Jde o závod pořádaný v rozlohou 4. největším a 3. nejlidnatějším švýcarském kantonu Vaud, jehož hlavním městem je Lausanne, jedno z nejvýznamnějších měst frankofonního Švýcarska. Leží tedy na západě země a přiléhá k francouzským hranicím.
Šlo o 55. ročník a mezi jeho vítězi v posledních 10 uskutečněných ročnících najdeme jména jako je např. Marc Hirschi (aktuálně Tudor), Andreas Leknessund (Uno X-Mobility), Mattias Skjelmose (Lidl-Trek), Jan Christen (UAE Emirates-XRG) a před dvěma lety Paul Seixas (Decathlon CMA CGM).
V roce 2004 tady skončil 2. Roman Kreuziger a o 6 let později ho napodobil Petr Vakoč. Loni tu v dresu české reprezentace obsadil konečné 5. místo Matěj Piták, druhým nejlepším Čechem byl v absolutním pořadí 15. a mezi prvoročáky 2. Marek Stiblík.
Letos se na startu sešlo 20 týmů. Z toho bylo 15 národních výběrů včetně českého, 3 domácí regionální, resp. klubové celky, a pouze dva klubové týmy mimo Švýcarsko.
Vedle francouzského to byla i sestava Roman Kreuziger Cycling Academy. Už jen to, že český klubový tým dostal od pořadatelů pozvánku a že mu byla ze strany UCI udělena v tomto ohledu výjimka, je samo o sobě úctyhodné a je dalším dokladem vzestupu významu toho juniorského celku.
Reprezentační dres tu oblékli David Icha a Jakub Zaňka (oba Dukla Praha), Tomáš Janovský (Mapei Merida Kaňkovský), David Svoboda a Antonín John (oba Brilon Racing Team MB) a jako jediný prvoročák Šimon Kment (Cannibal - Victorious U19 Development Team).
Sestavu RKCA tvořili Marek Stiblík, jehož v roli jasného lídra měli podporovat, sbírat zkušenosti, případně se pokusit o dílčí úspěchy kluci, kteří jezdí mezi juniory prvním rokem a to Oliver Bečvář, Ondřej Ciboch, Roman Birhanzl, Martin Rous a slovenský závodník Timotej Michalík.
Závod se skládal ze 4 etap. Úvodní 9,1 km dlouhé časovky, jejíž trasa v první polovině vystoupala o 100 výškových metrů, aby se pak vrátila do startovní nadmořské výšky.
Druhá etapa měla 119 km s 2240 metry převýšení, vypsáno na ní bylo 6 vrchařských prémií 2. kategorie v délce od přibližně 2 do 4 km a i poslední kilometr vedl do kopce.
Třetí etapa byla ještě o dalších 11 km delší a i nastoupených metrů přibylo: 2510. Největší zásluhu na tomto převýšení měla dvě stoupání, která se jela dvakrát a byla oceněna jako VP 1. kategorie. První o parametrech 3,4 km a 6,9 % a druhé 10,2 km a 4,4 % průměrného sklonu. I v tomto případě se v posledním kilometru do cíle stoupalo.
A i poslední etapa byla kopcovitá. Sice se svými 77 km kratší, ale s 1267 metry převýšení taktéž nic snadného. V jejím rámci bylo nutno překonat mj. třikrát 7,1 km dlouhé stoupání s průměrnými 3,8 % sklonu a vždy zde bylo možno bodovat do vrchařské soutěže na vrchařských dvojkách.
Prostou řečí čísel časovka se z českých vyvedla nejlépe Jakubu Zaňkovi, když na 8. místě zaostal 18 sekund za vítězným Dánem Malthe Risbjergem, který před švýcarským etapákem skončil celkově 2. na Závodu míru i na juniorských Flandrech.
„Je to jeden z největších světových závodů pro juniory. Sešla se tam skvělá konkurence a osmé místo je top výsledek,“ řekl k výkonu Jakuba Zaňky trenér juniorů Dukly František Trkal.
Druhým nejlepším z českých týmů byl Timotej Michalík, který byl na 15. místě jen o 3 sekundy pomalejší než Zaňka.
