Sezónu jste odstartoval v Kolumbii, jaké byly kolumbijské etapy a jihoamerická atmosféra?

V Kolumbii jsem závodil poprvé. Přijeli jsme již dva tři týdny před závodem, měli soustředění ve vysokých nadmořských výškách, abychom se adaptovali na místní podmínky. Samozřejmě nadmořská výška udělá své, je to náročnější pro organismus. Ovšem atmosféra bombová, strašně moc lidí, bylo znát, že cyklistikou žijí, byl jsem z Kolumbie nadšený, líbilo se mi tam, navíc vyšlo počasí. Představení týmů před závodem se odehrálo na fotbalovém stadionu v Medellínu, nebyl sice úplně zaplněný, ale diváků přišlo hodně. Jméno každého Kolumbijce bylo doprovázené nadšeným řevem, vážně to bylo moc pěkné. Kolumbie je cyklistická země.

V Kolumbii se celé etapy jely ve vysokých nadmořských výškách nad 2000 metrů, jak jste se v nich cítil?

Už z pohledu do výsledkové listiny je znát, že Kolumbijci, ale i někteří další Jihoameričané, byli prostě jinde než Evropané. Oni jsou na takové podmínky zvyklí, jim nedělají problémy, my jsme přece jen více trpěli, hůře se nám ve vypětí dýchalo. Zatímco pro ně je to normální stav, pro nás mnohem obtížnější. Samozřejmě pomohlo, že jsme byli v Kolumbii už týdny před závodem, ale ani taková příprava se nevyrovná tomu, když tam žijete celý život, když se do těch podmínek narodíte. Přestože jsme se částečně postupně adaptovali, nedokážeme zajet tak dobře, jako v nižších nadmořských výškách.

Celkově pocity z úvodního etapáku sezóny?

Smíšené. Bylo totiž opravdu těžké závodit s Kolumbijci z menších týmů, vždyť si musíme uvědomit, že pro ně to byl největší závod sezóny, čemuž jejich aktivita odpovídala, navíc měli krátce po domácím mistrovství, takže všichni byli ve formě. A naopak pro mne to byl první závod sezóny, a tím pádem závod hodně přípravný. Mám tedy smíšené pocity, forma nebyla ideální, výsledek na mé straně také nebyl, ovšem vyhrál náš lídr Miguel Ángel López, kvůli kterému jsme tam vlastně jeli, což byl pro tým vynikající výsledek. Osobně to beru tak, že mi kolumbijské etapy pomohou do dalších závodů.

Letošní sezóna pro Vás začala opět prací pro Lópeze, který v Kolumbii vyhrál. Na Giru d´Italia byl loni celkově třetí, na Vueltě opět na pódiu. Jaký je López, jeden z tolika mladých Kolumbijců, jak se s ním jako lídrem spolupracuje?

Je hrozně v pohodě a hodně jsme si sedli, jak na kole, tak lidsky. Máme i takovou skupinu, která většinou jezdí víceméně pohromadě. Jako cyklista je mimořádný, aktuálně nejlepší vrchař světa, ještě trošku zhubnul, a je na tom mnohem lépe než loni.

V jakém jazyce probíhá komunikace?

Je to taková italsko-španělština. Anglicky vůbec nemluvíme, Kolumbijci často mluví pouze španělsky, takže se domlouváme italsko-španělsky.

Petr Vakoč mi říkal, že jste bydleli ve stejném hotelu a měli jste čas hodit řeč. Jak vnímáte jeho návrat?

Super. Petr je v hlavě hrozně pozitivní, nevidí žádný problém, což je nejdůležitější, jak si to srovná v hlavě, jak je do toho zapálený. Roční výpadek ze závodů musí být znát, ale už nyní jezdí výborně, svou práci v Argentině i Kolumbii odvedl. Někdy od léta už by mohl dosáhnout i na nějaké dobré výsledky.

