Tak Dane, do prvního týmu ses tedy nedostal. A sestoupil jsi na kontinentální úroveň. Jaký je stav tvé cyklistické mysli?

Samozřejmě trošku zklamaný jsem. Ale není to tak strašné. Od letošního roku totiž funguje pravidlo, že lidi z development týmů, které povinně provozují World Tour týmy, mohou jezdit závody s prvním týmem s výjimkou závodů nejvyšší kategorie World Tour. Takže já začínám závodit stejně jako loni s prvním týmem v půlce února v Kolumbii a pak se přesouváme na Hainan. 

Tour of Hainan se jezdil v říjnu, než si letos vybrali pauzu.

Je to tak. Říjnový termín byl pro pořadatele nešťastný, v závěru sezóny už nebyl velký zájem tam jezdit. Což jim konečně došlo a závod přesunuli na konec února. A dá se předpokládat, že konkurence bude o dost vyšší než v minulosti. 

V Kolumbii si zase řádně provětráte plíce.

Příští rok se to jede ještě ve větších výškách než letos, takže my z nížin budeme zase „lapat po dechu“ a domácí Kolumbijci budou zas ještě o kus lepší než loni. 

Kolumbii nemůžeš asi dát z fleku?

Teď jsem se vrátil z Izraele. Začátkem ledna letím s Honzou Hirtem potrénovat na deset dní na Gran Canarii. Pak budu dva až tři dny doma a odlétám do Kolumbie, zhruba s dvou a půl týdenním předstihem kvůli aklimatizaci. V Kolumbii jsou dobré tréninkové podmínky. Je tam po celý rok stejné počasí. Ve vyšších výškách ráno kolem osmi a přes den kolem dvaceti stupňů. Takže z tohoto pohledu proti Česku trochu „nuda“. 

Honza Hirt byl letos taky v Kolumbii. Proto spolu jedete potrénovat na Kanáry?

Ne, on Kolumbii v kalendáři nemá. 

Jak daleko znáš svůj další program?

V březnu jedu Normandii, což je ve své kategorii a v této roční době velmi prestižní etapák. Určitě se tam potkáme s kluky z Elkov-Kasper. Z těch tří etapových závodů na úvod sezóny právě tenhle považuju pro sebe za nejdůležitější a chtěl bych se tu dobře předvést. 

Je předpoklad, že budeš alternovat v hlavním týmu v průběhu celého roku, nebo jen na úvod, a pak už zakotvíš jen v devo týmu?

Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Může se stát cokoli nepředvídaného. Třeba teď na kempu. Kamarád Dana Martina Rory Sutherland si zlomil nohu. Lidi můžou onemocnět. A pak mi zavolají, že za pár dní nastupuju k závodu, který jsem původně neměl v plánu. Pokud budu souhlasit. 

To si můžeš dovolit nesouhlasit?

Jedině v případě, že bych byl v situaci, kdy by to opravu nešlo. Jinak bych to samozřejmě nezkoušel. Už by taky nemuseli zavolat. 

O Sutherlandovi jsme psali. Že jel na elektro scooteru a trefil obrubník.

Všichni jsme byli na společné večeři, kam nás zavezli autobusy, a někteří se potom ještě vydali do města posedět. A protože v Tel Avivu jsou elektro koloběžky mimořádně populární, tak pár kluků je použilo k návratu na hotel. No a Sutherland to nějak nezvládnul. Detaily ale neznám. 

Jak dlouho jsi vůbec byl v Izraeli na seznamovacím kempu?

Já tam byl deset dní společně s kompletním týmem, to znamená World Tour i Development. Lidi z prvního týmu ale byli předtím po dobu pěti dnů ještě na Istrii, kde dostávali kola a tak. 

Ty jsi dostal kola teď v Izraeli?

Ne, já je stejně jako celý devo tým dostanu až v průběhu ledna. Ale protože se počítá s tím, že budu pendlovat i do hlavního týmu, dostanu kola pro oba týmy. Ony se totiž liší. Samozřejmě oba týmy budou jezdit britský Factor, ale první tým bude mít kotoučovky a ještě nějaké další odlišnosti. 

V Izraeli jsi byl s hvězdami Martinem či Greipelem. Jsou normální nebo jsou „někde jinde“?

Úplně normální. První kempy jsou hodně o vzájemném poznání a tihle kluci vědí, jak to chodí. Jsou úplně v pohodě. Kdybyste je potkali na ulici v civilu, ani nepoznáte, že jde o tak známé osobnosti z cyklistického prostředí. 

Ty se ale s většinou lidí znáš asi dost dobře.

Jsem jediný, kdo je tu od začátku projektu. Což jsou plusové body. Taky jsem měl před ostatními trochu náskok, protože před dvěma lety pobývali mladí Izraelci delší čas v Čechách, jeli tady Vysočinu a nějaké závody v Polsku, takže tyhle kluky jsem neviděl poprvé. 

Z instagramu se dalo odečíst, že jsi v Izraeli trénoval, ale sám.

Sám jsem jel jen poslední den. Jinak se jezdilo ve skupinách. Jednak proto, že 40 lidí na silnici by bylo překážkou pro dopravu a hlavně byste se dostali na špic jednou za trénink. Takže se jezdilo po zhruba osmi lidech, každá skupina své auto, často i jiná trasa či terén, podle složení skupiny. 

Podle fotek vypadalo prostředí dost nehostinně.

My jsme se v průběhu pobytu dvakrát přesouvali na jiný hotel. Izraelci chtěli těm, kteří jsou v týmu nováčky, ukázat víc ze své země. A Izrael je hodně rozmanitá. Sever bych přirovnal ke střední Itálii, Tel Aviv a okolí k jižní Itálii, oblast Jeruzaléma, která leží asi 800 metrů nad mořem, je hodně o šutrech a jih Izraele to už je skoro poušť. 

Když se dívám na sestavu development týmu, zaujalo mě, že tam zakotvil i Kanaďan Perry nebo Kolumbijec Ávila.

Tým má dva majitele. Izraelce a Kanaďana. Proto je v prvním i druhém týmu relativně dost Kanaďanů. Perry i Ávila byli v podobné situaci jako já. 

V kontinentálním týmu jsi ve svých 26 letech čtvrtý nejstarší. V týmu se to hemží mladými Izraelci. Předpokládám, že vy zkušenější jim budete dělat „učitele“.

Přesně tak, takhle to má tým i vymyšlené. V týmu jsou čtyři Izraelci a dva Kanaďani ve věku 19 let. Nejsem si jistý, jestli to na ně nebude moc v tomhle věku. 

Nedostal ses do prvního týmu, máš učit odrostlé dorostence. A asi za míň peněz.

Není to tak hrozné. Jdu dolů asi o 8 procent, což mě nijak neohrožuje. Můj „problém“ bylo, že tým už v létě podepsal některé lidi a teprve potom došlo ke spojení s Katushou. Vznikl velký přetlak. Já jsem prostřednictvím svého agenta jednal i o jiných variantách. Nabízela se možnost působit v jednom nejmenovaném trošku horším ProConti týmu, ale usoudil jsem, že zůstat tady v úzkém propojení s World Tour týmem je pro mě teď i pro budoucnost výhodnější. 

V čem ještě je to lepší, kromě toho, že budeš jezdit i v prvním týmu, když to bude potřeba?

Když to shrnu: mám možnost jezdit závody kategorie hned pod World Tour, jsem úzce propojen s World Tour týmem, finančně jsem si nijak extra nepohoršil, a po pár letech budu moci konečně některé závody jet vysloveně na sebe. Mám dobrou šanci vrátit se do prvního týmu. Fakt se na sezónu těším! 

Podepsal jsi na rok?

Ano. Na úrovni Conti to není nic dramatického. Krom toho mám ve smlouvě, že kdyby se v průběhu sezóny naskytla nějaká dobrá možnost přejít do jiného týmu, že mě uvolní. 

Už letos s tebou „vymetli“ celý svět. Od jižní Ameriky, přes Afriku až po Asii. Příští rok začínáš v Kolumbii a pak se „přesouváš“ do Číny. Jsi typický světoběžník. Už se ti to zajídá?

Přesunem z Kolumbie do Číny obletím vlastně celý svět. To jsem ještě neabsolvoval. A co se týče života na cestách? Jak kdysi řekl Bjarne Riis, je to životní styl. Člověk si zvykne. Kdyby to měl nějak řešit, nebo se trápit, tak se zblázní. Má to své přednosti. Sice jsem pořád na cestách a při závodech na nějakou turistiku v běžném slova smyslu samozřejmě není prostor. Ale i tak stačíte poznat, jak lidi v jednotlivých zemích žijí, jaká je tam společnost, sociální a přírodní podmínky atd. A nakonec dojdete k závěru, že se v České republice žije velmi dobře. 

Dane, děkujeme za rozhovor.  Přejeme hodně úspěchů a speciálně budeme fandit v březnu při Normandie!