Středeční horská etapa ukázala, že tým UAE Emirates-XRG je na letošním Giru nejsilnější, ale zatím není ochotný útočit. Dává to smysl, protože Isaac Del Toro vede a Juan Ayuso je druhý, takže útočit by měli spíše jejich soupeři. Zkoušet agresivní taktiku a přijít tím možná o jednoho z lídrů se vedení týmu ještě nechce.
To však vyhovuje Rogličovi, který je po dvou pádech (nejdříve v prašné nedělní etapě a poté při rozjíždění se před úterní časovkou) poměrně dost otlučený a zranitelný. Je evidentní, že se necítí ve své kůži, protože ve stoprocentní formě by zaútočil na bonusové sekundy v dojezdu 11. etapy. Místo toho se schovával v závětří a snažil se přežít.
Podobně na tom byl před dvěma lety, tehdy také nebyl po pádech schopný příliš útočit na Gerainta Thomase a Joaa Almeidu, čekal do třetího týdne a až v posledních dvou etapách udeřil. Do rozhodující horské časovky ve 20. etapě nastupoval se ztrátou 26 sekund na Thomase, ale dokázal ho porazit a Velšan mohl jen litovat, že nedokázal Slovince zlomit, když byl v horách zranitelný.
Stejnou chybu možná letos udělá tým UAE, ale ve skutečnosti zatím žádná velká příležitost k útoku nebyla. Stoupání Alpe San Pellegrino sice patří k nejtěžším v letošním ročníku, ale leželo uprostřed 11. etapy a útočit tak daleko před cílem nemělo smysl. Jediný pokus Egana Bernala byl snadno zlikvidován a následně se tým UAE rozhodl jet pomaleji, aby neutrhl trápícího se Adama Yatese.
Ten už se musí smířit s rolí domestika, stejně jako Brandon McNulty. Oba se sice drží v první desítce celkového pořadí, ale čtyři lídry tým nepotřebuje a Del Toro s Ayusem jsou na tom lépe. Až peloton najede ve třetím týdnu do největších hor, budou mít Yates s McNultym za úkol pracovat pro tým.
UAE se musí pokusit dostat Rogliče pod tlak, protože jeho tým Red Bull-Bora-Hansgrohe zatím vůbec nestačí. Po odstoupení Jaie Hindleyho je v kopcích platný jen Giulio Pellizzari. Roglič kolem sebe spolehlivý tým a to může být velký problém. Ale zatím mu to soupeři usnadňují.
Jak dlouho Del Toro vydrží?
To je asi největší otázka posledních dní. Má Isaac Del Toro už takovou výkonnost a spolehlivost, aby se mohl stát vítězem Giro d'Italia? Jeho náskok před Ayusem je 31 sekund, a to není mnoho. V 11. etapě byl velmi silný, svým závodním projevem připomíná Pogačara, ale jak mu to půjde v dlouhých stoupáních?
Po prvním dlouhém výjezdu na Alpe San Pellegrino žertoval: „Upřímně, necítil jsem se zas tak dobře. Nebo spíš, já se cítil celkem dobře, ale moje nohy ne, protože se mi zdálo, že mám moc malou kombinézu a kraťasy mi neseděly, musím si vzít o číslo větší,“ smál se Mexičan. „Jinak jsem se na kole cítil fajn. Jsem rád, že to tak jde.“
Útok Bernala pokryl Ayuso a Del Toro ho následoval. „Bylo to tvrdé a v takových situacích se učím od zkušenějších, takže jsem to nechal na nich. Bylo to skoro sto kilometrů do cíle, takže asi nebylo nejchytřejší jít do toho naplno. Zaútočit sám, nebo tak. Proto jsem se rozhodl nedělat nic šíleného, dávat si pozor a snažit se závodit co nejlíp,“ vysvětlil svoje rozhodnutí.
Del Toro je ve skvělé kondici, jenže není jisté, zda vydrží stejně dobrý po celé tři týdny. Mladý Mexičan si dává pozor, aby nijak neohrozil Ayusa, takže je v útocích opatrný a sleduje, zda Španěl reaguje. Hierarchie je tedy jasná, jedničkou je Ayuso.
Ayuso, stejně jako Roglič, není zcela v pořádku. V prašné 9. etapě si poranil koleno a stěžuje si na bolesti. Nějaký hodně špatný den mohou mít všichni tři - Del Toro, Ayuso i Roglič. To by zásadně zamávalo celkovým pořadím. Jejich šance na celkové vítězství jsou tak vyrovnané, že odhadovat, kdo se stane vítězem Gira je skoro nemožné.
Kdo další může útočit?
Na Del Tora, Ayusa a Rogliče je upřena největší pozornost, ovšem potenciálních vítězů je víc. Například Antonio Tiberi jede nenápadně a po jedenácti etapách ztrácí jen 1:07 na první místo a 36 sekund na druhé. Tiberiho cílem je pódium, podle toho by měl závodit, ale když přijde šance obléknout si růžový trikot, určitě to zkusí. Využít může svůj silný tým Bahrain Victorious.
Na čtvrtém místě se drží Simon Yates a snaží se být co nejméně viditelný. Zatím se nepustil do žádné ofenzivy, naopak na Alpe San Pellegrino měl potíže a určitě není největším favoritem na vítězství, ale má hodně zkušeností a kvalitní tým. Počítat se s ním musí, je totiž jen dvě sekundy za Tiberim.
A co šestý Richard Carapaz? Ve středu vyhrál etapu ve velkém stylu a dokázal, že jen málokdo má takový cit pro vývoj závodu jako on. Je připraven útočit, a ve třetím závodním týdnu mu to obvykle jde. Se svými zkušenostmi a odvahou by se mohl dostat na pódium.
Ineos může použít strategii dvou lídrů
Nejviditelnější postavou týmu Ineos Grenadiers je určitě Egan Bernal, který útočí a snaží se udělat závody o něco atraktivnější. Na druhou stranu Thymen Arensman je na tom celkově o 6 sekund lépe, jede konzervativně a jeho čas přijde v dlouhých horských etapách. Pravděpodobnost, že Bernal bude útočit a nakonec na to doplatí, je poměrně vysoká. Zkusit to však musí, o první desítku mu nejde, chce minimálně na pódium, na které se dostane jen agresivní taktikou. Naopak Arensman by se mohl postupně vypracovat do Top 5 nenápadným sbíráním dobrých výsledků.
V následujících třech etapách by se větší rozdíly v celkovém pořadí dělat neměly, horská je až nedělní 15. etapa se dvěma dlouhými výjezdy. Ale to nejdůležitější je na programu příští týden, hned čtyři etapy z šesti se pojedou v horách.
