Král posledního desetiletí

16.09.2020 | Petr Fantyš, Foto: Sirotti

Král posledního desetiletí

Když slavil 26. narozeniny, vůbec nikdo ho neznal. A proč by taky měl? Mezi profesionály nic nevyhrál a neměl ani žádné jiné zajímavé výsledky. Když před Vueltou 2011 potřeboval tým Sky na poslední chvíli nahradit Larse Pettera Nordhauga, povolal Chrise Frooma, který zde začal psát svůj velký příběh.

Sky jel na Vueltu s jasným cílem – získat pro Bradleyho Wigginse červený trikot. Do něj se měl poprvé obléknout po časovce před prvním volným dnem, jenže v ní se stalo něco zcela nečekaného. Wigginse porazil nejen Tony Martin, ale i jeho kolega Chris Froome a lídrem závodu se tak stal zcela neznámý domestik.

Moc dlouho si ale vedení neužil. Hned v následné horské etapě ztratil pár vteřin na svého lídra poté, co pro něj zlikvidoval několik útoků soupeřů a posunul se za něj na druhé místo. V horách ale zářil i dál a podával lepší výkony než favorité jako Vincenzo Nibali, Joaquim Rodríguez a měl dokonce lepší nohy než Bradley Wiggins, což ředitelům týmu celkem zamotalo hlavu a trvalo několik dní než pochopili, že Froome je jejich největší šance na vítězství.

Povolení opustit Wigginse dostal až v závěrečné části výšlapu na Angliru, kde celou dobu udával tempo a přesto mu zbylo víc sil než muži v červeném. Jenže Juan José Cobo měl už tou dobou příliš velký náskok a dostal se do čela celkového pořadí. Druhý Froome ztrácel 20 sekund.

Ve zbývajících horských etapách se sice snažil útočit, ale Coba zlomit nedokázal. Získal pro sebe však jeden etapový triumf a celkové druhé místo, čímž výrazně překonal všechna očekávání.

Pár měsíců před Vueltou, kde o sobě Froome dal poprvé pořádně vědět, ho Sky nabízel RadioShacku, ale jeho manažer ho odmítl se slovy: „Chci cyklistu, ne osla!“ V průběhu Vuelty se pak osobně vydal do Španělska s připravenou smlouvou pro Frooma, ale ten se rozhodl zůstat ve Sky.

Později také vyšlo najevo, že při návštěvě v Keni v roce 2010 chytil schistosomózu, (parazitní onemocnění), která ho brzdila a po vyléčení před Vueltou přišel obrovský nárůst výkonnosti Frooma.

Za dalších 8 let se navíc ukázalo, že Cobo při svém životním úspěchu používal doping a Froome se posunul na první místo Vuelty 2011, což ho technicky dělá prvním britským vítězem Grand Tour.

Vyhraná etapa zde pro Frooma znamenala dokonce vůbec první vítězství mezi profesionály. Vyhrávat ale Chris uměl. Ovládnul totiž hned první závod, do nějž ve své rodné Keni jako 13letý nastoupil, a to i přesto, že ho během něj jeho nadšená matka shodila z kola.

Na první závod dokonce mladého Chrise sama přihlásila, ale později se jí přestávalo líbit, kolik času tráví její syn na kole a jezdila za ním autem a přesvědčovala ho, aby k ní nasedl a jel domů. Jenže on ji nikdy neposlechl a později roky strávené na kole skvěle zúročil.

Na Tour 2012 už přijížděl jako dvorní pomocník Bradleyho Wigginse při jeho pokusu o ovládnutí Staré dámy a oba společně předvedli velkou show. Froome sice kvůli defektu ztratil přes minutu hned v první etapě, ale to pro Sky nebyl velký problém. Wiggins totiž od prvního dne okupoval nejlepší pozici ze všech závodníků na celkové pořadí a po první horské etapě, kterou vyhrál Froome, se poprvé oblékl do žlutého trikotu a po zbytek Tour už ho nikomu nepůjčil.

V horách kraloval Froome a likvidoval všechny pokusy soupeřů o ohrožení Wigginse, jehož náskok neustále narůstal. Obě časovky pak Wiggins ovládl a Froome vždy obsadil druhé místo. Nikdo jiný neměl šanci a oba Britové vystoupali v Paříži na dva nejvyšší stupínky.

