Druhá místa v letošní sezóně převažovala nad vítězstvími v poměru 5:3. Ne všechna jeho druhá místa je však nutné považovat za porážku, protože druhé místo v celkovém pořadí Tirreno–Adriatico je obdivuhodným výsledkem, porazil ho pouze vrchař Juan Ayuso. Stejně tak druhé místo na Milán–Sanremo je velkým úspěchem a například třetím místem na E3 Classic dokázal, že by se mu mohlo dařit i na kostkách. Velká vítězství ale zatím nepřišla, a to chce změnit.

„V posledních sezónách jsem skončil několikrát druhý. Příliš často. Z mého pohledu je potřeba to změnit na první místa. Na vítězství. Uvnitř sebe cítím touhu po odplatě. Příští rok mi bude 30 let, ale to neznamená, že si nemyslím, že nemohu udělat další skok vpřed. Také proto, že se zlepšují i ostatní. V tomto smyslu bude cyklistika stále extrémnější,“ říká Ganna v rozhovoru pro Gazzetta dello Sport. „Příkladem je časovka na posledním mistrovství Evropy ve Francii, stříbro za Evenepoelem. Ano, dosáhl jsem rekordních hodnot, které jsem neměl od časovky ve Valdobbiadene na Giru d’Italia 2020, a dokonce jsem udělal další pokrok. Na vítězství to nestačilo, ale k tomu, aby mě to zlomilo, je potřeba něco víc.“

Co je třeba změnit, aby se častěji dostával na nejvyšší stupeň? „Možná budu závodit o něco méně. Ale když už budu závodit, tak proto, abych vyhrál. Spíše než něco zásadně měnit chci všechno dělat o trochu lépe. Zejména na Sanremu, monumentu, ke kterému jsem měl k vítězství nejblíž. Už jsem dokázal, že tam můžu jet o první místo. Rozdíl mezi úspěchem a porážkou je otázkou zlomku vteřiny.“

Na ostatních monumentech zatím tak dobré výsledky jako v Sanremu nemá, ale v první desítce už dojel na Paříž–Roubaix (6. místo v roce 2023) i na Kolem Flander (8. místo v roce 2025), takže zcela beznadějné to také není. „Řekněme, že na Sanremu je to možné. Co se týče Roubaix, musím to zkusit pokaždé, když mám příležitost. Nikdy jsem tam nenašel ten správný okamžik, často jsem přijížděl v trochu horší formě. Kdo ví, možná se to v roce 2026 změní,“ říká italský cyklista.