Ve Spojených arabských emirátech 10. místo na Jebel Hafeet a 13. na Jebel Jais. Takže spokojenost?

Nejel jsem v roli lídra, tím byl Gorka Izagirre. V první etapě jsme nezajeli optimálně týmovou časovku, což zkomplikovalo boj o celkové pořadí. Pak už to bylo těžké zvrátit, protože ty dva kopce nebyly tolik selektivní. Časovka družstev udělala asi hlavní rozdíly, více než kopce. Gorkovi ta stoupání nesedla ideálně, takže jsem jel na sebe, desáté místo není špatné. Určitě spokojenost s výkonností, s tím, jak se cítím. Ale výsledek mohl být celkově do desítky. Druhý cílový kopec byl mírnější, jelo se hodně rychle, spíše to vyhovovalo řekněme časovkářům-vrchařům, na posledních stovkách metrů se začaly dělat díry, já na tom byl v ten okamžik špatně pozičně, takže jsem to už nedokázal doskočit. Tam se dalo dostat do desítky celkové klasifikace.

Vrchařská forma by měla kulminovat na Giru d´Italia?

Ano, bylo by to ideální, kdyby vrcholila na Giru d´Italia. Teď se cítím výborně, je škoda, že v nejbližší době nemám žádný závodní program, startuji až za tři týdny na Okolo Katalánska, takže nemám nyní formu kde prodat.

Pocity ze Spojených arabských emirátů? Proti Kolumbii se závodilo téměř bez diváků v komorním prostředí. Vnímal jste posun v rozvoji cyklistiky na Arabském poloostrově?

Z mého pohledu, řeknu-li to naplno, trochu zbytečný závod. Cyklistika se dělá především pro lidi, je to sport hodně lidem otevřený, neplatí se za vstupy, cyklisté jsou lidem blízko. Jistě, když si chce někdo udělat závod, tak si ho udělá, ale pro lidi to není zase tak zajímavé. Cyklisté tam vyrůstají, na dráze pro F1 mají večer otevřenou dráhu pro cyklisty, jenže já jsem přijel víceméně rovnou z Kolumbie, kde byl na cílovém kopci snad půl milion lidí. A tady v cíli etap bylo padesát lidí. To možná zkresluje moje pocity, z toho pramení, že mi to přišlo jako zbytečný závod bez diváků.

V Astaně se objevili bratři Izagirreové i Merhawi Kudus, to jsou posily především do hor a na delší etapové závody. Budete v horách ještě silnější? Je to tak, že Astana jednoznačně míří za vítězstvím v Grandtour?

Určitě. Miguel je letos mnohem silnější než loni, prostě neexistuje nic jiného, než se pokusit vyhrát Giro d´ Italia, případně Vueltu. Ovšem nyní se myšlenky soustředí především na Giro d´Italia. Z pohledu Miguela nic jiného, než pódium, neexistuje, nic jiného už bychom nebrali. On není připravený na pódium, je připravený vyhrát.

Týmu se v úvodu sezóny výjimečně daří. Už 15 vítězství, nejvíce ze všech týmů. Luis Leon Sanchez i Ion Izagirre porazili Valverdeho, celkově jste vyhráli už sedm etapových závodů. Nálada je asi perfektní…

Žádný stres, pohoda. Patnáct vítězství na úvod roku, kdyby to takto pokračovalo, byla by to paráda. Ovšem dokázat to, bude strašně náročné. Start sezóny je vždy důležitý, všichni včetně sponzorů se uklidní, projeví se to na atmosféře v týmu. Prostě jsou všichni v klidu, protože jsme už dosáhli na výsledky.

Znáte Váš nejbližší program kromě zmíněného Katalánska?