Na první pohled překvapivě značnou ztrátu 1 minuty nabral na 68. místě ten, kdo tady z českých mohl myslet v GC nejvýše, tedy Marek Stiblík. Nebyla to však otázka výkonnosti, ale velké smůly. Půl kilometru před cílem mu spadl řetěz, a když se mu ho nepodařilo ručně nahodit, musel zastavit a vyměnit kolo. Podle záznamu v TrainingPeaks tady ztratil kolem 35 sekund, které pak hrály dost podstatnou roli i v konečném účtování.
V druhé etapě přijela do cíle s téměř minutovým náskokem jako první šestice závodníků, v níž Marek Stiblík nechyběl. Na vítězného dalšího dánského cyklistu Tobiase Grena - který se tak dostal do průběžného vedení, které pak udržel až do konce závodu - nabral na 4. místě pouze 2 vteřiny ztráty a zaujal v GC 8. pozici.
V druhé početnější skupině 24 lidí dojeli David Svoboda (10.), Oliver Bečvář (13.) a David Icha (24.). Jakub Zaňka na 31. místě zaostal o dalších 10 vteřin a klesl na průběžné 15. místo. Mezi prvoročáky patřila Oliveru Bečvářovi 7. příčka.
Třetí etapa nadělila startovní pole ještě dramatičtěji. V závěru se podařilo odjet dvojici jezdců, z nichž byl v cíli úspěšnější domácí cyklista Marwan Barhoumi, jezdící za Soudal Quick-Step U19. V rozmezí několika vteřin se zhruba půlminutovou ztrátou dojelo dalších 13 lidí a mezi nimi na 15. místě Marek Stiblík.
Pro Marka to znamenalo pokles o jednu pozici na průběžné 9. místo, Jakub Zaňka jako druhý nejlepší z našich klesl na 20. místo. Oliver Bečvář si naopak v soutěži o bílý dres polepšil na 5. příčku.
V závěrečné profilově nejsnadnější etapě přijelo do cíle na čele závodu pospolu 53 juniorů a mezi nimi 7 českých. Oliver Bečvář spurtoval za vítězným Belgičanem Vicem De Smetem - dalším jezdcem závodícím v týmu Soudal Quick-Step U19 - na 6. a David Svoboda na 8. místě.
V konečném účtování zaujal Marek Stiblík 9. pozici. O to víc mrzí ztráta z úvodní časovky, nebýt jí, dalo by to na 5. místo. I Jakub Zaňka po poslední etapě už zůstal 20. a Oliver Bečvář 5. mezi prvoročáky. Marek přidal ještě 6. místo ve vrchařské soutěži, mezi týmy se ten český umístil na 3. a RKCA na 11. místě.
Nechme si popsat závod od samotného Marka Stiblíka: „Do závodu jsem šel s tím, že chci bojovat o co nejlepší umístění v celkovém pořadí, což se nakonec poměrně vydařilo. První den se jela časovka, ve které jsem bohužel ztratil dost času kvůli technickým problémům a výměně kola, takže výchozí pozice do další etapy nebyla ideální. Druhý den se jely těžké okruhy, bylo to pořád nahoru nebo dolů, a já se snažil dostat do úniku, což se povedlo na předposlední vrchařské prémii a v šesti lidech jsme dojeli až do cíle. Skupinka se sice nadělila v posledním kopci, ale nakonec se vše sjelo a rozhodovalo se ve sprintu. Ve třetí etapě jsem se sice dostal do úniku asi 30 lidí, ale skupina nespolupracovala, vše se posjíždělo a rozhodovalo se v posledním kopci, kde se skupina vytřídila asi na dvacet lidí. Poslední den už se nic zásadního nestalo a do cíle přijela velká skupina.“
Nejlepší české juniory teď čekají tři závody ze seriálu Ncupu. V termínu 6.-7. června italský G.P. F.W.R. BARON ,11.-14. německý LVM Saarland Trofeo a 19.-21. června slovenské Medzinárodné Dni Cyklistiky.
O týden později si to pak rozdají o národní tituly na mimořádně kopcovité trati. Co na to Marek Stiblík? „Moje ambice na MČR budou hlavně v silničním závodě, který by mi profilově měl opravdu sedět, ty nejvyšší.“