Wiggins získal svůj vysněný žlutý trikot, ale bylo jasné, že o pět let mladší Froome je budoucností světové cyklistiky. „Určitě je schopný vyhrát Tour, jinak by na ní nemohl skončit druhý. Jednou tenhle závod určitě vyhraje a já budu u toho a budu ho podporovat ze všech sil,“ chválil svého parťáka sám Wiggins pro Cycling news.

Svůj slib ale nedodržel a na Tour se už nikdy nepodíval. Froome se stal lídrem Sky už v příštím roce a rozhodně nezklamal. Na konci prvního týdne využil skvělé práce svých domestiků a s více než minutovým náskokem si dojel pro vítězství a žlutý trikot.

Ten potom bránil stejně suverénně jako o rok před ním Wiggins a dovezl ho až do Paříže, když po cestě ještě přidal triumf z etapy na Mont Ventoux a následně ovládl i druhou individuální časovku závodu. Zdálo se, že Froome bude v dalších letech neporazitelný.

Hned v dalším roce sice triumf ze Staré dámy získal Vincenzo Nibali, protože obhájce vítězství si při pádu v páté etapě zlomil obě ruce a nemohl pokračovat, ale v dalších 3 letech už ho nic nezastavilo.

Podruhé se stal na Tour šampionem v roce 2015. Jako obvykle se do žlutého oblékl na konci prvního týdne a jako obvykle si ho už nesundal. Po vítězství v 10. etapě vedl už o 3 minuty a ve zbytku Tour měl větší starost s nespokojenými francouzskými fanoušky než se svými soupeři.

Společně s celým týmem čelil neustálým útokům a nařčením z dopingu. Ve stoupání na něj jeden z přihlížejících vylil moč, zatímco Richie Porte schytal ránu pěstí do žeber. Vše ale společně ustáli, a ačkoli v posledním týdnu Nairo Quintana stahoval vypracovaný náskok, Frooma ohrozit nedokázal.

Prakticky stejně vypadala Tour i v dalším roce. Froome se dostal na čelo celkové klasifikace v 8. etapě, kde pláchnul svým soupeřům ve sjezdu a připsal si další etapové prvenství. Své vedení potom zvyšoval po celý zbytek závodu a ve žlutém dojel znovu až do Paříže a jako první muž od Miguela Induraina obhájil vítězství na Staré dámě.

Největší překážkou mu tentokrát byla motorka s kameramanem, která nezvládla prudké stoupání v závěru 12. etapy a zastavila se přímo před třemi rozjetými závodníky. Bauke Mollema a Richie Porte (teď už v BMC) se rychle oklepali a pokračovali dál, jenže Froomův bicykl zůstal po kolizi nepojízdný.

„Motorka, co jela za námi přejela moje kolo a zničila ho,“ popisoval Froome v cíli celý incident „Neměl jsem žádné kolo a věděl jsem, že auto s náhradním bude někde pět minut vzadu, takže jsem musel běžet.“ Ano. Muž ve žlutém se skutečně rozhodl pokračovat po svých. Nakonec se dočkal i náhradního kola, ale do cíle dojel až daleko za svými soupeři. Rozhodčí mu ovšem nakonec připsali stejný čas, jako Mollemovi, takže Brit nic neztratil.

Svůj útok na hattrick v další sezoně začal jako obvykle velmi dobře a žlutý dres pro sebe vzal už v páté etapě. Tentokrát sice nebyl tak suverénní jako obvykle a nepřipsal si ani jeden etapový triumf, ale díky tradičně skvělé týmové pomoci udržel svůj náskok před Rigobertem Uranem a Romainem Bardetem.

Froome se ale nechtěl spokojit „jen“ s triumfem z Tour a toužil ovládnout i Vueltu, kde zatím skončil 3krát druhý. (V té době ještě stále platil za vítěze Vuelty 2011 Cobo.)

Tentokrát konečně všechno klaplo dokonale. Na první místo se posunul hned po třetí etapě a podle svého zvyku na něj už nikoho nepustil. Po cestě do Madridu pro sebe sebral i dva etapové triumfy a s přehledem získal svůj první červený trikot.

