Tour.
Po devíti etapách ztrácí na 11. místě 2:27. Časová ztráta není příliš velká, jenže ty nejtěžší etapy ještě nebyly. Froomovi se nedaří, padá, ztratil v časovce a ztratil i v kopci. Jenže Froome není jako Wiggins a Porte. Je mnohem psychicky silnější. Není správné ho odepisovat a žádný soupeř by neměl. Návrat do popředí výsledkové listiny je nepravděpodobný, ale nikdo neví, co vše se ještě stane.
Fabio Aru také na Gran Sasso d'Italia ztratil a schytal kritiku od italské veřejnosti a tisku. Na 15. místě ztrácí 2:36 a trápí se. Už na Etně nebyl silný, ale aspoň neztratil. V delší a těžší nedělní etapě odpadl velmi brzo, ještě před Chrisem Froomem a dojel se ztrátou 1:14. Bude muset brzo zvážit, zda není lepší pokoušet se o etapová vítězství.
Kdo tedy letošní Giro ďItalia vyhraje? To nikdo neví a je to skvělé. Třítýdenní závody bývají často docela snadno předvídatelné, ale letošní Giro je jiné. Aspoň zatím. Yates jede výborně, ale neporazitelný není, vždyť ještě nikdy na pódiu žádné Grand Tour nestál. Thibaut Pinot a Tom Dumoulin jsou asi nejvážnějšími soupeři, ale bez šancí nejsou ani Esteban Chaves, Domenico Pozzovivo a další.
Závod pokračuje v úterý maratonskou etapou na 239 kilometrů do Gualdo Tadino. Etapa je hodně zvlněná, nebude snadná a vzhledem k délce trati favorizujeme dlouhý únik. Vrchařská prémie třicet kilometrů před cílem je také pro sprintery komplikací. V pelotonu nejspíš nebude velká vůle sjíždět únik, ale třeba nás překvapí.
Foto LaPresse
