Vyhrát více než 200 kilometrů dlouhou jednorázovku WorldTour z dlouhého úniku je opravdu výjimečné a sám Townsend nechápal, jak se mu to podařilo. „Můžu upřímně říct, že jsem to nečekal. S Jannikem (Steimlem, pozn. red.) jsme si všimli, že o únik na začátku závodu byl velký zájem, a oba jsme útoky chytali. Byl tam potenciál na velkou skupinu, ale nakonec jsme tam byli jen čtyři.“
Ano, Townsend se v celodenním úniku točil pouze se třemi soupeři - Driesem De Pooterem, Johanem Jacobsem a Nelsonem Oliveirou- Tohle opravdu nebyla nijak mimořádně nebezpečná skupina uprchlíků, která by musel peloton znervóznit. Kvarteto si vypracovalo náskok pěti minut a navzdory útokům v předposledním kole zůstal odstup stabilní a dokonce se opět zvýšil. Uprchlíci byli silní i ve strmém stoupání Waseberg, který se v 207 kilometrů dlouhém závodě jel pětkrát, z toho dvakrát v závěrečných 30 kilometrech.
Ve stoupání z pelotonu útočil i český mistr Mathias Vacek (Lidl-Trek) a vytvořil skupinu favoritů, ve kterém se drželi Arnaud De Lie, Isaac Del Toro, Brandon McNulty, Paul Magnier, Marc Hirschi, Axel Laurance a Jonas Abrahamsen. Spolupracovat však nechtěli, opět se začalo útočit a to vše hrálo do karet třem zbylým uprchlíkům - Oliveirovi, Jacobsovi a Townsendovi.
„Soustředil jsem se na rychlostní prémie a cílem bylo zrychlit v předposledním stoupání a pak zůstat s první skupinou, která nás dojela. Ale jeli jsme dál,“ popisuje Townsend. Trojice se udržela pohromadě a zezadu se je snažili dojet především týmy Intermarché-Wanty, Alpecin-Deceuninck a Uno-X Mobility.
„Cítil jsem, že se peloton blíží,“ říká Rory o vypjatých chvílích v závěrečných 10 kilometrech, kdy se odstup snížil na 20 sekund. Do posledního kilometru najela vedoucí trojice s náskokem 10 sekund. To bylo na hraně a Townsend věděl, že není na co čekat a zaútočil. „Skoro každou vteřinu mi oznamovali náskok z týmového auta, takže jsem věděl, že jsou velmi blízko. Když jsem viděl, kde jsou, začal jsem se cítit trochu jistěji, protože jsem věděl, že mám lepší spurt než ti dva. Obvykle se mi sprint daří, zvláště po náročném dni. Pak už jsem jen sprintoval ze sedla tak dlouho, jak to šlo a snažil se být co nejvíc aero.“
Vyšlo to, Townsend protnul cílovou pásku na prvním místě, zatímco Jacobs a Oliveira byli dostiženi. Ve spurtu byl nejlepší De Lie, před Francouzem Magnierem a Jasperem Stuyvenem.
„Je to šílené,“ dodává vítěz závodu. „Vůbec jsme tomu nemohl uvěřit, jak jste mohli vidět na mé tváři, když jsem protnul pásku. Stále jsem v šoku. Vyhrát závod World Tour, jakýkoli závod v mých národních barvách je skvělé. Tohle je cyklistika, která mě inspirovala u jezdců jako Steve Cummings. Dokázat to teď sám je prostě úžasné.“