Překonáním cílové pásky to ovšem v tomto případě pro Frooma neskončilo. O pár měsíců později totiž vyšlo najevo, že v 18. etapě Vuelty skoro dvojnásobně překročil povolenou hranici salbutamolu (léku na astma).

„Moje astma se zhoršilo, tak mi týmový doktor doporučil zvýšit dávku salbutamolu,“ vysvětloval Froome situaci. Kvůli skvělým výkonům se o Froomově možném dopingu mluvilo prakticky neustále, ale tým Sky se i v tomto případě tvářil naprosto neohroženě. Chris prostě nic špatného neudělal.

Zatímco probíhalo vyšetřování, vyhlásil Froome útok na Giro–Tour double pro rok 2018. UCI mezitím doporučila týmu Sky nenasazovat svou největší hvězdu do žádných závodů, dokud se vše nevyjasní. To však ředitel Dave Brailsford rezolutně odmítl. „Chris neudělal žádnou chybu. Není o tom pochyb!“

Froome se tak v květnu objevil na startu Gira, ačkoli nebylo jasné, jestli později nedostane trest, který by jeho výsledek mohl vynulovat. Organizátor závodu, Mauro Vegni, ale jeho účast posvětil: „Pokud vyhraje růžový trikot, tak pro mě bude vítězem navždy.“

A tak se skutečně stalo. Froome měl sice horší start kvůli zraněním utrpěným při pádu bezprostředně před startem Gira a na úžasného Simona Yatese ztrácel před závěrečnými horskými etapami přes 3 minuty.

Prvním úspěchem byl triumf na obávaném Zoncolanu, ale to nejlepší mělo teprve přijít. V 19. etapě předvedl Froome jeden z nejúchvatnějších výkonů v historii Gira, když zavelel k sólovému útoku dlouhých 80 kilometrů před cílem.

Zlomený Yates se tou dobou už dávno nepohyboval mezi nejlepšími a jeho ztráta narostla vysoko přes půl hodiny. Jenže Froome musel porazit i další borce v čele s obhájcem prvenství, Tomem Dumoulinem.

Ten dorazil do cíle 3 minuty a 23 vteřin za Britem a bylo jasno, Chris Froome se poprvé v kariéře oblékl do růžového. V závěrečných dvou dnech už své vedení neztratil a jako první Brit vyhrál Giro. Navíc byl jako teprve třetí člověk v historii a první od roku 1983 držitelem trikotu pro vítěze všech tří Grand Tour v jeden moment.

A pozitivní zprávy přicházeli dál. V červnu UCI ukončila vyšetřování jeho dopingového sporu s tím, že Froome dodal dostatek důkazů o své nevině a byl očištěn.

Na následné Tour už však se projevila jeho únava. V posledním roce toho zvládnul opravdu hodně a od samého začátku Staré dámy ztrácel. Závod ale dokončil opět s úsměvem na tváři. Sám dojel na třetím místě a celkovým vítězem se stal jeho dlouholetý parťák ze Sky, Geraint Thomas.

Zařadit se mezi největší legendy Tour a získat pátý žlutý trikot – tak zněl plán Chrise Frooma pro další sezonu, ale vše bylo úplně jinak. Během tréninku na Dauphiné narazil ve velké rychlosti do zdi a zlomil si stehenní kost, loket a několik žeber. Jeho sen se rozplynul a do konce roku už se na žádný závod nepodíval.

„Dal jsem si jediný cíl – dostat se na příští Tour de France v top formě. Tahle myšlenka mě žene kupředu,“ sdělil ve svém prvním rozhovoru po hrůzostrašném pádu. Jenže v letošní velmi netradiční sezoně se Froome na Tour vůbec nedostal.

Jeho tým, nyní už přejmenovaný na Ineos, má obrovské množství lídrů schopných vyhrávat na třítýdenních závodech a nejstaršímu z nich už nenabídl nový kontrakt.

Froome tak po jedenácti letech změní zaměstnavatele. Pro další rok se upsal novému projektu Israel Start-Up Nation, s nímž bude chtít získat vysněný pátý žlutý trikot.



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste