Čtvrtá etapa mohla - s ohledem na profil a rozmístění stoupání - co se týče vyústění nabídnout cokoli. Jako vítěze jezdce na GC, klasikáře, někoho ze sprinterských specialistů či dokonce z denního úniku.

V první polovině bylo totiž nutno zdolat dvě víc než 10 km dlouhá pravidelná stoupání. Po dlouhatánském sjezdu z druhého z nich následovaly čtyři další už ne toliko dlouhé výjezdy, ale nic snadného. Ovšem z vrcholu posledního z nich to bylo do cíle ještě 13 km ve sjezdu a po rovině, takže ještě trochu času s vývojem něco udělat.

Do denního úniku se pustilo 12 lidí. Nejlépe postavení v GC byli Iván García Cortina z Movistaru (+1:32) a Tibor Del Grosso z Alpecin-Premier Tech (+1:34). Nechyběl ani držitel vrchařského dresu Diego Pablo Sevilla (Team Polti VisitMalta), který toho také bohatě využil k posílení svého vedení, a k českému potěšení ani Jakub Otruba (Caja Rural - Seguros RGA). Bylo jim dovoleno najet na peloton maximálně něco málo přes 3 minuty.

30 km před cílem si jezdci v úniku začali nastupovat. 20 km před cílem jel na čele osamocený Jakub Otruba s náskokem 25 vteřin na 9 pronásledovatelů a minutu na peloton. Bohužel v průběhu posledního sice krátkého, ale mimořádně strmého stoupání byl dostižen zhruba 20člennou silnými jmény nabitou skupinou.

A šlo se do finále plného ataků a kontra ataků, které zredukovaly čelní skupinu na 14 lidí. Jakmile se sjelo do roviny, vlezl na špic Jorgenson a odtáhl několik kilometrů pro Van Aerta, doufaje v jeho sprinterské schopnosti. Na kilometru zaútočil Christen a na něj zareagoval Van Aert s Van der Poelem na zadním kole. Na pětistovce přišel útok Ganny a znovu to byl Van Aert, kdo útok pokryl, a opět přivezl Van der Poela. Ten obratem na třístovce zahájil spurt, bylo sice vidět, že má hodně těžké nohy, ale ostatní na tom byli stejně včetně Van Aerta.

Díky 2. místu v etapě a přiděleným bonifikacím se Giulio Pellizzari posunul do čela průběžného pořadí před Isaaca del Tora a Primože Rogliče. A protože je Giuliovi 22 let, má i dres bílý.