Čtvrtý titul v historii mladé disciplíny získala na 131 km dlouhé trati Lorena Wiebes, její týmová kolegyně z SD Worx. „Před finišem mi řekla, že vyhraje, tak jsem byla klidná a už jsem se do toho nehnala, proti Nizozemkám to bylo už moc těžké,“ usmála se Kopecký. Její zásluhou byl český dres v průběhu celého závodu hodně vidět.

Někde po padesátém kilometru se vpředu oddělilo kvinteto se čtyřmi oranžovými dresy a jednou Němkou Romy Kasper. Za nimi druhá nejprve větší opět převážně nizozemská skupina, kterou někde okolo stého kilometru rozpojila veleaktivní Italka Silvia Persico. Hodně vpředu se v ní držela také Kopecký a Shirin van Anrooij.

„Začátek se rozjel rychle, vepředu zůstávala velká skupina, ale zmenšovala se a holky odpadaly. Držela jsem si svoje tempo a snažila se být vepředu, abych měla pozici. Je to lepší takhle šlapat. Jak jich ujelo pět, to už jsem se bála, že je nedojedeme. Ale zbylo nás míň a díky společnému tempu jsme je dostihli,“ vyprávěla česká reprezentantka.

V posledním 8% kopci Bronsdalwegu se nerozhodlo, i když Vos s Wiebes zkoušely odjet. Až s narovnaným profilem 12 km před cílem odjela Van Anrooij. Držela stále mezi 15 až 20 vteřinami náskoku a už už se zdálo, že svůj atak dotáhne. Za ní zbylo pět cyklistek. Dva kilometry před čárou se zvedla Yara Kastelijn, Kopecký zaostala vzadu. Ale znovu se dotáhla. Náskok vedoucí Van Anrooij se ztenčoval. 

Na dlouhé šotolinové cestě do cíle ho necelých sto metrů před páskou ztratila, sebrala jí ho její krajanka Kastelijn, která se postarala o dotažení... Nejlepší finiš pak měla skutečně Lorena Wiebes, mj. letos vítězka bodovacího trikotu na ženské Tour de France. Obhájkyně Vos (Visma-LaB) už s předstihem povolila, spokojená se stříbrem. Bronz si zasloužila Persico (UAE) před čtvrtou Kastelijn (Fenix Deceuninck). 

Van Anrooij (Lidl-Trek) zůstala v slzách bez medaile pátá. „Celé ty roky jsem pracovala jako týmový hráč. Měli jsme tady výbornou atmosféru v týmu, mohla jsem vyhrát. Nechápu, že mě musel předjet někdo z mé země, moje spolubydlící tady, když už Persico zůstala třetí,“ posteskla si. „Jsem za ni hodně naštvaný,“ dodal nizozemský kouč Laurens ten Dam. „Nebylo úplně jasné zadání. Jen že ve finále to musíte rozehrát tak, aby titul získalo Nizozemsko, to je jasné. Tady mezi dvanácti nejlepšími bylo deset našich, všechny chtěly vyhrát. Ale máme nějaké úkoly a ty se plní jako minulý týden na mistrovství Evropy (na silnici, kde vyhrála Demi Vollering, pozn. red.). Pokud s tím nesouhlasíte, tak nejedete. Yara si šla za svojí šancí bez ohledu na ostatní, musím to s ní probrat.“

Naopak nadšená Kopecký tedy dojela při své premiéře na gravelovém šampionátu šestá (+0:16). „Nebyl to můj hlavní cíl, proto jsem šla do závodu v klidu a bez stresu.“ Má už totiž za sebou jak silniční světový šampionát ve Rwandě, tak následnou Evropu ve Francii. K tomu stihla ještě uprostřed týdne v úterý belgickou jednorázovku Binche-Chimay-Binche (86.). „Je toho dost, ale zničená nejsem,“ usmívala se. Její táta, profesor politologie, který působil na univerzitě v Leuvenu, sledoval závod hrdě u televize v Česku.

Muži jedou zítra 180 km na 3,5 okruhu, start je v 11:45, vysílá Eurosport.