„S takovým výsledkem jsem nepočítal. Původně jsem chtěl jet spíš tréninkově, protože závod nebyl v kopcích, ale byla tam časovka a věděl jsem, že ji můžu dobře zajet. Ale nečekal jsem, že by to mohlo až takto klapnout,“ řekl Vacek po závodě nejvyšší kategorie UCI Junior Nations´ Cup, který neměl příliš tradiční průběh a několikrát ho ovlivnily těžké pády. 

Už v první etapě nedojel Vacek na výborném třetím místě a získal bonifikaci čtyř sekund. Právě bonifikace v cíli tak byly na Saarland Trofeo důležitou součástí boje o celkové pořadí, protože se počítala každá sekunda. „První etapa mi vyšla, i když jsme udělali týmovou chybu, kdy odskočila skupina pět kilometrů před cílem a nikdo od nás v ní nebyl. Ale poslední kilometr byl do mírného stoupání a povedlo se mi dobře zaspurtovat, dojel jsem většinu té první skupiny a byl v cíli třetí.“

Druhou etapu ovlivnil těžký pád jednoho ze závodníků. Na místě zasahoval i záchranářský vrtulník a rozhodčí museli závod zastavit nedaleko před cílem, v okamžiku, kdy byl Vacek s dalšími závodníky v úniku: „Druhá etapa byla hodně hektická, jezdilo se po úzkých silnicích a bylo potřeba být pořád vepředu. Neměl jsem v plánu útočit, ale naskytla se příležitost při odbočení ze široké silnice na úzkou, kdy byli vepředu čtyři naši, já nastoupil, kluci zablokovali cestu a během dvou kilometrů jsem měl minutu náskoku na balík. Dojel jsem Němce Benze, který už byl v úniku a později k nám dojeli ještě Nor a Američan, tak jsme střídali, ale v předposledním okruhu byl v pelotonu těžký pád, musel přistát vrtulník a přijelo několik sanitek. Závod se zastavil, protože nebylo kudy projet a rozhodčí rozhodli, že se už dál závodit nebude a určili pět vítězů etapy z úniku, včetně mě. Měli jsme dvanáct sekund před balíkem a ty nám nechali. Proto jsem se dostal do vedení a oblékl dres. Ještě jsem posbíral body na sprinterských prémiích, takže jsem měl i dres pro lídra bodovací soutěže.“ 

Třetí den se jely dvě půletapy, nejdříve okruhy na 79 kilometrů, kdy opět došlo k nepříjemnému pádu blízko cíli. „Bylo to organizačně špatně vyřešené. 800 metrů před cílem jsme ze čtyřproudové silnice odbočili do úzké uličky v centru. Samozřejmě to spadlo, pár závodníků projelo a ujelo. Já jsem spadl taky, ale nic se mi nestalo.“ 

Etapu vyhrál Nor Søren Waerenskjold a stáhnul odstup na Vacka na pouhé dvě sekundy před odpolední časovkou. „Byla to spíš večerní časovka. První závodník měl původně startovat v šest hodin odpoledne, ale start se o půl hodiny posunul a já startoval až v půl deváté večer. Ale sedla mi profilově i délkou. Byla to moje životní časovka, ztratil jsem jen čtyři sekundy na vítěze a uhájil dres. S tím jsem moc spokojený.“ 

V nedělní etapě musel Vacek bránit zelený dres lídra závodu proti dvojici Norů. Søren Waerenskjold a Ludvig Aasheim ztráceli pouze čtyři sekundy a byli velmi nebezpeční. Uniknout se jim nepodařilo, ale Waerenskjold dokázal zaspurtovat na druhém místě, získal šest sekund bonifikace a dostal se před českého závodníka. „Chtěli jsme, aby dojel únik, protože by posbíral bonusy v cíli. Jenže Norové jeli v závěru rychlé tempo a všechny uprchlíky, kromě Američana Simmonse, dojeli. Waerenskjold byl z balíku nejrychlejší, dojel druhý a vyhrál celkově. Já jsem byl na dobré pozici, ale spurt byl ze sjezdu a nejsem tak rychlý, abych ty větší kluky porazil. Jsem trochu zklamaný, protože jsme byli blízko a poprvé v sezóně jsme jako nároďák spolupracovali opravdu dobře. Jeli jsme hlavou a taktika nám vycházela.“ 

Vacek si z Německa odvezl druhé místo celkově a více sebedůvěry do časovky a závodů s méně vyhovujícími profily. „Jsem spokojený s tím, jak se nám jako týmu dařilo. Jeli jsme fakt profesionálně. Je to dobrá zpráva pro zbytek sezóny, pro Mistrovství Evropy a Mistrovství světa.“

Další závod čeká Karla Vacka o víkendu v Itálii a poté už se přesune do Česka na tratě Mistrovství republiky v Karlových Varech a Plzni. „Pojedu časovku i silniční závod. Časovku chci vyhrát, trať je těžká, bude mi vyhovovat, ale silniční závod je samozřejmě složitější a chtěl bych, aby vyhrál někdo z národního týmu,“ dodává Vacek k vrcholu domácí sezóny. 

Foto Josef Vaishar/cycling.photography