Čerstvý vítěz Tour Down Under a velký smolař Tour de France Richie Porte

27.01.2020 | Petr Fantyš, Foto: Sirotti

Čerstvý vítěz Tour Down Under a velký smolař Tour de France Richie Porte

V prvním větším závodě sezóny si vedl na výbornou, když ovládl celkovou klasifikaci Tour Down Under a ještě navíc vyhrál jednu etapu. Po dvou druhých místech za Darylem Impeym z posledních let tak opět usedl na trůn největšího australského závodu v kalendáři.

Týdenní etapáky jsou jeho největší specialitou. Během svojí kariéry už jich vyhrál celou řadu, například Kolem Romandie nebo Kolem Katalánska. Dvakrát opanoval Paříž–Nice, kde pětkrát slavil i etapový triumf a jednou zvítězil i na Švýcarsku, o čemž později také mluvil v rozhovoru pro oficiální stránky závodu.

„Je to úžasné. Myslím, že Kolem Švýcarska je asi nejdůležitější týdenní závod ze všech – teda vlastně je devítidenní,“ podotknul s úsměvem. „Je to moje největší vítězství v kariéře,“ dodal Australan.

Doma se mu ale stejně daří nejvíc. Na Tour Down Under dvakrát ovládl celkovou klasifikaci a čtyřikrát zůstal těsně pod vrcholem na druhém místě. Navíc si už osmkrát připsal i prvenství v etapě a z toho hned šestkrát v královském výšlapu na Willunga Hill, kde bral první místo pokaždé mezi roky 2014 a 2019. Letos zde dojel těsně druhý za překvapivým vítězem Matthewem Holmesem z Británie.

V rodné Austrálii původně začínal s plaváním a později triatlonem, ale nakonec se rozhodl pro cyklistiku. V roce 2008, když mu bylo 23 let, se připojil k týmu Praties, s nímž se prosadil na několika závodech ve své zemi a také na italském „Baby Giru“. Tam si ho všimlo pár profesionálních týmů a sezónu 2010 už zahajoval v barvách Saxo Bank.

A hned se skvěle prezentoval na Giru, tentokrát už tom velkém. V roce 2010 to byla jeho vůbec první Grand Tour a Porte dojel celkově sedmý a získal pro sebe bílý trikot pro nejlepšího mladíka o propastných 7 minut a 29 vteřin před druhým Robertem Kišerlovským a 3 dny dokonce vozil i růžový dres.

O rok později na tomto závodě zase pomáhal Albertu Contadorovi k jeho triumfu, o který však Španěl později přišel kvůli dopingu.

V Saxo Bank se ale prezentoval především jako výborný časovkář. V této disciplíně například vyhrál etapu na Romandii nebo skončil 4. a 6. na dvou po sobě jdoucích mistrovstvích světa.

Jeho schopností si všimnul Sky a pro sezónu 2012 už Porte jezdil v britském týmu, kde ho využívali hlavně jako superdomestika. Ze Sky se v následujících letech stala mašina na tituly a Australan byl její velmi důležitou součástí. V týdenních závodech několikrát dojel druhý za týmovým kolegou a pár jich i sám vyhrál.

Hlavním bodem sezóny pro něj však bývala tradičně Tour de France, kde pomáhal nejprve Bradleymu Wigginsovi při jeho historickém triumfu, a hlavně později Chrisi Froomeovi při jeho vítězstvích v letech 2013 a 2015. S ním se hodně sblížil a stali se z nich velcí kamarádi. Často spolu sdíleli pokoj a trávili spolu spoustu času. Jedna vzpomínka na dnes už čtyřnásobného šampiona Tour utkvěla Portovi v paměti: „Jednou, když jsme trénovali v Itálii se nám najednou přes cestu plazil obrovský had. Chris okamžitě sesednul z kola a běžel za ním a snažil se ho chytit za ocas, ale had stihnul utéct. Prý si ho chtěl vzít domů… když byl malý, tak měl doma hady a vypadalo to, že ví co dělá. Froomey se zkrátka ničeho nebál,“ vyprávěl magazínu Rouleur.

Neustálé podporování ostatních ho ale časem omrzelo, a aby mohl zkusit jezdit v závodech Grand Tour na sebe, přestoupil do BMC. Jeho cílem v novém týmu bylo vyhrát Tour de France, ale to se mu, i vinou velké smůly, nepovedlo.

Nejlépe se umístil hned v první sezóně v americké stáji, když dojel pátý. Nebýt mechanického problému ve druhé etapě, kvůli níž ztratil na 1:45 na ostatní závodníky v celkovém pořadí a nešťastného pádu na Mount Ventoux, kde ho spolu s Chrisem Froomem a Baukem Mollemou srazila motorka, mohl Porte dojet druhý právě za suverénním Froomem.

Další dva roky si s ním potom krutě zahrál osud. V obou případech zvládl dobře začátek Tour a měl dobře našlápnuto, jenže vždy v deváté etapě spadnul a nedokázal pokračovat. Jednou si zlomil klíční kost a podruhé k ní ještě navíc pánev.

„Tohle není způsob, jak jsme chtěli tuhle Tour uzavřít. Je to stejné jako loni, pro psychiku je to neuvěřitelně těžké, ale takhle to prostě je,“ litoval v roce 2018 Porte. Pozdější vítěz Geraint Thomas zase hned po jeho odstoupení řekl, že „s Richiem zmizela i naše největší hrozba pro celkové pořadí Tour.“

Jednou dostal šanci jet na sebe, ještě když jezdil ve Sky, protože kvůli pádu nemohl pokračovat Chris Froome, jenže tentokrát měl Australan pro změnu zápal plic a Tour sotva dokončil. Svou šanci dostal (také ještě ve Sky) i na Giru, ale zde zase v 10. etapě 5 kilometrů před cílem píchnul kolo. Díky pomoci krajana Simona Clarka z Oricy stáhnul ztrátu na pouhých 47 vteřin, ale další ránu dostal od rozhodčích, kteří mu přidali k času další 2 minuty, protože pomoc od závodníků cizích týmů není povolena. Později se zapletl ještě do pádu a ze závodu odstoupil. V roli lídra týmu ho nahradil Leopold König, který dojel na pěkném šestém místě a upozornil, že Portův problém není jen smůla.

„Strašně mě překvapilo, že existují vlastně dva různí Portové. Ten jeden byl suverénní na týdenních etapácích, kde toho roku nebylo lepšího jezdce než on. Zato ten druhý o sobě během Grand Tour těžce pochyboval, postrádal sebevědomí a vůbec si neuměl představit, jak celé ty tři týdny v pozici lídra vydrží. Už na start Gira dorazil psychicky vyčpělý, postrádal mentální sílu,“ řekl český závodník o Giru 2015.

Za pár dní už 35letý Richie Porte tedy pravděpodobně ukončí kariéru bez vytouženého triumfu. Určitě se o něj však letos znovu pokusí a asi by nepohrdl ani umístěním na stupních vítězů či vyhranou etapou, protože ani jedno z toho se mu zatím také nepodařilo.



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste