Druhá polovina 181 km dlouhé etapy s převýšením pouhých 870 metrů ze Saint-Omer do Dunkirk se odehrála na okruhu v cílovém městě.
Do úniku byli propuštěni pouze tři ničím nebezpeční jezdci a od pelotonu, v kterém pracovaly kromě jezdců Red Bull-BORA-hansgrohe i další týmy, které měly zájem na sprinterské koncovce - mj. i Kelemenův Tudor pro Arvida De Kleijna - nedostali ani dvě minuty. 5 km před cílem byli dostiženi.
Šlo se do hromadné koncovky, v níž zahráli první housle opět jezdci Red Bull-BORA-hansgrohe. Danny van Poppel, sám skvělý sprinter, předvedl ukázkový leadout pro Jordi Meeuse, ale ani ve chvíli, kdy šel Jordi přes něj, nepřestal sprintovat, takže BORA mohla slavit etapové double.
Nebyl to ale jediný důvod k oslavě. Laurence Pithie poté, co vyhrál úvodní etapu s dojezdem na kratší kopec, už růžový dres lídra závodu nikomu nepůjčil. K němu přidal i dresy za prvenství v bodovací soutěži i soutěži mladých jezdců.
Vrchařskou soutěž i druhou etapu z úspěšného úniku vyhrál Victor Papon (Nice Métropole Côte d'Azur), týmovou pak Movistar, který se radoval z vítězství Natnaela Tesfatsiona ve čtvrté, profilově nejtěžší etapě.
Třetí etapu ve stylu Paris-Roubaix vyhrál Rasmus Tiller (Uno-X Mobility), k čemuž mu dopomohl i Petr Kelemen, když z první nepočetné skupiny, v níž patřil k nejagilnějším, atakoval na hraně posledního kilometru a Norovi - který jediný Petrů atak zachytil - tím otevřel cestu k vítězství. Sám dokončil na 7. místě.
BORA ze závodu vytěžila 353, Movistar 237 a Uno-X 179 UCI bodů. Tudor pouhých 6 za 36. a 37. příčku Erikssona a Mikutise v GC. Petr Kelemen byl klasifikován na 63. místě +21:45 min. za vítězem.