Tento týden mám zvolnit, poté dva týdny, řekl bych, obyčejného tréninku. Možná mi bez závodů forma spadne dolů. První start na Okolo Katalánska, poté budu dva týdny trénovat na Tenerife na Pico de Teide ve vysokých nadmořských výškách. Pojedu Tour of the Alps a konečně Giro d´Italia. Víceméně by to mělo být podobné jako v loňském roce. Především musím být připravený na Giro d ´Italia, takže abychom to nyní v březnu nepřestřelili.

První rok v Astaně byl rokem rozkoukávání se? Rokem toho, aby Vás všichni poznali? Jaký bude druhý rok? Bude teď více příležitostí i pro Vás jet někde na pořadí?

Těžko říci. Máme v týmu člověka, který je schopen vyhrát Grandtour a to znamená, že osobní ambice musejí jít stranou. Když víte, že Miguel je silnější, musíte vlastní ambice potlačit. Takže neočekávám, že bych na ně měl příliš prostoru. Ano, loňský rok byl takový rozkoukávací, doufám, že letos to bude lepší po všech stránkách, především, že se mi vyhnout zdravotní problémy. Navíc jedu o novou smlouvu.

Cítíte důvěru týmu? Už se mluvilo o prodloužení smlouvy?

Určitě existuje velká možnost pokračovat v Astaně. Ovšem dosud není nic podepsané… Začátkem března se většinou ještě nepodepisuje, takže nyní je to otevřené. Sezónu jsem neodstartoval špatně, což je podstatné. Jsem v klidu a nemusím se stresovat.

Jste cyklisticky sebevědomější po roce ve WT?

Myslím, že ano. Teď, když jsem jel ve Spojených arabských emirátech trošku na sebe, zase mi prolétlo hlavou, že mi to lídrování trošku chybí. Že bych si to zase vyzkoušel, docela mne to bavilo. Ale jak jsem zmínil, rozumím tomu, že máme Lópeze, takže času pro sebe budu mít málo. Sebevědomí jde ale po roce ve WT nahoru.

Časovky? Zatím spíše něco, co nemáte v oblibě. Plánujete nějaký výraznější časovkářský trénink?

Vzhledem k tomu, že nejezdím na svoje pořadí, tak časovku zatím nijak neřeším. Zlepšovat časovku, to je úkol pro Miguela. Uvidíme v závodech. Ještě jsem letos individuální časovku nejel, pouze dvě týmové v Kolumbii a Spojených arabských emirátech. A necítil jsem se špatně. Možná jsem se tedy trošku zlepšil. Ale není to pro mne v současnosti zásadní téma.

V Katalánsku individuální časovka v programu není, všechny etapy jsou kopcovité. Kdo s Vámi pojede v barvách Astany v roli lídra?

López, který přijede po Paříž-Nice. Takže v dobré kondici, rozjetý, pojedeme určitě právě na Miguela. Uvidím, co se mnou udělají ty tři týdny bez závodění, jak jsem říkal, nyní cítím dobrou formu, ale za tři týdny to může být úplně jinak. Jak teď trošku zvolním, možná z mého pohledu nebude Katalánsko úplně ideální. Podstatné je, být připravený na Giro d´Italia.

Porazí López v Katalánsku Valverdeho, který vyhrál poslední dva ročníky?

To se těžko předpovídá. V Katalánsku bývá záludné počasí, každý rok na něm hodně záleží. Závod je náročný, každoročně dva tři dojezdy na kopci. A někdy je z toho právě kvůli počasí jen jeden, protože se etapa zkrátí kvůli sněhu, nebo i zruší. Itinerář se může hodně změnit a ve finále trať sedne někomu úplně jinému, než byl původní favorit. Pokud by letošní zůstal, jak je naplánován, a není tam časovka, Miguel ho hodně potrápí. Pokud nevyhraje, rozhodně mu vítězství ztíží.

Honzo, děkujeme za rozhovor a hodně štěstí v nové sezóně!

Úvodní foto Petr Nejedlý: Jan Hirt v budově O2 Arény
Ilustrační foto: Sirotti