Segaert na tiskové konferenci prozradil, že útok v zatáčce více než tři kilometry před cílem měl naplánovaný. „Bráníme růžový dres, ale i tak jsem dostal šanci jet pro vlastní úspěch. A jsem za to týmu vděčný,“ povídá třiadvacetiletý cyklista. „A když už jsem dostal takovou šanci, šel jsem na Veloviewer, abych si konec etapy pořádně prohlédl a věděl, kde v závěru zaútočit. A všiml jsem si tohoto místa.“
A vyšlo to dokonale. „Už před etapou jsem si říkal, že je tam příležitost, ale je tisíc scénářů, jak závod mohl dopadnout. Takže je třeba se přizpůsobit, ale tentokrát šlo všechno podle plánu,“ usmíval se Belgičan, který má podobné pozdní útoky na rovině v oblibě.
„V cyklistice je důležité vědět, čeho jste schopní a čeho ne. Nikdy nebudu někdo, kdo dokáže vyhrát polovinu závodů, do kterých odstartuji, ale když mám šanci, chci ji popadnout. A tohle je způsob, jakým můžu vyhrát,“ vysvětluje.
Vzhledem k jeho časovkářským schopnostem není překvapivé, že dokázal udržet oslabený peloton za svými zády, trochu překvapivé však bylo, jak silný dnes byl, když v časovce před dvěma dny zajel jen šestnácté místo se ztrátou více než tří minut. „Časovka mi nevyšla tak, jak jsem plánoval, necítil jsem se dobře a bylo to frustrující. Nemohl jsem jet na plný plyn a ukázat, co ve mně je. Ale nepřijel jsem na Giro jen kvůli časovce.“
Z Gira si tak odveze svůj zatím největší úspěch kariéry. Ale závod pro něj ještě nekončí, musí především podporovat Afonsa Eulália, svého spolubydlícího na pokoji a lídra celkového pořadí Giro d'Italia. Portugalec se Segaerta na tiskové konferenci zeptal, jaký měl dnes den. „Můj den začal skvěle, protože jsem se probudil vedle Afonsa Eulália a ten mi dodal energii,“ zavtipkoval Belgičan.
Prémie byla zdarma, říká Eulálio
Ale dobrá atmosféra v týmu není jen nějaký vtip nebo klišé, opravdu funguje, což potvrzuje také Eulálio. „Byl to skvělý den, vítězství je hodně důležité pro tým, protože jsme tři roky nevyhráli etapu. A udrželi jsme i trikot, perfektní.“
„Přišli jsme o Buitraga už na začátku Gira, máme za sebou pár těžkých dní, ale pořád bojujeme a nasměrovali jsme to na lepší cestu,“ pokračuje vrchař, který se v růžovém veze už osm dní. „Dobré vztahy máme v celém týmu, sestava je hodně mladá, tedy až na Damiana (Carusa, pozn. red.), ale smějeme se, vtipkujeme… Alec je můj spolubydlící na pokoji, možná jsem mu tím růžovým dresem dodal nějakou energii, ale hlavně máme dobré vztahy v celém týmu.“
Maglia Rosa s velkou pravděpodobností udrží také v následující etapě do Verbanie, vždyť v dnešní etapě svůj náskok před Jonasem Vingegaardem navýšil o 6 sekund díky vítězství na Red Bull prémii. Mohou mu tyto sekundy pomoci i v sobotní etapě s dojezdem na dlouhém stoupání v Pile?
„Proti Jonasovi to bude těžké, už vyhrál dvě Tour de France,“ ušklíbl se. „Dnes byla ta prémie zadarmo. Celý den mám při sobě Damiana a ten mi řekl, že bych si měl pro tu prémii dojet, ale já si nebyl jistý. Nakonec ji nikdo nechtěl a stačilo mi zrychlit na deset sekund.“
Přesto se zdá, že už je o něco sebevědomější než dřív. „30 sekund nebude proti Jonasovi stačit, ale s ostatními budeme dál bojovat,“ dodal.
