Pogačar se Evenepoela zbavil už 75 kilometrů před cílem a neohlížel se, ale po posledním dlouhém sjezdu nebyl rozdíl mezi ním a čtyřčlennou skupinou moc velký, pouze okolo 20 sekund. Podle Belgičana bylo možné Slovince dostihnout a opět začít závodit o vítězství. „Opravdu věřím, že bylo možné Tadeje dostihnout,“ řekl Evenepoel po dojezdu. „Kdyby všichni ve skupině spolupracovali, myslím, že bychom to mohli zvládnout. Ale někteří jezdci měli rozkaz netočit se, a to je závodní taktika. Musíme to přijmout.“

Bylo to frustrující, postěžoval si lídr Belgie

Seixas nestřídal, protože ve skupině za ním byli hned čtyři další Francouzi, takže kdyby se tyto dvě skupiny spojily, bylo by to pro Francii výhodné. A mohl šetřit energii do závěru, což se mu nakonec vyplatilo. „Bylo to dost frustrující,“ přiznal Evenepoel. „Ve čtyřech jsme ho v úseku s větrem v zádech a proti větru opravdu mohli dohnat. Ale když jsem viděl, že mi nikdo nepomáhá, věděl jsem, že to bude těžké. Možná jsem měl vyrazit dřív a pokusit se je setřást, ale po závodě se vždycky mluví snadněji.“

Není úplně pravda, že by Evenepoelovi nikdo nepomáhal, protože Ayuso se snažil, ale nebylo to moc platné, pokaždé, kdy Evenepoel nebyl na špici, Pogačarův náskok narůstal. „Viděli jsme ho před sebou,“ řekl Ayuso pro Eurosport po skončení závodu o situaci, kdy byl Pogačar pouze několik sekund před skupinou. Katalánec díky své odvaze a technice stáhl ve sjezdu z posledního dlouhého kopce několik sekund odstupu od Pogačara. „Ale zpočátku byla spolupráce s Francií a Itálií poměrně slabá, nevím proč. Rozhodli se, že nebudou tahat. Pro mě to nedávalo smysl.“

Seixas vybojoval medaili pro domácí

Jak se později ukázalo, smysl to mělo velký, protože zatímco Ayuso vycouval v posledním kopci na konečné šesté místo, Seixas a Scaroni použili ušetřené síly na souboj o třetí místo. „Zpočátku jsem netahal, protože jsme ještě měli šanci vrátit se zezadu,“ vysvětlil Seixas po závodě. „Trochu jsem za to schytal kritiku, ale tak to v závodění prostě chodí.“

„Jakmile mi řekli, abych jel, dal jsem do toho všechno. Remco byl vpředu a kdybych nejel, dohnali by nás. Od té chvíle jsem věděl, že musím o medaili bojovat ze všech sil,“ pokračoval francouzský reprezentant. Snadné to nebylo, Scaroni byl totiž hodně odhodlaný a Francouz musel být agresivní. „Musel jsem zaútočit asi desetkrát,“ smál se. „Byl jsem úplně na hranici svých sil a prostě jsem to zkoušel dál. Ani nevím, kolikrát jsem to zkusil, prostě jsem do toho dal všechno.“

Nakonec Itala zlomil před druhým vrcholem krátkého stoupání Val D’Enfer. „Je mi to opravdu líto,“ řekl Scaroni po dojezdu. „Dal jsem do toho všechno, ale nestačilo to. V posledním stoupání mi úplně došly síly... Neměl jsem už v sobě nic.“

„Zkoušel jsem všechno, abych se udržel, ale v posledních kilometrech jsem už prostě nemohl držet tempo,“ přiznal. „Seixas byl nakonec silnější. Jsem samozřejmě zklamaný, ne tak kvůli sobě, jako kvůli týmu, který dnes tolik obětoval, aby mě podpořil.“ Přesto je to skvělý výsledek závodníka, který letos udělal obrovský pokrok. Na extrémně těžké trati ho porazili jen výjimeční talenti, jeden z nejlepších cyklistů všech dob Pogačar, generační talent Evenepoel a nejspíš už brzy také těžko porazitelný Seixas.

„Přijel jsem sem v nejlepší formě, v jaké jsem kdy byl. Poslední tři měsíce jsem se soustředil na tento závod,“ svěřil se Scaroni. „Připravil jsem se opravdu dobře a dostal jsem ze sebe absolutně všechno.“ Scaroni se nijak netajil tím, že Pogačara stíhat vůbec nechtěl, soustředil se jen na pódium. „Nikdy jsme neuvažovali o tom, že bychom Pogačara pronásledovali. Jakmile měl náskok 20 nebo 30 sekund, víte, jak je to těžké. Soustředili jsme se jen na to, abychom zůstali pohromadě a bojovali o pódium. Dali jsme do toho všechno.“

Pogačar byl prostě lepší, uznal Evenepoel

Nakonec i Evenepoel musel uznat, že Pogačar byl jednoduše lepší. „Měl jsem dobrý den, ale on měl skvělý,“ řekl. „Snažil jsem se ho porazit ze všech sil, ale on opět ukázal, proč je nejlepší na světě. Porazil mě prostě někdo silnější.“

A na závěr obhajoval taktiku belgického týmu, která byla možná až příliš sebevědomá. „Udělali jsme, co jsme měli v plánu,“ řekl. „Všichni měli dobrý den a odvedli svou práci. Nikdy jsme nebyli v defenzivě, ani když Tadej zaútočil. Vracíme se domů s další stříbrnou medailí v silničním závodě a samozřejmě to není to, pro co jsme přijeli, ale musíme to přijmout a dívat se do budoucna.“